Protizánětlivý účinek humátů

Huminové látky (Humic Substances, HS) jsou chemicky a biologicky aktivní uhlíkaté organické sloučeniny, které jsou důležitými složkami humusu – hlavní organické frakce zeminy, rašeliny, hnědého uhlí, lignitu. Jsou také složkami horských toků, dystrofických jezer a vod oceánů. Na základě rozpustnosti lze HS klasifikovat na huminové kyseliny (nerozpustné pod pH 2, hnědá až hnědočerná barva), fulvonové kyseliny (rozpustné ve vodě nezávisle na pH, světle žlutá až žlutohnědá barva) a huminy (nerozpustné ve vodě, černá barva, nejvyšší stupeň polymerace). Kvůli složitosti, nepravidelnosti a způsobům jejich tvorby by neměly být HS považovány za přísně definované molekuly, ale spíše je lze charakterizovat vlastnostmi. Mezi ty nejdůležitější patří prevalence aromatických struktur a pří tomnost iontových struktur, včetně karboxylových a fenolických skupin, které ovlivňují rozpustnost HS a způsobují komplexaci kovů a dalších látek. Účinků HS se využívá v agrochemii, stavebnictví, aplikované ekologii, humánní a veterinární medicíně.

V lidovém léčitelství se rašelina a bahno používají již více než 3 000 let. V současnosti jsou u nás na trhu doplňky stravy s HS, krémy a masti, humátové koupele se úspěšně používají v balneoterapii. Preklinické a klinické studie prokázaly širokou škálu účinků HS – antibakteriální, antivirový, adstringentní, antialergický, protizánětlivý, antikoagulační, chelatační pro těžké kovy, estrogenní, hemostyptický, hyperemický. Například v in vitro studii humát draselný získaný z hnědého uhlí zvyšoval proliferaci lymfocytů v závislosti na dávce. Zároveň při dávce 40 μg/ml výrazně inhiboval uvolňování TNF-α, IL-1β, IL-6, Il-10 z fytohemaglutininem stimulovaných mononukleár ních lymfocytů. Pokud jde o aktivaci komplementu, bylo zjištěno, že humát draselný inhibuje aktivaci alternativní i klasické dráhy. Protizánětlivý potenciál humátu draselného je tedy způsoben inhibicí prozánětlivých cytokinů a inhibicí aktivace komplementu. V in vitro experimentu s lidskými leukocyty z periferní krve se nízkomolekulární frakce extraktu z rašeliny, která obsahovala organické látky, primárně vázané cukry, aminokyseliny, uronové a huminové kyseliny a minerální soli, chovala jako induktor interferonu (IFN-γ, IFN-α) a TNF-α, odpověď buněčných kultur byla závislá na dávce, přičemž optimální koncentrace extraktu pro odpověď IFN a TNF byla 10 –100 μg/ml. V jiném preklinickém experimentu byla in vitro měřena permeace aktivních látek z rašeliny přes vyříznutou lidskou kůži. HPLC analýza ukázala, že vodný extrakt rašeliny obsahuje až 18 frakcí ve vodě rozpustných sloučenin fulvových a ulmických kyselin a bylo zjištěno, že permeabilita těchto sloučenin byla vysoce seletivní a výsledný stimulační účinek na hladkou svalovinu byl závislý na prostupované frakci. Stimulační aktivita vodného extraktu rašeliny na spontánní kontraktilní aktivitu hladké svaloviny byla potlačena pouze při současném blokování α2 adrenoreceptorů a D2 dopaminových receptorů. Lze tedy říct, že vodný extrakt rašeliny obsahuje biologicky aktivní látky s částečným agonistickým účinkem na α2 adreno a D2 dopaminové receptory. Protizánětlivý účinek bahenní koupele byl testován na potkanech, u kterých autoři studie vyvolali artritidu v zadní tlapce a poté je léčili bahenní koupelí nebo indometacinem, třetí skupina byla kontrolní. Bahenní koupele účinně zmenšovaly vyvolaný otok tlapky a snížily hladiny TNF-α a IL-1β. V jiném preklinickém experimentu s potkany s vyvolanou chronickou artritidou byla za tři týdny po ukončení aplikace analyzována synoviální tekutina a membrána z hlediska buněčného influxu, hyperplazie a vaskulární proliferace, také byla analyzována struktura chrupavky, počet buněk, proteoglykan a kolagen. Ošetření bahnem snížilo migraci leukocytů do synoviální membrány a kloubní dutiny ve srovnání s kontrolními skupinami, v chrupavce byl pozorován nárůst kolagenu, počtu chondrocytů a konzervovanější tkáňové struktury. Mezi faktory odpovědné za zánětlivé a degenerativní jevy v kloubech patří mimo jiné reaktivní formy kyslíku a oxid dusnatý. In vitro experiment prokázal antioxidační účinek huminových kyselin získaných z různých druhů rašeliny.

Protizánětlivý účinek HS prokazují také klinické studie. Při dvojitě zaslepené, randomizované, kontrolované klinické studii s 45 pacienty s revmatoidní artritidou si účastníci v léčené skupině 5krát týdně po dobu 3 týdnů aplikovali na ruce bahenní obklad. Nejen ihned po skončení terapie, ale i po 1 měsíci měli toto pacienti oproti placebo skupině významně snížený počet oteklých a citlivých kloubů a došlo u nich ke zmírnění bolesti. Při prospektivní, dvojitě zaslepené kontrolované klinické studii s 58 pacienty s osteoartritidou kolene byl testován rozdíl v účinnosti přírodního bahenního obkladu bohatého na minerály a bahenního obkladu zbaveného minerálů. Bahenní obklady byly aplikovány 5krát týdně po dobu 3 týdnů. Prokazatelné příznivé účinky (např. zmírnění bolesti) měly pouze bahenní obklady v jejich přirozené formě. Účinnost bahenních obkladů s minerály oproti obkladu zbaveného minerálů byla prokázána také v randomizované, zaslepené, kontrolované klinické studii se 46 pacienty trpícími chronickou bolestí dolní části zad. V neinferiorní dvojitě zaslepené, randomizované následné klinické studii byl hodnocen účinek Tiszasüly a Kolop bahenního zábalu aplikovaného 10krát v období 2 týdnů na bolest funkci a kvalitu života pacientů s artrózou kolene. Oba typy zábalu měly shodný příznivý účinek na pacienty s osteoartritidou. K závěru, že terapie bahenním zábalem je vhodnou doplňující terapií v klinické léčbě osteoartritidy došli také autoři několika dalších klinických studií. Tvrzení o „chemickém účinku“ bahenního zábalu bylo potvrzeno při klinické studii s pacienty s osteoartritidou, kdy přímá aplikace bahenního zábalu měla větší klinické účinky než aplikace bahna v nylonovém obalu. V odborné literatuře lze jednoznačně dohledat průkazy protizánětlivého účinku bahna a rašeliny s obsahem HS stejně jako jednotlivých složek např. humátu draselného, který lze úspěšně využít při léčbě pacientů s různými druhy artritidy.

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu