Zeptali jsme se

Tématem března byla otázka distančního výdeje léků na lékařský předpis. Mají být, podle vašeho názoru, léky na předpis dostupné i zásilkovým způsobem?

PharmDr. Nina ŠVÉDOVÁ, Lékárna Dr.Max, Brno

Podobnou otázku jsme zodpovídali na začátku roku – chtěli jste znát náš názor na FMD. Distanční výdej je budoucnost. Jak blízká nebo vzdálená, to teprve uvidíme. Je to budoucnost, která přijde.

Teď je jen otázka, jak se k tomu jako lékárníci postavíme. Stejně jako k eRp nebo FMD? Předvedeme velký pláč, jak nás to bude stát obrovské náklady, je to nedořešené, systém má obrovské mouchy a je prakticky likvidační pro malé lékárny? Nebo se začneme chovat zase jako vážení lékárníci a odborníci: nástup nového systému zvládneme, ale budeme určovat podmínky? Vážení pacienti, jen my vám dokážeme zajistit bezpečnou a účinnou léčbu, budeme vás chránit před podfuky z internetových „pseudolékáren“. Jsme schopni vám poradit, hlídat interakce, zefektivnit léčbu. V lékárně vám vysvětlíme užívání nových léčiv nebo jejich kombinací. Ale také vám usnadníme přístup k vašim lékům. Stojíte o dobrou radu, odbornou pomoc, a možná i něco navíc? Ujištění, že je vaše léčba nastavena správně a někdo o vás má opravdu zájem… Čekáme na vás tak jako vždy – ve vaší lékárně.

Lékárník býval tím, kdo měl svého času řešení na vše. Proč je to teď jinak? Ztrácíme svou důvěryhodnost v očích laické veřejnosti, sami se stavíme do pozice obětí systému. Nebylo by lepší místo „nejde, nechceme, neumíme“ získat zpět svou vážnost a uznání okolí tím, že pro změnu budeme říkat: „Ano, zvládneme to, jsme tu pro vás“?

Mgr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách

Nemají. Osobně jsem toho názoru, že léky na předpis by neměly být v našem současném systému dostupné zásilkovým výdejem. Nedokáži a ani nechci si představovat, co by se společně se zavedeným eRp zasílaným esemeskami mohlo dít. Před povinným zavedením eRp se někteří lékárníci mohli setkat s průvodkou eRp, na které byla výzva k výdeji oproti kontrole totožnosti pacienta. Provozovatel onoho zdravotnického zařízení se asi tak chtěl chránit, kdyby si u něj lék objednal někdo, pro koho není určen. Bez návštěvy ani jednoho zdravotnického zařízení by pak už podle mě nemohlo být o poskytování zdravotní služby řeč. Ještě když by to zajišťovala „lékárna“ na druhé straně republiky, která má otevřeno hodinu týdně. Ne, dokáži si představit nějakou formu distančního výdeje poskytovanou lékárníkem z místní lékárny nebo přímo osobní návštěvu lékárníka. A když už by změna měla někdy nastat, tak hlavně ať je po důkladné mezioborové diskusi, a ne formou ­nějakého horkého přílepku k novele zákona!

PharmDr. Michala BELASOVÁ, BENU Lékárna, Praha

Toto téma není moje oblíbené a nepodporuji ho, ale měli bychom být připraveni na případné lámání legislativy a nastavit ­parametry tak, aby vyhovovaly prostředí ­lékáren a lékárníkům. Stát se to může. ­Situace se mění v Evropě i v online a o tuto službu bude vzrůstat zájem. V žádném případě by neměl být zásilkový výdej Rx umožněn prodejcům elektroniky nebo jiným nezdravotnickým a odborně nekompetentním subjektům. Role lékárníka v procesu by měla být vždy zachována. Nastavit a uhlídat tyto parametry nebude jednoduché.

Mgr. Marcel PANDADIS, Lékárna Uherskohradišťské nemocnice a. s.

Termín distanční výdej ve mě evokuje jiný pojem „distanční studium“.

