Lékárník by měl být majákem v záplavě informací
Autoři:
Pokorný Zdeněk
Vyšlo v časopise:
Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 12, s. 12-13
Vypozoroval jsem jednu věc. Pokud se chcete stát členem představenstva ČLnK a jste mladý, poměrně jistá cesta vede přes aktivní práci ve spolku Mladí lékárníci. Ten má svoji historii, velké renomé a PharmDr. Antonín Svoboda, o němž bude na následujících řádkách řeč, stál v jeho čele v letech 2010–2017.
Mladí a nespokojení byli prý tito lékárníci v roce 2010. „Chtěli jsme mít více kompetencí na jedné straně a větší finanční jistoty na straně druhé. Chtěli jsme být více využiti v systému české zdravotní péče, věnovat se farmakoterapii a neřešit ceny a úhrady.“
Doktor Svoboda absolvoval hradeckou farmacii v roce 2006 a od té doby dodnes pracuje ve znojemské lékárně. Myslí si, že lékárníci mají potenciál se více zapojit do výběru i revize farmakoterapie. „Máme nezastupitelnou roli v okamžité zdravotní pomoci i osvětě veřejnosti. Role lékárníka je komplexnější, v systému zdravotní péče však ne zcela využitá a doceněná.“
V představenstvu prý Antonín Svoboda zastupuje nezávislého lékárníka. Pro rozvoj lékárenské péče je podle něj nezbytná vzdělanost, ochota přijmout odpovědnost, ale i udržení plné profesní nezávislosti lékárníků. „Prioritou jsou pro mne veškeré aktivity, které posilují naše odborné postavení v rámci zdravotního systému, počínaje našimi vnitřními požadavky na plnění celoživotního vzdělávání, přes rozvoj nových odborných služeb, jejich legislativní ukotvení až po změny v odměňování péče pro lepší finanční stabilitu i menších lékáren. Z mého pohledu je důležité zdůrazňovat a ubránit osobní účast lékárníka v poskytování léčiv, v informacích o správném užití, minimalizaci lékových chyb a obecně rizik spojených s farmakoterapií. Měli bychom usilovat o posilování kompetencí při poskytování léčiv, jejich výběru i lepší možnosti intervenovat do rizikové medikace.“
Atmosféra při jednáních představenstva je podle doktora Svobody dobrá a ve znamení spolupráce. Noví členové se do činnosti představenstva Komory zapojili s chutí a pracovitostí. „Samozřejmě, v tak pestrém zastoupení lékárníků z různých typů lékáren mohou a budou nastávat třecí plochy v některých problémech, ale vnímám věcnou a dobrou diskuzi nad jakýmikoli tématy. V důležitých věcech je potřeba se dohodnout, semknout a prosazovat za lékárnický stav jeden silný postoj. Dává to větší vyjednávací sílu.“
Znojemský lékárník ovšem přiznává, že mezi zákonodárci a představiteli státních institucí jsou různé motivace a nelze nevnímat, že ne vždy uznávají Českou lékárnickou komoru jako hlavního vyjednávače v oblasti lékárenské péče. Prý je to smutnější, pokud tyto osoby samy pocházejí z lékárenského prostředí a člověk by čekal, že by měli být logickými spojenci lékárníků.
„Je zjevné, že někteří raději naslouchají komerčním zájmům nezdravotnických subjektů,“ shrnuje PharmDr. Antonín Svoboda.
