SVĚTOVÉ DNY ZDRAVÍ - leden

Měsíc leden je na nadnárodní aktivity související se zdravím poměrně skrovný. V naší rubrice jsme se věnovali pouze dvěma dnům s charakteristikou významného dne ve zdravotnictví, resp. mezinárodního nebo světového dne, věnovaným problematice zdraví. Byly jimi Světový den Braillova písma a Světový den lepry / Světový den pomoci malomocným.

Světový týden povědomí o kyselině listové (World Folic Acid Awareness Week, WFAAW)

Již několik let se Mezinárodní federace pro spina bifida a hydrocefalus (IF SBH) ve spolupráci se svými členskými organizacemi, partnery a příznivci podílí na propagaci Světového týdne povědomí o kyselině listové. Členská základna IF SBH sestává z 68 sdružení z Afriky, Austrálie, Ameriky, Asie a Evropy. Členství je otevřeno všem národně registrovaným asociacím SBH, které sdílejí vizi a poslání IF SBH a aktivně zapojují osoby s SBH do své práce.

WFAAW tvoří součást Globální iniciativy pro prevenci této mezinárodní federace (IFGPI), zaměřené na snížení celosvětového rizika vzniku defektů neurální trubice (NTD) a hydrocefalu. WFAAW se pořádá vždy v lednu s cílem šířit povědomí o důležitosti kyseliny listové, o tomto významném globálním problému veřejného zdraví.

SB, Spina bifida (rozštěp páteře), patří k nejčastějším vrozeným vývojovým vadám (kromě genetického předpokladu, je rizikovým faktorem také nedostatek kyseliny listové u matky v těhotenství)

H, Hydrocephalus (řec. hydro = voda, řec. kephalē = hlava) je patologický stav, při němž dochází k abnormálnímu hromadění – přebytku mozkomíšního moku (likvoru) v oblasti mozku

Historicky starší je organizování názvem i obsahem podobných národních aktivit v podobě Týdne povědomí o kyselině listové (Folic Acid Awareness Week, FAAW). V USA je Týden povědomí o kyselině listové uznán od ledna 1997 jako součást Národního měsíce prevence vrozených vad a koná se pravidelně každý druhý týden v lednu.

V roce 2010 definovala Světová zdravotnická organizace (WHO) vrozené anomálie nebo vrozené vady jako „strukturní nebo funkční anomálie, včetně metabolických poruch, které jsou přítomny v době narození“.

Kyselina listová

Kyselina listová dostala své pojmenování v roce 1941, poté, co byla izolována z listů špenátu* (lat. folium = list). V roce 1943 byla syntetizována v čisté krystalické formě a nazvána kyselinou pteroylglutamovou. V průběhu času jí bylo uděleno několik dalších názvů. Za alternativní se považují například názvy vitamin B9, vitamin Bc, folacin a mnoho jiných. Termín „folát“ se používá k označení velké skupiny sloučenin se stejnou vitaminovou aktivitou a zahrnuje přírodní foláty a kyselinu listovou.

* Špenát je známý jako zelenina s množstvím důležitých živin. Fiktivnímu superhrdinovi kresleného komiksu – Pepkovi námořníkovi (Popeye the Sailor) – dal jeho tvůrce Elzie Crisler Segar již od jeho vytvoření (poprvé zveřejněn 17. 1. 1929) do vínku nadlidskou vlastnost – nezničitelnost, resp. super sílu. Tu získal od o rok starší postavy kuriózního ptáka (Bernice Whiffle Hen, 1928). Později se jeho síla připisovala špenátu, dnes bychom řekli zdravému stravování. Dlužno dodat, že sledování příhod proslulého námořníka mělo pozitivní dopad na veřejné zdraví v podobě zvýšené konzumace zeleniny dětmi. V souvislosti s příběhy komiksu se však také objevilo několik desinterpretací – mýtů a omylů. Omyl vzniklý ve spojitosti s chybou měření obsahu železa a „ztrátou či posunem“ desetinné čárky a následně tradovaný nesprávný údaj o obsahu železa ve špenátu, je dobře známý. Možná méně se ví o tom, že Segar nenechal jíst karikaturního námořníka špenát kvůli obsahu železa … nýbrž, jak vysvětluje na jediné kresbě (1932) sám Pepek zkomolenou angličtinou: „Špenát je plný vitaminu A. An‘tha, díky němuž jsou hoomani silní an´helty“.

