Světové dny zdraví - květen

Ze světových dní zdraví, které vyhlašuje WHO, si v květnu připomínáme Světový den bez tabáku, z jiných potom Světový den (boje proti) astmatu, Světový den hygieny rukou/čistých rukou, Světový den Červeného kříže a Červeného půl­měsíce, Evropský den melanomu, Světový den –⁠ Pohybem ke zdraví, Mezinárodní den ošetřovatelství, ošetřovatelek a zdravotních sester, Mezinárodní den rodiny, Mezinárodní den biodiverzity a Světový den roz­trou­šené sklerózy. Dalšími jsou Světový den hypertenze, Den boje za rovná práva handicapovaných, Světový den lupusu, Mezinárodní den podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem, Světový den proti mozkové mrtvici.

Mezinárodní den podpory nemocných s chronickou imunologickou a neurologickou nemocí

V roce 1992 jeden z pacientů (Tom Hennessy) navrhnul den 12. května za Mezinárodní den CIND. Uvedené datum nebylo zvoleno náhodou, tohoto dne se v roce 1820 narodila anglická ošetřovatelka Florence Nightingaleová –⁠ „Dáma s lucernou“ (symbol lampy slouží jako znak Mezinárodní rady sester, ICN, lze jej nalézt na odznacích našich sester, logu České asociace sester atd.) –⁠ zakladatelka první školy pro ošetřovatelky na světě při Nemocnici Sv. Tomáše v Londýně (1860). Oba dva jmenovaní trpěli některou z nemocí, patřících do „rodiny“ CIND. CIND zahrnuje myalgickou encefalomyelitidu (ME) –⁠ chronický únavový syndrom (CFS), známý rovněž jako chronický únavový a imunitný dysfunkčný syndróm (CFIDS), což je přesnější označení; dále fibromyalgii (FM) či fibromyalgický syndrom (FMS), dále syndrom války v Zálivu (1991, GWS/GWI/CMI) a mnohočetnou přecitlivělostí na chemické látky (MCS).

12. květen se souběžně pojí s Florence Nightingaleovou a Mezinárodním dnem ošetřovatelství, ošetřovatelek a zdravotních sester (1974, ICN jej slavila již od roku 1965).

Myalgická encefalomyelitida (ME)

Jiný pojem pro označení CFS nebo CFIDS, používaný ve Velké Británii, Kanadě a Austrálii. V roce 1988 byla choroba, do té doby známá jako ME a abnormální neurosvalová únava (neuromyastenie), přejmenována pracovníky amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí na chronický únavový syndrom.

Jako příčina onemocnění se uvádí oslabení imunitního systému i vlivem prostředí (dlouhodobý stres, infekce, působení che­mickým látek). Aktuálně (2017) se uva­žuje o tom, že by onemocnění mohlo být vyvolané poruchou střevní mikroflóry, neboť u osob s chronickou únavou byla objevena dysbióza. Ukázalo se, že složení bakterií se u zdravých a nemocných osob lišilo. Byly zaznamenány i změny ve ­slože­ní látek produkujících mikro­organismy. Sn­ížil se počet nenasycených mastných ky­selin a zvýšila se koncentrace vitamínu B.

Chronický únavový syndrom (CFS/CFIDS)

CFS je komplikovaná porucha charakterizovaná extrémní únavou, která se nezlepšuje odpočinkem, je trvalá, neustupující, může zhoršit fyzickou anebo duševní aktivitu. Nemocní cítí únavu po celý den, dlouhodobě, i když se mění její intenzita.

Bolest a únava jsou nejčastější symptomy, které naznačují, že v organismu není něco v pořádku, že mu něco schází, že je něčím napaden, že došlo k dysregulaci funkce základních systémů. Oba symptomy zná každý člověk, dosud však neexistují postupy k objektivizaci úrovně –⁠ kvantity těchto subjektivních vjemů.

Při určitém zobecnění a zjednodušení lze závěrem uvést, že u CFS/ME existují ­symptomy, které lze ovlivnit farmakologicky (bolest –⁠ nízkými dávkami ­tricyklických antidepresiv, např. amitriptylinu; antikonvulzivy, např. gabapentinem, pregabalinem; nesteroidními antiflogistiky, nauzea –⁠ antihistaminiky, je-li spojena s migrénou, a jiné). A příznaky, které nelze farmakologicky léčit (nevolnost po námaze, „mozková mlha“, lymfadenopatie a další).

Fibromyalgie (FM)

Je definovaná jako chronické bolestivé onemocnění charakterizované rozsáhlou bolestí, únavou, poruchami paměti a spánku, změnami nálady. Původně bola považovaná za poruchu muskuloskeletálního systému, protože převážná většina potíží měla původ ve svalech a dalších měkkých tkáních. Novější poznatky v oblasti zobrazovacích metod však odhalily přítomnost poruch v centrálním nervovém systému, které jsou zřejmě příčinou amplifikace odpovědi na bolestivý stimul a generalizovaného abnormálního zpracování bolestivého podnětu.

Syndrom války v Zálivu (GWS/GWI/CMI)

Termín syndrom války v Zálivu (rovněž nemoc z války v Zálivu, chronické onemocnění s mnohočetnými příznaky, nediagnostikované onemocnění) se používá k popisu syndromu veteránů bojujících v Perském zálivu jako medicínsky nevysvětleného onemocnění. Symptomatologie je značně široká, ne všechny příznaky se objevují u všech postižených a jsou jimi únava, deprese, poruchy paměti, neschopnost soustředit se, noční pocení, celková tělesná ochablost či problémy v sexuální oblasti a další. K předpokládaným příčinám se řadí expozice ochuzenému uranu, nervovým plynům (sarin), kouři ze zapálených ropných vrtů, rovněž se uvádí bojový stres a psychologické faktory.

Mnohočetná přecitlivělost na chemické látky (MCS)

Syndrom mnohočetné přecitlivělosti na chemické látky byl definován v polovině 80. let minulého století. Termín je vyhrazen pro označení subjektivních potíží jednotlivců, popisuje multiorgánové příznaky u jednotlivců, které se vyskytují po expozici velmi nízkým dávkám chemických látek, kterou většina populace snáší bez problémů. Lidé trpící MCS obvykle reagují na pachy chemických látek akutním respiračním distresem, palpitacemi, kožními erupcemi a dalšími projevy.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.