Shoda má větší šanci na úspěch

V letošním roce je období mezi komorovými sjezdy mimořádně krátké. Předchozí sjezd byl definitivně uzavřen 22. září v Praze a následující začne už 2. listopadu v Benešově. Ten zářijový se na svém mimořádném jednodenním jednání vyjádřil směrem k ministru zdravotnictví a jeho úřadu, zákonodárcům, SÚKL a uložil další úkoly prezidentovi komory a jejímu představenstvu. Ten nastávající bude, jak je obvyklé, i sjezdem hodnotícím s úkoly na nejméně další rok. Přestože vás prostřednictvím časopisu i webu pravidelně informujeme o nejpodstatnějších událostech a jednáních, považujeme za užitečné krátké shrnutí.

Poslední rok byl poznamenán ­určitou nejistotou spojenou s vytvářením menšinové koaliční vlády a následnou snahou o získání její důvěry v poslanecké sněmovně. To se jí nakonec podařilo až v červenci, tedy 264 dní po volbách. Na MZd byla od počátku avizována vstřícnost vůči lékárníkům, významně větší než v předchozích letech. Na jedné straně to je dobrá zpráva, protože máme možnost projednávat své návrhy a postoje přímo na nejvyšších místech ministerstva a SÚKL. Na straně druhé jsme byli svědky určité zmatečnosti vzhledem k nekoordinovaným vyjádřením a jednáním, které samostatně vedly další subjekty lékárenského segmentu. Tato roztříštěnost nemůže vést k úspěchu, naopak se může stát pro ministerstvo v případě potřeby snadným argumentem pro odmítnutí jakékoli principiální změny.

Rok 2018 jsme zahájili oficiální schůzkou s ministrem zdravotnictví a jeho týmem spolupracovníků. Témat k projednání a řešení byla celá řada, mezi nejaktuálnější patřily úkoly uložené nám delegáty sjezdu a dotvoření systému elektronických receptů včetně přípravy lékového záznamu pacienta a způsobu jeho použití. V současné době je legislativní úprava lékového záznamu v připomínkovém řízení a očekává se jeho postupné zprovoznění od 2. poloviny příštího roku. Po našich jednáních a následných připomínkách se mění některé jeho parametry, především možnost přístupu zdravotníků, resp. způsob zacházení s ním ze strany pa­cienta tak, aby mu mohl povolit přístup pouze konkrétním zdravotníkům. Jedním ze zásadních bodů byl také způsob ­odměňování lékárenské péče. Jednak s ohledem na nejbližší možnosti úprav cenového předpisu a požadavku na podstatné navýšení hodnoty signálního výkonu, tak také s výhledem na systémové změny pro delší období. V rámci následného dohodovacího řízení, jehož není komora účastníkem, a ovlivňuje jej jen zvenčí, byla hodnota signálního výkonu pro příští rok změněna na 18,50 Kč/rp., respektive 14 Kč/položku. Návrh komory na zvýšení taxy laborum o 30 % sice nebyl plně akceptován, ale byl schválen v navýšení o 25 %. Došlo také k vytvoření fondu pro podporu nedostupných lékáren ve výši 48 milionů korun. Podle názoru představenstva komory by měla být pravidla pro jeho rozdělení co nejjednodušší tak, aby měly nárok na jeho čerpání všechny jedinečné lékárny a OOVL, maximálně se zohledněním otevírací doby pro pacienty. Vzhledem k tomu, že jich za poslední roky zaniklo zhruba 50, je nejvyšší čas pro jejich podporu, aby lékárenská péče zůstala dostupná pacientům ve venkovských oblastech. V opačném případě se můžeme dočkat ještě masivnějšího tlaku na změnu způsobu výdeje léčivých přípravků. ­Diskuzi jsme na začátku ledna vedli s ministrem také k možnosti principiálních změn v odměňování, ­které vyplývají z programového prohlášení tehdejší vlády. Podle posledních vyjádření ministra zdravotnictví je tato část jeho prioritou v lékárenství k řešení během příštího roku, měla by obnášet nejen změnu principu odměňování, ale předložíme také návrh řešení stejných doplatků. Aktuálně jsme byli vyzváni, abychom předložili své návrhy také k úpravě zákona o zdravotních službách.

V průběhu roku jsme dále jednali, s využitím podnětů od lékárníků, také se zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Začali jsme zveřejňovat informace o nedostupných léčivech, a z některých reakcí SÚKL je zřejmé, že se o námi zveřejňované informace o nedostupnosti začal aktivně zajímat a činil opatření pro zákaz reexportu některých léků. V tomto bodě je třeba poděkovat všem, kteří se do sběru údajů o nedostupných lécích zapojili, protože díky nim jsme měli v ruce konkrétní údaje. Tím ale snahy o zajištění dostupnosti léků nekončí. Na ministerstvo i SÚKL neustále tlačíme, aby zajistili plynulé a nepodmíněné dodávky léčivých přípravků do lékáren. Naopak nám chybí konkrétní údaje o způsobech kontroly v některých lékárnách, na které jsme od vás slyšeli také neoficiální stížnosti. Po posledním jednání za přítomnosti vedoucích některých OKL je jasné, že bude k řešení potřeba konkrétních podnětů na přístup inspektorů. Podle všeho nelze ani očekávat od SÚKL jakýkoli manuál kontrol různých typů lékáren, domluva bude naopak pravděpodobně možná na zveřejňování záznamů ze seminářů SÚKL či vytvoření jednoho většího semináře a jeho následném zveřejnění pro lékárnickou obec.

V rámci elektronizace agend a ve spojitosti s očekávanou elektronizací receptů s modrým pruhem je připravována také změna vedení tzv. opiátových knih. V průběhu roku k tomu proběhla jednání a konzultace s vedením Inspektorátu omamných a psychotropních látek s cílem připravit maximálně jednoduchou elektronickou evidenci s lokálním uložením dat, jako je tomu v současnosti u vedení evidence v listinné podobě. Návrh možnosti vytvoření takového řešení jsme ministerstvu představili, změnu je možné očekávat nejdříve v roce 2020, další jednání nad konkrétnějšími materiály tak očekáváme do konce letošního roku.

Jedním z nejžhavějších témat posledních týdnů je příprava na implementaci „protipadělkové směrnice“ (FMD). Pravděpodobně už i ministerstvo pochopilo, že se řítíme do velikého problému v okamžiku, kdy stále nemáme odpovědi na některé otázky spojené s praktickou realizací směrnice. Vzhledem k novelizaci zákona o léčivech s ohledem na FMD jsme ­připravili a vedení MZd a poslancům předali paragrafované znění třech pozměňovacích návrhů. Ty směřují mimo jiné ke snížení sankcí a jejich odložení o rok, protože příprava celého systému je na horší úrovni než tomu bylo ve stejném období u eReceptu, a k uzákonění možnosti bezprostředně vrátit léčivý přípravek, který neprojde úspěšně ověřením, distributorovi. Podle informací z mezinárodních fór zatím mnozí zahraniční kolegové do detailu netuší, co všechno bude ověřování léčiv obnášet a kolik nevyřešených otázek je s tím dosud spojeno. To je jedna ze zásadních priorit pro to, abychom mohli jako lékárníci od 9. února příštího roku smysluplně fungovat a zajišťovat pro své pacienty léky.

Od jara pro komoru pracuje nová PR agentura, jejíž činnost se okamžitě projevila. Množství komorových mediálních výstupů, včetně přímých mediálních vystoupení zástupců komory, vedlo k tomu, že lékárenská témata jsou v tisku, TV, rozhlase i na internetu skloňována v rozsahu, který je podle mediálních odborníků oproti jiným profesím vysoce nadprůměrný. Spoustu dalších témat, jednání, schůzek či mediálních výstupů nemůže úvodník obsáhnout, ale budeme vás o nich nadále v průběhu roku co nejvíce informovat prostřednictvím webu, časopisu a nově upozorňujeme na důležitá témata i elektronickým newsletterem. V letošním roce se také velmi dobře ukazuje, že širší shoda na prosazovaných tématech a koordinované zapojení většího množství lékárníků má mnohem větší šanci na úspěch než „partyzánské“ akce jednotlivců, které celou situaci mohou spíše zhoršit. Všem, kteří se do činnosti naší společné komory svou prací, postřehy a náměty zapojili, patří velké poděkování.