Budoucnost konopí u nás? Nejistá.

V červenci vstoupila na americkou burzu kanadská společnost Tilray, která v Kanadě pěstuje a zpracovává léčebné konopí. Úvodní cena 17 dolarů za akcii od vstupu na burzu trvale rostla a na konci září dosáhla její hodnota 210 amerických dolarů. Tržní hodnota Tilray dosáhla zhruba 20 miliard dolarů a překonala třeba i kapitalizaci letecké společnosti American Airlines.

Tento raketový nárůst zcela jistě souvisí s úplnou legalizací marihuany v Kanadě, a proto rostly i hodnoty akcií dalších producentů konopí, například firmy Aurora Cannabis. K růstu hodnoty akcií konopných firem pravděpodobně pomohlo ­vystoupení Brendana Kennedyho, ředitele firmy Tilray, v televizi CNBC. Řekl, že jako alternativa léčby bolesti může konopí znamenat velkou konkurenci pro velké farmaceutické firmy. Ty by proto měly do konopných firem investovat, aby se zajistily proti budoucí konkurenci.

A zatímco za mořem zažívá průmysl léčebného konopí nebývalý rozvoj v mnohatunové produkci širokého portfolia obsahových variet konopí a pestré palety z nich připravených přípravků, v bukolicky blahosklonné péči Státní agentury pro léčebné konopí (SAKL) mohou české lékárny od konce června tohoto roku nakupovat jedinou variantu Cannabis sativa L. s obsahem THC 19 % a CBD 0,1 %. Za balení po 10 g zaplatí necelých 1 500 korun bez DPH až do vyčerpání skladových zásob o celkové hmotnosti 4,2 kilogramy.

Naprosto výjimečný skleník

Ale trend pěstování léčebného konopí se, naštěstí a zatím, nevyhýbá ani České republice. Nedaleko Prahy, necelou hodinku jízdy, je v areálu nejmenovaného zahradnictví mezi mnoha skleníky jeden naprosto výjimečný. Poznáte to u vstupních dveří podle informace o trvalém monitorování prostoru a také podle očí všudypřítomných kamer.

Po čichu to ale poznáte už daleko od vstupních dveří do skleníku, ­dokonce daleko od pozemků zahradnictví. Nezaměnitelná vůně kvetoucího konopí z několika stovek rostlin se totiž utajit nedá.

Výzkumný pěstitelský projekt už tu probíhá druhým rokem a držitelem výzkumné licence je Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky (ÚEB AV ČR). Smluvním partnerem pro výzkum ÚEB AV ČR je česká společnost PANAX Pharma, která objednává výzkum a je z velké části vlastněna ­investorem výzkumu, australskou společností MGC ­Pharmaceuticals.

Tato společnost má tři divize: Botanic, Derma a Pharma. Poslední jmenovaná divize společnosti uvedla v letošním roce na australský trh přípravek CannEpil, který obsahuje vysoký podíl cannabidiolu (CBD) a je vhodný k terapii refrakterní (intraktabilní, farmakorezistentní) epilepsie (DRE). Onemocnění představuje asi 30 % případů epilepsie, kterou jenom v Austrálii trpí zhruba 70 000 lidí.

Divizi Derma, respektive jejích 51 %, MGC Pharmaceuticals prodal v mezi­dobí mezi návštěvou skleníku a napsáním článku kanadské společnosti Cannaglobal za 12, 5 milionu kanadských dolarů.

Výzkum konopných tkáňových kultur

Výzkumný pěstitelský projekt, který probíhá kromě České republiky také ve Slovinsku na Ljublaňské universitě a na RMIT University v Melbourne, patří do divize Botanic a jeho cílem je vyšlechtit specifické odrůdy a najít optimální podmínky a parametry pro jejich budoucí pěstování. Kromě výzkumu pěstování probíhá ještě paralelní výzkum konopných tkáňových kultur, nikoliv ovšem ve smyslu produkčních substrátů, ale jako určitá možnost z nich zakládat výsadbu identických rostlin efektivněji a rychleji než z řízků a klonů matečných rostlin.

Většina rostlin ve skleníku obsahuje vysoký podíl CBD (od 9%) a jen malé množství THC (+/- 1%). I s jedním procentem ale trojnásobně převyšují limit zákona o návykových látkách, a i proto je administrativa výzkumu docela náročná.