Kyselina listová hraje důležitou úlohu při látkové přeměně aminokyselin, nukleových kyselin, fosfolipidů a při tvorbě krve. Důležité postavení zaujímá v průběhu gravidity, kdy se její nedostatek může negativně projevit v podobě vzniku defektů neurální trubice, vrozených vývojových vad, megaloblastové anémie a Downova syndromu.

Perikoncepční suplementace kyselinou listovou má příznivé účinky při prevenci výše uvedených stavů. Proto se všeobecně doporučuje ženám v reprodukčním věku, včetně žen v časných stadiích těhotenství a těch, které plánují otěhotnět. Doporučení se v jednotlivých zemích liší, i když většina z nich zdůrazňuje zdravou výživu plus doplněk kyseliny listové. WHO důrazně doporučuje denní užívání doplňků železa a kyseliny listové jako součást prenatální péče a prevenci nedostatku mikroživin. Přípravky obsahující železo a kyselinu listovou by měly být užívány po celou dobu těhotenství. S užíváním doplňků by se mělo začít co nejdříve, bez ohledu na gestační věk. Pohled WHO se na základě odborných konzultací postupně měnil. Standardní doplňková dávka 60 mg elementárního železa byla poprvé stanovena v roce 1959 na základě odhadů potřeby železa u těhotných žen. Profylaktická dávka 300 μg (0,3 mg) denně během těhotenství byla navržena v roce 1968. Suplementační dávka byla v roce 1998 zvýšena na 400 μg (0,4 mg) kyseliny listové denně.

Co by měla každá žena, která plánuje otěhotnět, vědět:

- užívejte 400 μg kyseliny listové denně (vyšší dávku v případě zvýšeného rizika), nejméně tři měsíce před početím a v průběhu prvních tří měsíců těhotenství,

- všechny ženy v plodném věku, které by mohly otěhotnět, by měly užívat 400 μg kyseliny listové denně,

- jezte zdravě, včetně hodně ovoce a zeleniny,

- před plánovaným těhotenstvím se ujistěte o tom, že máte zdravou hmotnost (zvýšené riziko vzniku NTD u dítěte mají ženy s velkou nadváhou (BMI nad 25) nebo obézní ženy (BMI nad 30),

- přestaňte kouřit a pít alkohol,

- pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy, navštivte před plánovaným těhotenstvím lékaře (zvýšené riziko představují diabetes, celiakie, epilepsie v anamnéze žen; spina bifida nebo rodinná anamnéza NTD u jednoho z partnerů).

To vše v duchu myšlenky – nejlepší pro vás, nejlepší pro dítě.

Vhodné zdroje kyseliny listové

- listová zelenina; špenát, kel, růžičková kapusta, zelí, brokolice, chřest, rukola,

- fazole a luštěniny (např. hrách, čočka),

- řepa,

- droždí,

- citrusové plody, pomeranče, grapefruity, citrony, limety, pomerančový džus,

- pšeničné klíčky, celozrnné potraviny,

- drůbež, vepřové maso, hovězí játra,

- obohacené potraviny (ty se u nás vyskytují zcela ojediněle, např. některé druhy snídaňových cereálií, iontových nápojů, viz níže),

- vejce,

- ořechy,

- papája, banány, avokádo.

Na závěr se ještě zastavme u vzpomenuté fortifikace potravin kyselinou listovou. Obecně byla fortifikace (obohacování) potravin definována jako přidání jedné nebo více esenciálních živin do potraviny, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou v potravině běžně obsaženy, za účelem prevence nebo odstranění prokázaného nedostatku těchto živin v populaci nebo v její části. V současnosti není v České republice zavedena povinná celoplošná fortifikace potravin (např. mouky) kyselinou listovou. Kyselinu listovou lze použít pro výrobu doplňků stravy, přičemž má stanovenou doporučenou denní dávku ve výši 200 μg.

Doc. RNDr. Jozef KOLÁŘ, CSc.

Literatura u autora.