Dopad brexitu na výrobce léčiv

S blížícím se datem odchodu Velké Británie z EU bijí britské farmaceutické firmy na poplach. Případný tvrdý brexit by pro ně totiž znamenal vážné logistické i obchodní komplikace a znemožnil by plynulý a oboustranný obchod. 

Britská premiérka přijala návrh unijních lídrů a Británie získala dalších šest měsíců na řešení brexitu. Pokud by Británie ­zabouchla dveře bez dohody, otřásl by tvrdý brexit tamními farmaceutickými společnostmi. S vystoupením se totiž mění i praxe, s jakou fungoval export britských léků na unijní trh.  

Léčivé přípravky na hranicích EU a Velké Británie budou v případě tvrdého brexitu podléhat stejným pravidlům, jaká platí pro takzvané třetí země. To znamená, že všechny budou muset projít novou schvalovací procedurou na pevnině, což zkomplikuje a značně prodlouží jejich cestu ke koncovým zákazníkům v Unii. Každý měsíc přitom přichází ze Spojeného království do EU 45 milionů balení léčivých přípravků (a 37 milionů jich ­putuje opačným směrem). Případný „no-deal” bude mít na britský export dopad v hodnotě 11,9 miliard liber. 

Brexit ale není strašákem jen pro výrobce léčiv. V souvislosti s ním mění Evropská léková agentura (EMA)své dosavadní sídlo v Londýně za nizozemský Amsterodam. Jenže nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Agentura totiž stěhování využije i k zeštíhlení personálu – chystá se propustit až 30 % zaměstnanců. 

Také EMA se nyní zabývá variantou tvrdého brexitu, který by ­Británii zařadil mezi třetí země. Británie se totiž až dosud významně podílela na schvalovacích procesech v oblasti léčiv – fungovala jako referenční stát pro 45 % farmak, která šla na unijní trh.

Brexit bude rovněž znamenat přesun schvalovacích procesů na britskou lékovou agenturu MHRA. Ta bude muset zavést nové právní předpisy a systémy pro balení a označování léků i příbalové letáky pro pacienty. Je tu i další problém. Schvalovací procesy MHRA financují z velké části farmaceutické společnosti, které chtějí co nejvíce ušetřit. I proto Spojenému království vážně hrozí, že po odchodu z EU bude zaostávat v povolování nových léčivých přípravků, protože jeho regulační úřad zřejmě neudrží krok s Evropou (a ta je přitom schvalování léčiv v Unii podstatně pomalejší než USA). Británie by sice mohla brexit ­využít k tomu, že zavede rychlejší schvalovací proces než Unie, ale to bude vyžadovat velké vládní investice, jejichž prosazení určitě nebude otázkou týdnů či měsíců.

Tvrdý odchod z EU může otřást i konkurenceschopností ­britských výrobců léčiv. Na globálním farmaceutickém trhu zaujímá Británie pouhá 3 %, zatímco unijní trh tvoří 22 %. ­Pokud budou britské firmy hledat nové obchodní příležitosti, mohou narazit – atraktivní trhy jako USA, Rusko nebo Čína, budou chtít uzavírat velké kontrakty spíše s EU. 

Obyvatelé Británie se scénáře bez dohody bojí už teď a začali se předzásobovat farmaky. V lékárnách začínají chybět léky proti bolesti, některá antidepresiva a antihypetrensiva. Znepokojen je i prezident Královské farmaceutické společnosti (RPS) Ash Soni, který pro BBC uvedl, že takový nedostatek běžných léků nepamatuje. „Některé léky jsou vyprodané, pacienti na ně musí čekat. Nebo je posíláme zpátky k lékaři, aby jim předepsal jiný přípravek,“ sdělil. Situace je velmi nepříjemná například pro epileptiky, kteří potřebují svůj konkrétní lék, a ten není k dispozici. Na seznamu nedostatkových léčiv je už nyní 80 položek a britské ministerstvo zdravotnictví se snaží situaci řešit tím, že za ně platí dodavatelům vyšší ceny.

Případný tvrdý brexit bude mít každopádně dopad na dostupnost některých léků na obou stranách Kanálu. Je tedy jasné, že scénář bez dohody není v zájmu výrobců ani pacientů.

Sabina KUNEŠOVÁ