Cyklická mastalgie a rostlinné přípravky

Cyklická mastalgie (mastodynie, CM) je spojená s menstruačním cyklem jako součást premenstruačního syndromu, obvykle nastupuje v luteální fázi a odeznívá s příchodem menstruace. Většinou bývá oboustranná a postihuje horní vnější kvadrant prsu, ovšem může být i jednostranná a centrální. Projevuje se nejen bolestí prsů, ale také jejich zvýšenou citlivostí na dotek a nepříjemným pnutím. CM bývá také spojena s fibrocystickou mastopatií, kdy jsou v prsu tužší fibrotická ložiska s cystami, která jsou hmatatelná jako uzlíky. Při určování etiologie CM se intuitivně uvažovalo o hormonálních změnách, nicméně výsledky studií nejsou úplně konzistentní. Na této nekonzistentnosti se nejspíš podílí různý způsob výběru účastnic studií, cirkadiánní a cyklické změny v hladinách hormonů. Jednou z často detekovaných hormonálních abnormalit je zvýšená sekrece prolaktinu a gonadotropinů. Další studie vyvrátily teorii o spojení CM se zadržováním tělesné vody, stejně tak byla výzkumem vyvrácena teorie o spojení s psychoneurózou.

Po celá desetiletí je ženám s CM dopo­ru­čováno, aby se vyhýbaly kofeinu a jiným zdrojům methylxantinů (kávě, čaji, čokoládě…), přestože je to v rozporu s vědeckými důkazy. Doporučení vzniklo na základě studie z roku 1979. Minton a spol. tehdy v biopsiích prsů od žen s CM nalezli větší množství cyklických nukleotidů jako je c-AMP a c-GMP. Přítomnost těchto nukleotidů vede ke stimulaci pro­teinových kináz a teoreticky tedy ke zvýšení produkce fibrózní tkáně a cystické tekutiny. Následné zjištění o vyšším příjmu kofeinu ženami s vyššími hladinami c-AMP a c-GMP vedlo Mintonovu skupinu k vytvoření hypotézy, že snížení spotřeby kofeinu zmírní bolestivost prsou. V jejich následném nekontrolovaném výzkumu 75 % účastnic uvedlo, že po zastavení příjmu kofeinu došlo ke snížení bolestivosti prsů. Následné randomizované, kontrolované klinické studie provedené dalšími autory ovšem nebyly schopny replikovat Mintonovy výsledky. V randomizované, kontrolované, dvojitě zaslepené studii se 188 ženami, bylo ­prokázáno snížení nodularity prsu při denním příjmu tekuté formulace obsahující 1 g kyseliny linolenové, 750 μg jódu a 70 μg selenu po dobu 3 cyklů u žen s fibrocystickou mastopatií. U žen, které užívaly volně prodejné léky proti bolesti, bylo pozorováno snížení jejich užívání. V randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené studii se 111 ženami bylo zaznamenáno statisticky významné snížení bolestivosti prsů po 3 měsících užívání 3 a 6 mg jódu oproti placebu a dávce 1,5 mg. Všechny dávky byly spojeny s přijatelným bezpečnostním profilem. Autoři systematické analýzy provedené za účelem posouzení účinku vitaminu E na závažnost a trvání CM ve srovnání s vitaminem B6, rybím olejem, rostlinnými léčivy a placebem, došli k závěru, že rostlinná léčiva jsou sice účinnější než vitamin E, ale oproti placebu vitamin E významně snižuje závažnost a trvání CM, proto může být užíván jako bezpečná léčba při CM. V randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené studii s 88 ženami bylo prokázáno, že vitamin E (400 IU/den) je účinnější na snížení CM v kombinaci s omega-3, -6 a -9mastnými kyselinami (1 200 mg/den). V odborné literatuře lze dohledat značné množství klinických studií s pupalkovým olejem (Oenothera biennis, Onagraceae), jejich výsledky ovšem nejsou konzistentní, v některých jejich účinnost ve srovnání s placebem nebyla významná. Každopádně z provedených studií vyplývá, že účinnost pupalkového oleje lze případně očekávat až při dlouhodobém užívání (alespoň 6 měsíců). Jiná studie ukázala na vyšší účinnost konzumace 30 g mletého lněného semínka oproti podávání vitaminu E (400 IU/den ). Denní konzumace 30 g mletého lněného semínka byla také účinnější ve srovnání se suplementací omega-3-mastných kyselin (180 mg kyseliny eikosapentaenové a 120 mg kyseliny dokosahexenové). V randomizované, kontrolované studii se 159 ženami, která srovnávala krátkodobé podávání 25 g mletého lněného semínka s podáváním 3,2–4,6 mg drmku obecného (Vitex agnus-castus, Lamiaceae), bylo prokázáno významné zlepšení bolestivosti prsou v obou intervenčních skupinách. Autoři nedávné meta-analýzy 25 klinických studií došli k závěru, že drmek je efektivní a bezpečnou možností pro léčbu CM. V analyzovaných studiích bylo typickou dávkou drmku 20–40 mg/den po dobu 3 měsíců. Bezpečnost drmku potvrdila i další review studie zaměřená na jeho nežádoucí účinky – ty byly pouze mírné a reverzibilní, nejčastěji se jednalo o nau­zeu, bolesti hlavy, GIT poruchy, menstruační poruchy, akné, svědění a erytematózní vyrážky.

Bezpečnou, dobře tolerovanou a účinnou léčbou pro ženy se středně těžkou CM představuje také heřmánek pravý (­Matricaria chamomilla, Asteraceae). Jeho účinnost byla potvrzena v rando­mizované, placebem kontrolované, dvo­­jitě zaslepené studii s 60 pacientkami, které 2 po sobě jdoucí měsíce užívaly 3x denně 5 kapek extraktu heřmánku nebo placebo. Lokální účinek na CM byl prokázán u oleje ze semen černuchy seté (Nigella sativa, Ranunculalceae). Účastnice randomizované, kontrolované, trojitě zaslepené klinické studie si po 2 měsíce 2x denně aplikovali na bolavé místo buď 600 mg standardizovaného oleje černuchy nebo 20 mg diklofenaku nebo placebo. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Klinická účinnost černuchy byla srovnatelná s diklofenakem a oproti placebu významná.

Pro ženy s CM v období časné postmenopauzy by mohl být vhodný extrakt ploštičníku hroznatého (Cimicifuga foetida syn. Actaea racemosa, Ranunculaceae). V prospektivní, randomizované, kontrolované klinické studii 96 žen v časné postmenopauze, užívalo po dobu 6 měsíců buď 1mg/den estradiol valerátu + 4 mg/den medroxyprogesteron acetátu nebo 1 mg/den estradiol valerátu + 100 mg/den mikronizovaného progesteronu nebo 33,3 mg extraktu ploštičníku. Nižší výskyt a kratší trvání bolesti prsů byl ve skupině užívající ploštičník.

Mgr. Věra Klimešová

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu