Zeptali jsme se

Lékárenství se nachází ve víru změn souvisejících zejména s rozvojem elektronizace a zpracování velkoobjemových dat. S tím souvisí i „protipadělková“ směrnice a chystané ověřování pravosti léčivých přípravků v lékárnách. Tuto „novinku“ mnozí označují za největší změnu, která lékárenství postihne. Dokázali byste v uplynulých dvou desetiletích najít a označit podobnou „největší změnu“ a stručně popsat rozsah jejího dopadu na české lékárenství?  

PharmDr. Lubomír CHUDOBA,prezident České lékárnické komory

Aplikace „protipadělkové směrnice“ (FMD) bude administrativně a finančně náročnější než EET nebo GDPR. Nicméně FMD nepovažuji za „největší změnu“, která se týká poskytování lékárenské péče.  A to přesto, že ucelené, detailní a hlavně konečné informace vám budeme moci poskytnout teprve v řádu 3 až 4 týdnů. Nyní finalizujeme podobu procesních úkonů lékáren. Za jejich zpracování patří poděkování především kolegům působícím v expertní skupině NOOL a lékárenským SW firmám. Musíme také dokončit projednání a odsouhlasení těchto postupů se SÚKL. Náročnost nových administrativních prací lékáren bude možné navíc upřesnit a finančně vyčíslit až například se znalostí skutečného časového zpoždění při ověřování každého balení v rámci výdeje v ostrém provozu a v souvislosti se skutečným množstvím incidentů/alertů vzniklých při ověřování pravosti léčiv. Ty budou zároveň demonstrovat technologickou připravenost výrobců léčiv pro nový systém, jehož vznik na půdě EU sami iniciovali. S poskytovateli lékárenských programů jsme průběžně v úzkém kontaktu a mimo jiné je přislíbeno, že se pokusí všechny nutné postupy lékáren maxi­málně zjednodušit a zautomatizovat. Za určité zpoždění ČLnK opravdu nemůže, v rámci EU nám naopak patří jedno z prvních míst v postupu implementace. Za významnější změnu, se kterou jsme se v minulosti museli vyrovnat, považuji například kusovou evidenci léčivých přípravků spojenou s nasazením výpočetní techniky do lékáren. A před námi je další významná a odborně náročná nadstavba elektronického receptu – vedení a vyhodnocování Lékového záznamu pacienta. Připravme se na ni prosím i s využitím vzdělávacích akcí ČLnK.  

Mgr. Leona ŠTĚPKOVÁ, Lékárna Medea, Hostomice

Když se hluboce zamyslím (fuj to bolí), tak asi největší změna se udála v našich hlavách. Dříve jsme spoléhali (nebo alespoň doufali) na instituce – vládu, parlament, senát, SÚKL, obce, komory atd. Dnes si asi už všichni uvědomujeme, že nám nikdo nepomůže a že záleží především na nás. Tahle změna, soudíc podle sebe, bolela. Posledních 20 let totiž bylo jako na obrovském hororovém ­tobogánu. Na zelené světlo si sednete a rozjedete se do temné roury. Nemůžete řídit rychlost ani směr, snažíte se neztratit plavky a nenarazit do toho před vámi. Když zabrzdíte, odřete si zadek a ještě do vás napálí ten za vámi. Je tma, ale když ­zahlédnete světlo a podíváte se za ním, je vám na zvracení. Celou dobu doufáte, že bude pod vámi dost vody. Když naprosto neřízeně dopadnete, šlápnete někomu na hlavu, a aby se totéž nestalo i vám, musíte hodně dlouho plavat pod vodou... Teď už jsem přesvědčená, že co mě nezabije, to mě posílí, a co si neudělám sama, to nemám. Takže vím, že budu za ten ubohý, ufňukaný a zakomplexovaný stát ověřovat pravost léčiv, aby se pak v Bruselu mohl naparovat, že alespoň něco zařídil dobře.

Prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc., emeritní děkan Farmaceutické fakulty UK Hradec Králové

Identifikovat tuto „největší změnu“ v českém lékárenství mně skutečně nedá příliš velkou práci. Je to jednoznačně otevření Pandořiny skříňky divoké ekonomizace našeho oboru týkající se možnosti zapojení nefarmaceutů do farmacie a pro jednotlivce (či např. investiční fondy) možnost vlastnit v podstatě neomezené množství lékáren. Z toho vyplývající konsekvence jsou jasné – odklon od zdravotnických principů a příklon k bezohlednému získávání a hromadění finančních prostředků. Byli jsme osobně svědky toho, jak v důsledku těchto změn a tohoto vývoje náš obor z období prosperity – budování klinické farmacie, rozvoje konzultačních aktivit a obecného zvyšování své prestiže, spadl do bahna nečistého podnikání, kterému nevládli farmaceuti, ale lékárny začali postupně ovládat řezníci, zelináři, tělocvikáři, lékaři a další.

Obávám se, že došlo k ireverzibilnímu posunu, proti kterému je protipadělková směrnice kratochvílí, jako je třeba výlet na Kuks. Ano, za chvilku pouze tam budeme moci vidět, jak vypadala lékárna. Budeme se tam ještě vůbec chtít chodit trápit?

Mgr. Marek HAMPEL, předseda představenstvaGrémia majitelů lékáren

Největších změn v českém lékárenství za posledních dvacet let bylo hodně. První bylo povolení prodeje vyhrazených léčiv nejen na benzínkách, ale všude možně pod patronací prodavačů s rychlokursem z farmacie. Náš obor se zúžil na příbalový leták a jeho přečtení. Druhá změna byla  zavedení regulačních poplatků, které se staly jen marketingovým nástrojem řetězců v lákání pacientů na slevu. Mohl bych pokračovat zavedením zásilkového prodeje volně prodejných léčiv atd. Stručný popis dopadu na české lékárenství je devastace oboru a jeho naprosté obsahové vyprázdnění. Posledních dvacet let se říká, že lékárníci jen křičí a nevědí, co chtějí. Chtěl bych tato zavádějící tvrzení některých manažerů ­řetězců či dokonce úředníků na MZd a zaplacených novinářů uvést na pravou míru. Za posledních 20 let, co podnikám v oboru, a za 10 let jako předseda GML stále opakuji, že lékárny mají vlastnit lékárníci, vznik lékárny má být regulován, ve všech lékárnách mají být stejné ceny léků. Křičet již nestačí, dnes je potřeba přejít od hlasitých projevů k méně okázalým činům a některé věci si musíme jako lékárníci odpracovat. To se nám letos povedlo a dohodovací řízení jsme odpracovali, proti nátlaku ministerstva a zdravotních pojišťoven. Lékárny budou mít příští rok o trochu více peněz za signální kód za výdej každé položky na receptu. Každá změna začíná prvním malým krůčkem. Následovat bude zrušení monopolu v distribuci některých léčiv, uznejte, že monopol v každém oboru či oblasti podnikání je špatný. Následovat bude zavedení pevných cen léků, hrazených z veřejného zdravotního pojištění.   A následně dojde také na tu automatizaci ve skladovém hospodářství. To je zásadní změna v celé EU a k nám to také dorazí.

Mgr. Jakub DVOŘÁČEK, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Nabízí se srovnání se startem eReceptu. Rozsah a nákladnost jsou u systému proti padělkům v ČR a u projektu eReceptu zhruba podobné. Elektronický recept ovšem zavedl stát a také vytvořil související nástroje, zatímco na ověřování pravosti léčiv se musejí jednotliví aktéři – výrobci, distributoři i lékárny – připravit sami.

Elektronický recept má pochopitelně veliký dopad na lékárenství. Již teď jsou zde lékárny, které pracují téměř výhradně s ním. Můžeme se těšit na dobu, až budou všechny původně zamýšlené funkce eReceptu funkční: výrazně se sníží nebezpečí lékových interakcí a duplicit, lékaři budou mít usnadněnou práci s vyhodnocováním současné i předchozí medikace daného pacienta.

PharmDr. Petr HORÁK, vedoucí lékárník NL FN Motol

Já bych se zdráhal označit implementaci protipadělkové směrnice za největší změnu v českém lékárenství. Byť s její implementací máme a teprve budeme mít mnoho starostí, jde spíše o jednu z dílčích změn. Tím ji nechci nijak bagatelizovat, obzvláště implementace v rámci výdeje do naší velké nemocnice mi dělá mnoho vrásek na čele. Přesto si myslím, že třeba zavedení eReceptu, mám-li jmenovat něco recentního, se v budoucnu ukáže jako změna významnější. Za minulých dvacet let nebo čtvrtstoletí jsme zažili a zažíváme změn hodně – elektronizaci skladového hospodářství lékáren, změny vlastnické struktury lékáren, zavedení nových činností lékáren jako je konzultační činnost, příprava cytostatik v nemocničních lékárnách, postupný rozvoj klinické farmacie, významné změny ve způsobu úhrady a dostupnosti řady léčiv, přichod biosimilars. K tomu zavedení celé řady administrativních agend, které dopadají na veřejné i nemocniční lékárny. To vše vede k určitému posunutí vnímání a role lékárníků. Musíme si  přiznat, že často taháme za kratší konec provazu při nástupu změn, které nejsou pro nás pozitivní. K tomu, abychom v budoucnu byli silnější, musíme umět hledět do budoucnosti a nenechat si vzít příležitosti, které přijdou. Musíme umět prodat naši přidanou hodnotu v rámci zdravotnictví, pokud chceme nesouhlasit a kritizovat (a jistě toho bude třeba), pak musíme umět nabídnout konstruktivní řešení. Jen tak budeme moci čelit větším výzvám, které přijdou. Budeme připraveni čelit třeba rozvoji internetových lékáren podpořených umělou inteligencí, která dokáže analyzovat interakce, správně zkontrolovat či nastavit dávky, ohlídat alergie atd.? Ta budoucnost se může jevit vzdálená, ale kdo by před 20 lety odhadl, co se bude dít po naskenování každé krabičky, že?

PharmDr. Aleš NOVOSÁD, předseda, Mladí lékárníci

Mladí lékárníci jsou příliš mladí na to, aby dohlédli tak daleko do minulosti. V praxi jsem 10 let a 1 měsíc. Za tu dobu se toho ve farmacii stalo hodně. Protože jsem byl hlavně na začátku svého působení v lékárenství spíše jen zaměstnanec a o systém jsem se příliš nezajímal, vybral bych největší změnu z doby nedávné. Je to bez pochyby eRecept. Řada lékařů se učí teprve letos pracovat s IT technikou, někteří z nich končí. Lékárníci vše zvládají bez větších problémů. I přesto, že se systém vyvíjel už od roku 2008, letos nebylo jednoduché přejít na několikanásobné procento eRp. Přesto pacienti víceméně nepocítili žádnou změnu ve službách, které lékárníci poskytují. Doba je dynamická a protipadělkovou směrnici zvládnou lékárníci stejně dobře jako všechno, co je kdy v minulosti potkalo.

Mgr. Martin MÁTL, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem

Za největší bych označil změny, které zásadním způsobem ovlivňují podobu a organizaci lékárenství nebo charakter práce lékárníka. Největší změnou je transformace z počátku devadesátých let, která nastavila základní pravidla vlastnictví a podmínky provozování lékáren, jež ovlivňují podobu poskytování lékárenské péče dodnes. Z dalších změn bych zmínil zákon o léčivech z roku 2007, který přinesl definici centrálního úložiště a elektronického receptu, přestože k ­fak­tické realizaci elektronického receptu došlo až zavedením plošné povinnosti předepisovat elektronicky od roku 2018. Také musím zmínit zavedení stanovování cen a úhrad léčivých přípravků ve správních řízeních od roku 2008. Tato změna spustila a zrychlila cenovou erozi do té doby nevídaným způsobem a v podstatě si vynutila permanentní diskuzi o změně odměňování lékárenské péče, která nebyla dosud uspokojivě vyřešena. Z tohoto pohledu se mi problematika FMD nejeví jako přelomová záležitost. Ověřování léčiv sice přinese další práci a náklady, ale neočekávám, že kvalitativně změní práci v lékárně.