Stejně jako medicínu či farmacii nelze studovat distančně, ale pouze prezenčně. Tak jako je rozdíl v kvalitě a intenzitě studia (­distanční vs. prezenční), tak je i rozdíl v ­kvalitě poskytované lékárenské péče při osobní přítomnosti pacienta v lékárně a ­zásilkovým výdejem. S výdejem léčiv je nedílně spjata také ­informační povinnost, ve které osobní kontakt lékárníka s ­pacientem hraje nezastupitelnou roli a významně ovlivňuje compliance s léčbou.

Lékárenské prostředí je v České republice značně liberalizováno. Nedivil bych se, kdyby byl další dílek puzzle začleněn do české legislativy. S tím ovšem nesouhlasím. Snažím se tedy s využitím odborných argumentů apelovat na zákonodárce, aby tento návrh odmítli.

Mgr. Josef NEJEDLÝ, Pilulka Lékárna, Břeclav

Ve stávajícím marasmu českého lékárenství ne. Jelikož poté můžeme povolání lékárníka téměř úplně vymazat ze systému. Prosím nenechme se opít rohlíkem. Argumenty pro zavedení jsem zatím od obhájců slyšel dva. Je to služba pro pacienta a trend v zahraničí. Schválně si, milé kolegyně a kolegové, zjistěte, v kolika zemích Evropy je Rx online uzákoněný. Proč službou nemůže být návštěvní služba ­lékárníka (výkon na pojišťovnu, částečně hrazený). Postrádám zde ­poskytnutí dispenzačního minima, zhodnocení terapie, rozhovor zdravotníka s pacientem. Kdo ponese zodpovědnost za případné nezachycené chyby? Proto, pokud se v budoucnu uzákoní výdej Rx online, budeme muset vybojovat, aby nebyl lékárník v systému opomenut, byly nastaveny pevné doplatky a jasně regulovaný vznik nových lékáren. Přeci jsme komplexně vystudovanými odborníky na léčiva, tak toho využívejme.

PharmDr. Ondřej PAVLÍČEK, Ph.D., MBA, Lékárna Nemocnice České Budějovice, a. s.

Ano, proboha, už to spusťte, ať přestane být komora vydíratelná! 

Prosím však, ne tak pokoutným a tendenčním způsobem, že den po oznámení PR konference je nahrán pozměňovací návrh a teprve potom zazní výzvy k diskusi. 

Ujasněme si, kdo je povolaným odborníkem, a nadefinujme nepřekročitelné podmínky, které budou garantovat bezpečí pacienta při distančním výdeji. Za účelem zachování svobodné volby poskytovatele lékárenské péče nechť SÚKL zprovozní a spravuje exkluzivní centrální web/mobilní aplikace s databází všech lékáren se zásilkovým výdejem, ze které si pacient vybírá. SÚKL musí aktivně a efektivně blokovat nelegální internetové lékárny. Podobně jako v palírnách kamery celníků, ve všech výdejních místech lékáren se zásilkovou službou bude kamera s kontinuálním přenosem obrazu a zvuku na SÚKL, umožňující kdykoli zkontrolovat, kdo manipuluje s odesílanými léky. Tato činnost nesmí být automatizována. Navíc každá transakce nechť je elektronicky podepsaná lékárníkem – bez možnosti uložení tohoto podpisu do mezipaměti informačního systému.

Lék doručí k pacientovi lékárna vlastními prostředky za dodržení podmínek správné lékárenské i distribuční praxe, přepravu ­nesmí delegovat smluvním partnerům. FMD zneplatnění ­probíhá až bezprostředně v okamžiku předání pacientovi. 
­Záznam o zahájení, podmínkách během přepravy z kontinuálního monitoringu a čase předání je součástí dokumentace lékárny a dat přenášených v rámci LEK-13.

Jednoznačná verifikace, že je pacientovi poskytnuto dispenzační minimum zasílající lékárnou před odesláním zásilky, je součástí dokumentace lékárny a vyúčtování zdravotní pojišťovně.

