Zeptali jsme se

PGEU –⁠ Svaz lékárníků Evropské unie –⁠ vyzval vlády členských zemí k většímu zapojení lékárníků do služeb primární péče. Součástí apelu je i zapojení lékárníků do očkování (například proti chřipce). Jsou lékárníci a společnost v České republice připraveni na takovou změnu? 

PharmDr. Lubomír CHUDOBA,prezident České lékárnické komory

Ano, v naší evropské asociaci aktuálně projednáváme další rozvoj služeb poskytovaných veřejnými lékárnami v Evropské unii. A apel na hlubší zapojení lékárníků v oblasti primární péče je jedno z našich strategických témat. Víme, že výchozí pozice lékárenské péče jsou v jednotlivých evropských zemích odlišné. Logickým zdůvodněním je různorodost zdravotnických a sociálních systémů, především dostupnost lékařů a výše spoluúčasti pacientů v jejich ordinacích. S cílem vytvořit podmínky pro očkování proti chřipce v lékárnách začala Česká lékárnická komora shromažďovat již před lety inspirativní podklady ze zahraničí. V našem úsilí nás ­významně podpořil tehdejší hlavní hygienik a předseda vakcinologické společnosti. Narazili jsme ale na tuhý odpor u praktických lékařů, kterým se na druhou stranu dlouhodobě nedaří navýšit procento proočkovaných na požadovanou evropskou úroveň. Podle mě je jen otázkou blízké budoucnosti, kdy bude moci být očkování proti chřipce standardně nabízeno i českými lékárníky. Musíme si však udržet postavení důvěryhodného zdravotnického zařízení.

Mgr. Leona ŠTĚPKOVÁ, Lékárna Medea, Hostomice

Nevím jak ostatní, ale já na to psychicky připravená jsem a přivítala bych to. Nemám ale přizpůsobené prostory a určitě by to znamenalo stavební úpravy a následně schválení změny užívání hygienou a SÚKL. A na to, přiznám se, moc připravená nejsem, respektive se mi do toho nechce. Ale možná uzraju.

PharmDr. Marcela HEISLEROVÁ, Ph.D.,vedoucí katedry lékárenství IPVZ Praha

Zdravotníci v České republice se v historii podíleli na jednom z největších úspěchů v očkování –⁠ vymýcení pravých neštovic. Očkování má v naší republice velkou tradici. Statistiky uvádí vysokou proočkovanost obyvatelstva u celé řady onemocnění. Je škoda, že v dnešní době jsou pozitivní efekty očkování populace podceňovány. Myslím si, že se lékárníci mohou více podílet na zvyšování ­povědomí ­pacientů o převládajících pozitivních efektech očkování a ­případné ­potřebě přeočkování. Více by se mělo mluvit o možném častějším výskytu těchto chorob,  proti kterým jsme dneska chráněni převážně očkováním. Česká společnost žije víceméně v nevědomí, jak by se projevil návrat některých chorob, proti kterým se očkuje. Domnívám se, že větší úlohu by měly v oblasti očkování sehrát i zdravotní pojišťovny.

Prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc., emeritní děkan Farmaceutické fakulty UK Hradec Králové

Je samozřejmě žádoucí každá aktivita, která by se pokusila vrátit lékárníkovi punc zdravotnického pracovníka, protože jej v očích části veřejnosti kvůli postupující a divoké komercializaci lékárenství postupně ztrácí. Jsem přesvědčen o tom, že řada lékárníků by možnost hlubšího zapojení do primární péče velmi přivítala (a již se o to také, leckde úspěšně, snaží) a jsem také přesvědčen o tom, že by to přivítala i celá řada pacientů. Je pravda, že by tím lékárníkům dále vzrostla zodpovědnost, kterou již teď mají obrovskou. Na druhou stranu, a z diskusí s lékaři to vím, že by očkování v lékárnách považovali za obrovský zásah do svých kompetencí. Na zavedení očkování v lékárnách by ovšem musely s předstihem zareagovat také fakulty, které by své studenty na tuto možnost musely náležitě připravit. A to nejen z hlediska „umění aplikovat“, ale také z hlediska (a to možná především) „umění řešit případný problém“. Ale to je skutečně věc pouze technická. Daleko větší zádrhel spatřuji v prosazení takových aktivit, protože, a to konečně odpovídám na otázku, naše veřejnost, a především ta lékařská, na takovou změnu podle mého názoru ještě připravena není.

