Tak to vidím já

Proč jsem „hodil vidle“ do hlasování o zvýšení příspěvků

Motto: „Pravda příkrá, ale zdravá.“ Polské přísloví

Protože tato rubrika umírá, rozhodl jsem se po delším váhání situaci napravit a přispět k oživení.

Dlouhá léta bylo zvykem v Komoře rozpočty dodržovat, většinou vedení Komory hospodařilo s kladným výsledkem a vznikaly rezervy, které se převáděly do příštích let.

Ne tak minulá garnitura, tedy republikové orgány Komory (představenstvo především, ale i revizní komise a čestná rada). Již v roce 2018 zasekli do rozpočtu sekyru téměř 2 miliony ­korun. „Einmal ist keinmal“, říkají Němci, a protože s jídlem roste chuť, situace se opakovala i v roce 2019.

Podle podkladů, které obdrželi delegáti XXIX. sjezdu, ztráta vyšplhá již na téměř 3 miliony korun. I tuto částku delegáti poměrně v klidu vzali na vědomí a odsouhlasili, jako by nešlo o peníze jejich a všech členů, které zastupovali. Pozornost však vzbudil návrh rozpočtu pro rok letošní, který byl správně sestaven jako neutrální s nulovým hospodářským výsledkem. Uvedený zázrak byl vykoupen tím, že oproti minulým rokům skokově o zhruba 4 miliony narostly příjmy v členských příspěvcích díky zvýšení příspěvků řádných o 500 Kč a redukovaných o 250 Kč. O zvýšení naší lékárnické daně se patrně jednalo již na poradě předsedů OSL, která předcházela sjezdu, přesto však návrh rozproudil debatu a vyvolal dosti dotazů. Především padaly protinávrhy a otázky na smysluplné využití prostředků vybraných navíc. Sám jsem poukázal na to, že než dobrý hospodář natáhne ruku, nejprve hledá u sebe. A rezervy se vždycky najdou, nemám na mysli úspory z let minulých.

Diskuze byla ukončena bez výsledku, jelikož nastal čas voleb s příslibem, že bude pokračovat před schvalováním návrhu rozpočtu 2020 druhý den.

Ráno se delegáti sešli po dlouhé volební noci nevyspalí, a ještě opojení výsledkem voleb (možná někteří ještě i alkoholem), a bez dlouhých řečí mírně většinově hlasovali pro navržený ­rozpočet, jelikož s pozměňujícími návrhy se nikdo nehlásil. Tak bylo zvýšení příspěvků odsouhlaseno.

Možná kvůli mojí vrozené lakotě, ale především z dalších důvodů, mi stoupl tlak a způsobil, že jsem se přihlásil o slovo. Připomněl jsem, že se nenaplnil příslib dokončení přerušené diskuze a hlasování o pozměňujících návrzích. Nakonec 500 Kč není mnoho, např. jedna večeře v trochu lepší restauraci, ani se nepamatuji, že by kdokoliv argumentoval strádáním rodin lékárníků (předpokládám, že šlo o humornou nadsázku).

Co však pokládám za závažné nedostatky při schvalování, shrnu následovně.

Pokud saháte někomu na peníze, jde o citlivou záležitost. ­Tento bod měl být projednáván samostatně s dostatečným časovým prostorem před návrhem rozpočtu. Nemít připraveny varianty, že nebude navýšení akceptováno nebo bude pokráceno, na mne působí příliš sebevědomě. Vnucovat delegátům podmínku, že nepřijmou-li navýšení, musí sami v rozpočtu navrhnout adekvátní krácení, je chucpe. Orgánové přece mají větší přehled než lid lékárenský, kde mohou ořezat náklady. Snaha propasírovat návrh bez diskuze po probdělé volební noci byla silná manipulace, nešťastné bylo i přerušení tohoto bodu. A v neposlední řadě je třeba poukázat na to, že argumenty, jak s penězi navíc naloží již nové vedení, byly mlhavé a nepřesvědčivé. Navíc argumenty navrhovatelů byly fakticky slabé, špatně připravené a rozporuplné. Nebyly předloženy validní záměry, byť se daly částečně vysledovat v návrhu.

Nakonec tedy bylo hlasování revokováno a v novém hlasování obdrželo vedení úkol vystačit zhruba s tím, co dosud dostávali, a to tak, že sami zvolí způsob hospodaření, aby nejeli na dluh. Myslím, že je to dobře, je dost oblastí, kde lze pracovat efektivněji, ale to je nad rámec tohoto příspěvku.

Naši zvolení by si měli uvědomit, že většinou utrácejí peníze jiných lékárníků, ne svoje. Jsou profesní politici, a tak jsou svým způsobem našimi zaměstnanci. Jistě je zde možnost opět zalepit dluh z rezerv, ale není to fér. Dostali výstrahu, jenže příští sjezd může být ostražitější, na tuto hru nepřistoupí a čerpání deficitního rozpočtu odmítne. Co potom?

Nebo předvedou, že si více peněz zaslouží, poučí se z krizového vývoje, lépe se připraví a pokorně požádají delegáty na některém z dalších sjezdů o přídavek. Třeba ho dostanou...

Mírně patetický

Jan HORÁČEK