Prostředky veřejného zdravotního pojištění nesmí být použity na úhradu poštovného/dopravného. Provozní doba informační linky zásilkoven je provozní dobou e-shopů. Je rozdělena taxa za logistickou činnost a za informační činnost lékárny – neboť všichni, kdo na internetu levně nakoupí, budou pro informace a doplňující otázky telefonovat do kamenných lékáren, nejlépe o pohotovosti. Za těchto podmínek tedy je tato informace zpoplatněna hodinovou sazbou mimo veřejné zdravotní pojištění, nebo konzultace končí a nechť radí ten, kdo obdržel obchodní přirážku. Legalizace distančního výdeje tedy musí být spojena s revizí úhrad činností lékárenské péče. Při ne­splnění jakékoli z těchto podmínek doporučuji striktně trvat na ­zrušení ­jakýchkoli omezení výdeje léčivých přípravků na lékařský předpis, nebo vazby na výdej v lékárně a hrazení lékárenské péče z veřejného zdravotního pojištění. Nechť je nadstandardem. V podstatě to je vlastně to, co je pro klienta nejkomfortnější, a to, co klienti ocení nejvíce. A po pěti letech, po vyhodnocení dopadu na zdravotní stav obyvatelstva, se můžeme na ministerstvu ještě jednou pobavit o revizi odměňování lékárenské péče.

P. S. Distančním výdejem může být i stav, kdy pacient v ordinaci lékaře vysloví přání, aby mu byl eRecept hned po vystavení odeslán do lékárny v přízemí a obratem doručen sanitářem do čekárny pana doktora, protože než si navlékne kabát, tak to stihnou!

Mgr. Hana GRUNTOVÁ, BENU Lékárna, Ostrava

Asi na to nemám vyhraněný názor. ­
Chápu, že spoustě lidí vadí, že nemůžou mít všechno online a až do domu. Přijde jim to nemoderní, nepraktické atd. Bohužel si za to můžeme částečně sami.

Taky by mi asi vadilo muset si jít nutně vystát frontu do lékárny s receptem, který teď už můžu dostat esemeskou, aniž bych musela jít k doktorovi, aby mi tam lékárník načmáral 1-0-0, a to by bylo všechno. Chápu, že lidi s takovou zkušeností pak nechápou, proč by to proboha nemělo jít objednat přes net, když se v lékárně stejně nic extra nedověděli. A nedejbože to tam ani nebylo a museli tam ještě jednou další den. To už je fakt k vzteku, ale „pacienti to vždycky přežili“.

Pokud se ale jedná o někoho, kdo skutečně z důvodu nemoci do té lékárny sám dojít nemůže, je to problém, který by bylo dobré ošetřit. Ideálně vyznačením možnosti jiného typu výdeje už rovnou lékařem v eReceptu. Aby to bylo skutečně jen pro ty, kteří to nutně potřebují jinak, a to ze zdravotních důvodů. Těm by to mohla i hradit zdravotní pojišťovna. A vytisknout k tomu přehledné instrukce a zabalit do balíčku pro kurýra, kdyby na to měl lékárník vyhrazený čas? Asi by to bylo lepší, než to říct ve spěchu sousedce, co to přišla vyzvednout a polovinu z toho zapomene. Na tom taky něco je. Ale musí to být služba placená. A to dobře, protože je to nadstandard, který zabere více času. To ví každý lékárník, který někdy vychystával léky například pro domov důchodců.

Byla bych z profesního hlediska spíše pro zavedení návštěvní služby lékárníka domů k těm imobilním, ev. pravidelné
„výjezdní služby lékárníka“ do vesnic, kde lékárna chybí,
s hromadným ­výdejem předem objednaných léků pacientům, např. na ­obecním úřadě či u lékaře, kam by si ti mobilní osobně v daný čas došli. 

Ale nedovedu si úplně představit, jak by toto bylo v praxi v rámci pracovní doby proveditelné tak, aby to mohly dělat třeba i ­jednokoňky na vesnici (které to „svým pacientům“ v okolí ­beztak často nosí už teď po pracovní době), protože jinak to stejně zase ovládnou řetězce a malé lékárny na tom budou opět spíše bité. Nevím, je to těžká otázka.