Jak mi řekl Tomáš Kubálek, jednatel společnosti PANAX Pharma a motor celé výzkumné spolupráce, skleník už za dva roky zažil všemožné kontroly včetně návštěvy příslušníků Národní protidrogové centrály. To samo o sobě není nic překvapivého ani nečekaného. V našem prostředí je pro tuto dynamickou oblast průmyslu s velkým potenciálem (o tom svědčí čísla v úvodu článku) zarážející především administrativní nepohodlí a legislativní zkostnatělost, která podnikání na tomto poli znepříjemňuje. I proto je budoucnost konopí a konopného výzkumu u nás nejistá. Investor navíc buduje základnu na Maltě a za současných podmínek samozřejmě zvažuje, zda s výzkumem pokračovat v ČR, nebo zda pro něj nebude snazší projekt přesunout na Maltu.

Každý květináč má svůj kód

Zatím ale výzkum probíhá. Ve skleníku je několik zón, ve kterých se liší intenzita i charakter péče, která je jednotlivým rostlinám věnována. Zatímco v jedné části připomíná skleník neprostupnou džungli konopných stromů, opačná strana skleníku připomíná spíše parkovou úpravu pečlivě ošetřovaných a ­zastřiháváním rozkošatělých keříčků. Každý květináč je kódován nejenom číslem daného kultivaru, ale i unikátním identifikátorem „pěstební zóny“, aby bylo možné ke každé rostlině vést historii pěstebních a ošetřovatelských zásahů, například intenzitu světla i množství a druh zálivky. Důležitý je pravděpodobně i počet zežloutlých listů a u strádajících rostlin i rychlost jejich zotavení po odstranění destrukčních vlivů. Archivují se i fotografie vývoje rostlin. Podle výzkumníků je cílem najít optimální podmínky a postupy pro pěstování. ­Optimální v tomto kontextu znamená ­minimum péče a minimum lidských ­zásahů při zachování maximální produkce.

„Ideální by bylo, a k tomu koneckonců naše snaha směřuje, najít produkční rostlinu ještě dřív než vyroste.“ To mi na otázku, oč vlastně ve výzkumu jde, odpověděl vedoucí výzkumného projektu z ÚEB AV ČR, Tomáš Vaněk. Navíc ke své odpovědi dodal: „Aby to bylo ještě komplikovanější, je tady i zájem, aby konkrétní rostlina produkovala pouze vybranou účinnou látku, a ne ty ostatní. Celý proces je nesmírně časově náročný, a tedy i nákladný. Samotné pěstování bez analýz zabere zhruba třičtvrtě roku. Daleko efektivnější by bylo vědět a znát takový ,otisk prstu´ konkrétní rostliny, chemický i biologický, aby se dal předem vybrat typ rostliny, u které je vysoká pravděpodobnost, že bude produkovat přesně to, co chceme.“

Hlavním pěstitelem v celém výzkumu je Elad Segev, u nás v roli externího spolupracovníka ÚEB AV ČR, který popsal cíl výzkumu: „Naším projektem v České republice je vývoj nových genetických hybridů, které jsou vystavovány specifickým pěstebním podmínkám. Z výzkumu v ČR získáváme data pro komerční kultivaci, kterou plánujeme v naší hlavní evropské základně na Maltě. Ta by se měla stát zárodkem farmaceutických ­aktivit při vývoji a výrobě léků pocházejících z konopí. Prvním produktem je CannEpil, který v testovacím režimu podávání čeká na schválení australského regulátora pro léčbu refrakterní epilepsie.“

Předsudky a přeopatrná korektnost

Nebýt obsahu psychoaktivního THC, bylo by konopí standardní léčivou rostlinou s obrovskými možnostmi využití. Ani obsah THC ovšem nevadí, jen násobí možnosti uplatnění. Jediné, co překáží, jsou předsudky a přeopatrná korektnost. Zatímco v českých podmínkách jsou konopí a jeho potenciálně psychoaktivní produkty regulovány přísněji než opiáty, ve světě se otevírají ne dvířka, ale přímo vrata leteckých hangárů s logem konopného listu. Budoucnost evropského trhu s konopnými produkty se odhaduje na 56 miliard dolarů v roce 2020.

Po hodině a půl ve skleníku už intenzivní vůni konopných květů ani nevnímám. Ale při cestě domů se za mnou otáčejí snad úplně všichni, mnozí s vědoucím a někteří se zkoumavě opovrhujícím pohledem.

Stanislav HAVLÍČEK