Co se týče vyjednávací taktiky s politiky, Komora musí vystupovat korektně a slušně. Razantním vystupováním lze podle Antonína Svobody možná jen docílit krátkodobých ústupků se ztrátou budoucího respektu. V klíčových momentech je potřeba umět dát názor zřetelně najevo. „Důležitá je konzistence postojů a naše zájmy vytrvale prosazovat.“
Lékárníci v ČR jsou vzdělaní a schopní pacientům pomáhat. Doktor Svoboda si myslí, že v našem zdravotnickém systému jsou především nevyužití. „U mladých lékárníků z fakulty je znát chuť se do toho pořádně opřít, ale pak často přichází rozčarování. Unesli bychom větší díl odpovědnosti.“ Znechucující je množství zbytečné byrokracie a komplikovanost počínaje mnoha variantami preskripce, zbytečnými preskripčními omezeními a složitými regulacemi péče, nesrozumitelnou cenotvorbou a spoluúčasti pacientů, proti padělkovou směrnicí atd. „Mezi velmi nezdařilé výplody českých zákonodárců přibyly SMS identifikátory jednotlivých receptů, jakožto hlavní nástroj e-preskripce. Díky usilovné činnosti Komory je od června možné načtení všech receptů přes občanský průkaz, což je velice efektivní zejména u pacientů užívajících více léků. Bez aktivního lobbingu Komory by nic takového nebylo.“ Mezi pozitivní pokroky patří také lékový záznam a posun v rámci schvalování nových odborných služeb. Lékárníci by měli být v systému více využití k bezpečné a účelné farmakoterapii i v oblasti preventivních zdravotnických programů. „Moje vize lékárníka je v odborném postavení jak k ostatním profesionálům – zejména lékařům, tak i pacientům a široké laické veřejnosti. Uvědomme si, jak se mění naše prostředí. Lidé čerpají informace z neprověřených zdrojů, které nesou známky klamání a lží. Jsme v době, kdy jsou lidé a jejich virtuální sociální svět obklopeni záměrnými dezinformacemi. Měli bychom tedy akcentovat naši vzdělanost, nezávislost i jistou decentralizovanost péče. Zároveň bychom měli sami sebe hlídat ve schopnosti čerpat z relevantních, prověřených a vědeckých zdrojů. Role lékárníka je předávat ověřené odborné informace. Hodnota nezávislého lékárníka v blízkosti a dostupnosti široké veřejnosti není vůbec nic malého. Naopak nabývá na významu a měli bychom ji proto usilovně bránit.“
I proto doktor Svoboda zastává v Komoře silný postoj k plnění podmínek celoživotního vzdělávání. Lékárníci by podle něj měli ještě více pracovat na sobě v oblasti zdravotní péče založené na vědeckých důkazech, nepodléhat reklamním vlivům neprověřených přípravků. Měli by si dát záležet na tom, abychom v lékárnách neměli „reklamní smog“. „Budujme si solidní značku – lékárník by měl být majákem v záplavě informací.“
Antonín Svoboda se domnívá, že se Komora snaží intenzivně pracovat na pozitivním mediálním obraze lékárníků. V rámci PR aktivit se udržují stabilní výstupy zdůrazňující odbornost lékárníka a připravenost pacientům s problémy poradit. V této „covidové době“ se lékárníci vyznamenali. Na jaře neuzavírali provozy, byli stateční. Komora celou situaci zvládla skvěle, zajištěním respirátorů i prosazením načtení eReceptů přes doklad totožnosti. Po celou dobu, v obou vlnách, jsou lékárníci svým pacientům k dispozici, a to při dodržování přísných hygienických podmínek ve svých oficínách i zázemí. „Jak podle průzkumu, tak i ze své osobní zkušenosti vím, že většina pacientů vnímá lékárnu a kontakt s lékárníkem bezpečně.“
Na otázku týkající se existence časopisu a jeho tištěné verze, odpovídá doktor Svoboda: „Nebojme se být tradiční. Myslím, že tištěné periodikum je cenné. Zrušení by nepřineslo významnější úspory a diskuze o úsporách při zrušení tištěné verze podle mne patří mezi klišé. Naopak. K našemu oboru časopis neodmyslitelně patří, je médiem pro informace, diskuze i zajímavé počtení. Navíc pokaždé se v poště 1x měsíčně připomene všem lékárníkům a řada lékárníků si k němu čas najde. Aspoň nějaký seriózní zdroj v poštovní schránce. Jsem zkrátka silným zastáncem časopisu a jeho tištěné verze.“
Zdeněk POKORNÝ
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentČlánek vyšel v časopise
Časopis českých lékárníků
2020 Číslo 12
- Čokoláda podávaná v malých dávkách neškodí. Vědecky prokázáno!
- MUDr. Václav Šmíd, Ph.D.: Jaterní fibróza a iniciální stadia cirhózy jsou potenciálně vratné stavy
- Esenciální fosfolipidy v podpůrné léčbě jaterní steatózy asociované s metabolickou dysfunkcí
Nejčtenější v tomto čísle
- MEDIOX z pohledu jednoho z vás
- OKÉNKO DO MAGISTRALITER
- OSVĚDČENÍ K VÝKONU LÉKÁRENSKÉ PRAXE
- Členské příspěvky ČLnK na rok 2021