Světové dny zdraví - říjen

Na říjen nepřipadá žádný ze světových dní zdraví vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdra­vím to jsou Mezinárodní den starších, Světový den bez násilí, Světový den zra­ku, Světový den duševního zdraví, Svě­tový den artritidy/revmatizmu, Světový den hospicové a paliativní péče, Světový den bílé hole, Světový den výživy (potravy), Mezinárodní den pro odstranění chudoby, Světový den boje proti osteoporóze, Den Or­ganizace spojených národů, Svě­to­vý den psoriázy. Z dřívějších tzv. podporovaných dní to byly Světový den lidských sídel a Mezinárodní den pro zre­dukování přírodních katastrof a z tzv. sponzorovaných dní Den boje proti bo­lesti. Z dalších dní připomínaných v tomto měsíci to je Světový den trombózy a další.

Světový týden idiopatické plicní fibrózy (World idiopathic pulmonary fibrosis, IPF Week)

Cílem týdne věnovaného idiopatické plicní fibróze (IPF) je zvýšit povědomí o tomto chronickém, závažném, progresivním a nevyléčitelném plicním onemocnění, jimž trpí na celém světě přibližně pět mi­lionů lidí. Jedná se o specifickou formu chronického fibrotizujícího intersticiální­ho procesu nejasné etiologie, který se objevuje u dospělých a je spojen s histologickým obrazem obvyklé intersticiální pneumonie.

V Evropě je každoročně nově diagnostikováno přibližně 35 000 lidí s IPF, tento počet se v budoucnu pravděpodobně zvýší. Odhad současného počtu osob postižených IPF v Evropě podle Evropské charty práv pacientů s IPF činí 80 000 až 111 000. V ČR není aktuální epidemiologická situace známa, odhady incidence hovoří o 1/100 000 obyvatel a prevalence o 6,5 až 12 případů na 100 000 obyvatel.

Vznik Světového týdne idiopatické plicní fibrózy se datuje rokem 2012 jako ­výsledek iniciativy informovat lidi po ­celém světě o tomto onemocnění. Jeho posláním je:

• vytvoření národní a mezinárodní sítě lidí pracujících na ­podpoře pacientů s IPF;
• vypracování mapy středisek excelence pro diagnostiku a léčbu IPF;
• zvyšování povědomí, informování, ­školení a vedení zúčastněných stran v této sociální mimořádné situaci;
• poskytování podpory a nástrojů pacientům a jejich rodinám, aby se s touto nemocí lépe vypořádali;
• podpora kultury „dárcovství“ ve spolupráci s asociacemi dárců orgánů;
• podpora společenského povědomí a vnímání nebezpečí kouření ve spolupráci s centry pro odvykání kouření;
•  podpora povědomí o dobrovolnictví, se zvláštním ohledem na potřeby pacientů se vzácnými onemocněními;
• propagování znalostí o nových hranicích biologie, medicíny, společenských věd, psychologie, práva, ekonomie, komunikace a dalších, které se týkají IPF.

Jako v případě některých jiných aktivit charakteru světových dní, i u příležitosti konání Týdne IPF bývají vyhlašována témata a slogany. Například pro rok 2017 se téma neslo v duchu myšlenky: ­„Poslouchejte zvuky IPF“.

Pozn.: Uvádí, se, že IPF je jasně rozeznatelná – při poslechu plic lékař slyší charakteristický zvuk připomínající odepínání suchého zipu nebo chůzi po zmrzlém sněhu, tzv. krepitus. Krepitus je zvuk vyvolaný třením dvou ploch o sebe v organismu, např. úlomků kostí nebo zanícené poplicnice a pohrudnice. Patrný může být rovněž např. u podkožního emfyzému, z latinského crepito ve významu rachotit.

Pro rok 2018 bylo stanoveno téma Týdne IPF: „Foukání mýdlových bublin“, které se objevuje ze zřejmých důvodů opakovaně. Foukání mýdlových bublin je radostná aktivita. Když jste zdraví, trvá méně než vteřinu, než bublinu vytvoříte. Pokud jste pacientem s IPF, může být tato jednoduchá činnost velmi náročná. Současně byl navržen slogan Dýchání naděje! Kampaň Dýchání naděje má za cíl zvýšit povědomí o IPF, přičemž připomíná důležitost zdraví plic pro zdraví člověka.

Některá další fakta o IPF:

Evropský registr IPF EMPIRE (European MultiPartner IPF REgistry) zahájil činnost v roce 2014 na základě českého registru IPF (zaveden v roce 2012) jako ­neintervenční mezinárodní multicentrické databáze pacientů s IPF ve střední a východní Evropě (ČR, Maďarsko, Polsko, Srbsko, Slovensko, Turecko, Chorvatsko, Bulharsko a Izrael).

IPF může postihnout člověka v 60 i více letech, hovoří se o tzv. nemoci stárnutí. Plicní fibróza (PF, zjizvení plic) se nejčastěji projevuje příznaky: zjizvení stěn plicních alveolů (vzduchových vaků); vytvořené jizvy – přeměněná plicní tkáň ve vazivovou – přestává plnit svou přirozenou funkci, umožňující pře­stup kyslíku do krve a ústí do dechové ne­dostatečnosti. Pacient má pocit, že se topí.

Existuje více než 200 typů PF, které působí a vypadají podobně. PF může být důsledkem sklerodermie, dlouhodobé expozice plic dráždivými látkami (chemické látky, prach, kouř z cigaret…). Není-li známá příčina onemocnění, označuje se PF jako idiopatická plicní fibróza.

U onemocnění IPF je genetická predispozice, v rodinné anamnéze se objevuje přibližně u 10 až 15 % případů. Existuje několik hlavních příznaků PF: dýchavičnost, která se časem zhoršuje, extrémní únava, přetrvávající kašel, bolest na hrudi, nedostatek chuti k jídlu a ztráta hmotnosti a v některých případech se objevuje digitální zbytnění (clubbing) – paličkovité prsty na rukou i nohou v důsledku nedostatku kyslíku v krevním řečišti.

Přibližně 90 % pacientů s plicní fibrózou také trpí gastroezofageální refluxní nemocí. Z dalších komorbidit se uvádějí venózní tromboembolie, ischemická choroba srdeční, emfyzém, plicní hypertenze, karcinom plic, poruchy dýchání ve spánku, deprese.

Lze minimalizovat příznaky onemocnění, zpomalit jeho průběh, prodloužit délku života a zvýšit jeho kvalitu. Léčba sestává z farmakoterapie (např. podávání acetylcysteinu, kortikosteroidů, imunosupresiv – azathioprimu; nintedanibu, pirfenidonu…), plicní rehabilitace, kyslíkové terapie a transplantace plic.

Doc. RNDr. Jozef KOLÁŘ, CSc.

Literatura u autora