PharmDr. Jiří GREGOR, farmaceut Tkáňové ústředny FN Hradec Králové

Iniciativa poslance Nachera mi připomíná frašku. Po návštěvě od lobbisty Václava Krásy došel bez hlubší znalosti věci k závěru, že online kšeft s léky v režii Martina Kasy a jemu podobných businessmanů prospěje pacientům. Nelenil, vzal papír s paragrafy od Krásových právníků, a načetl to jako změnu zákona o léčivech. Nepotřeboval ani konzultace s ministerstvem zdravotnictví, ani s představiteli profesní samosprávy, ani s úředníky ze SÚKL.

Nebudu poslanci Nacherovi podsouvat, že by snad jednal pod vlivem osobních výhod, chci věřit, že za jeho poslaneckou aktivitou je prostá neznalost problematiky a neschopnost připravit koncepční návrh, který by měl za sebou širší shodu.

Tlak na prodej zboží přes internet je silný a snaha udělat z léků běžné zboží je také na vzestupu. Důsledky liberalizace tohoto druhu by pro pacienty měly vážné negativní dopady. Správné užívání léků patří pod dohled kompetentních a erudovaných zdravotníků – lékárníků.

Mgr. Ondřej BEDNAŘÍK, Lékárna U Řeky, Trutnov

U této otázky zastávám naprosto konzervativní názor a odpovídám jednoznačné NE. Myslím, že už jsme náš obor v historii „otevřeli“ dostatečně a distanční výdej Rx by byl dalším a možná i zásadním přesunem našich pravomocí do rukou laiků a majitelů obchodů s léčivy. Základní povinností expedujícího je dispenzační činnost, která by touto úpravou naprosto pozbyla smyslu. Jsem zároveň velmi rád, že se ozvalo mnoho subjektů včetně našich dvou fakult a jednoznačně se shodly na odmítnutí pozměňovacího návrhu poslance Nachera z hnutí ANO. Ona by totiž tato úprava sekundárně dopadla na obyvatele odlehlých oblastí, kde by lékárny, po ­uvolnění zásilkového výdeje, dříve či později začaly zanikat. Ať to vyzní jakkoliv, naše řemeslo a obživu budu před velko­skladníky všeho druhu vždy bránit.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr.Max, Brno

Současná společnost se vyznačuje konzumním přístupem a pocitem, že má k dispozici dostatek zaručených informací, kterým rozumí. Obojí vede k tomu, že lidé často přehlíží nebezpečí, která plynou z nevhodného či nesprávného užívání některých léků. Když pominu potřebu usměrňovat užívání volně prodejných léčivých přípravků, nelze nezmínit, že jsem při výdeji každodenně svědkem nedodržování doporučení a pokynů ohledně užívání léků na předpis ze strany pacientů. Právě lékárník si může snadno vhodně zvolenými otázkami ověřit pacientovu adherenci k léčbě a bezprostředně reagovat buď podporou, ujištěním, vysvětlením či nápravou nevhodných postupů. Jedná se o vysoce individuální přístup, odhad pacienta a nalezení společné řeči, který v žádném případě nelze nahradit neosobním sdělením bez fyzického kontaktu, jak daný lék správně užívat. Ani přístup k dávno slibovanému lékovému záznamu bez přítomnosti pacienta nepomůže předejít potenciálnímu nevhodnému užívání, neboť je potřeba ověřit, jaké přesné projevy nemoci má daný pacient a s jakým záměrem je nastavena léčba. Je v zájmu jak pacientů, tak celého systému, aby náš potenciál využívali v maximální míře či dokonce informace požadovali. Nevhodným užíváním léků může jít skutečně o zdraví. Zásilkový výdej sice lépe zapadne do konzumního konceptu, kdy je všechno hned a „bez keců“, často však krátký osobní pohovor s lékárníkem může odvrátit riziko či tragédii.