Mgr. Jakub DVOŘÁČEK, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Myslím, že společnost by takovou možnost ocenila. Pro spotřebitele je vždy příznivé, když se zvýší dostupnost jakékoli služby.

Zejména pro nemocniční lékárníky by asi nebyl problém očkovací látku aplikovat. Lékárny ale často nedisponují vhodným prostorem, v němž by vakcinace mohla probíhat. Navíc je po aplikaci vakcíny nutné se v klidu posadit a počkat, zda se ne­objeví nežádoucí účinky. Lékárny, jež by očkování poskytovaly, by musely vytvořit ­příznivé podmínky. Pro lékárny je nezbytné jít s dobou, vyvíjet se, hledat nové příležitosti. Očkování by se mohlo takovou ­příležitostí stát.

PharmDr. Aleš NOVOSÁD, předseda, Mladí lékárníci

Očkování na úrovni lékáren je v České republice reálné. Myslím si, nebo spíše vím, že podpora určitého projektu by se našla i na úrovni Ministerstva zdravotnictví. Ani samotní výrobci vakcín nevidí problém v aplikaci vakcín v lékárnách. Problém bude ovšem někde jinde. Několikrát jsem se dotazoval samotných lékárníků, kdo z nich by byl ochotný očkovat. Vím, že zhruba 2/3 kolegů si ohledně této činnosti nevěří. Pokud dokážeme zvýšit sebevědomí kolegů, společnost tuto činnost určitě ocení. Myslím, že i díky této nadstavbové činnosti se z lékárníků mohou stát v očích veřejnosti opět zdravotničtí pracovníci, nikoliv prodavači.

Mgr. Marek HAMPEL, předseda představenstvaGrémia majitelů lékáren

Ve společnosti probíhá  jakási dezinformační kampaň proti očkování. Proočkovanost např. u chřipky je ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU na nízké úrovni. U povinné­ho očkování je situace lepší, ale u dobrovolného je to žalostně malé ­procento. Lékaři nakupují očkovací látky přímo od distributorů a jsou hmotně zainteresováni na počtu  očkovaní, ale ukazuje se, že ani tento model nestačí. Spíše naopak. Lékárníci jsou sice odborně vybaveni, ale osamoceni, i když s odbornou podporou PGEU, ale ani tak nemají moc šancí  tuto situaci u nás změnit. Nic se nestane, a to  do té doby, než skutečně bude zájem celé odborné veřejnosti si sednout za jednací stůl a dohodnout se v zájmu ochrany veřejného zdraví, tedy občanů. Očkování proti sezónní chřipce v lékárnách  by mohlo být pilotním projektem. Začít se musí od úpravy zákonů a technické připravenosti a samozřejmě odborné proškolení lékárníků je nutnou podmínkou k poskytování této služby ­veřejnosti. Vzhledem k minulému úsilí o zavedení výkonu výdeje léčiva farmaceutem odhaduji pilotní projekt v horizontu let. Začít se ale musí, je to trend nejen v Evropě, ale také ve světě.

PharmDr. Petr HORÁK, vedoucí lékárník NL FN Motol

Celá věc má tři roviny –⁠ odbornou, společenskou a legislativní. A myslím, že i v tomto pořadí klesá míra připravenosti na tyto změny. Jsou ale potřeba, a pokud mi je známo, třeba zkušenost z Irska říká, že po zavedení tohoto opatření míra proočkovanosti v populaci roste. Myslím, že právě v posilování role lékárníka, jako nejsnáze dostupného zdravotnického profesionála, vybaveného potřebnými kompetencemi, je budoucnost veřejného lékárenství.

Mgr. Martin MÁTL, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem

Myslím si, že primární lékařská péče je v České republice dostatečně demograficky i geograficky dostupná, zároveň  máme funkční systém státem regulovaných očkovacích programů. Na očkování pacientů se lékárníci během studia v zásadě nepřipravují a nesmíme zapomínat na fakt, že při očkování je potřeba zvážit zdravotní stav pacienta a je nutné být připraven možné reakce na očkování. Také předpokládám, že pro očkování v lékárně by bylo potřeba zajistit oddělenou místnost, upravit hygienický režim, zajistit nakládání s biologickým odpadem a jiné technické či organizační záležitosti. Z výše uvedených důvodů si myslím, že zavádění očkování v lékárnách by v konečném důsledku nebylo přínosem pro pacienty a ani pro lékárny.