Zeptali jsme se

Bez jaké tradice se neobejdou vaše Vánoce? Strávíte je i za tárou? 
Co byste popřáli kolegům lékárníkům do nového roku?

PharmDr. Josef Marek, Lékárna U Svaté Theodoty, Letohrad

Děti už máme dospělé, takže z těch ­obvyklých tradic zůstává setkávání s rodinou. ­Myslím, že nejvíc si asi užijeme radosti s tříletou vnučkou. A čím jsem starší, tak samotné setkávání a radost a šťastné oči dětí, vnoučat, to je asi to největší. Nepotřebujeme k životu moc materiálního, ale mnohem víc potřebujeme radost, být spokojení, cítit se šťastně, mít kolem sebe přátele a kamarády. 

Vánoce za tárou? Samozřejmě v pracovní dny někdo v lékárně být musí, takže tam budu i já. S drobnou výjimkou, jakožto rybář našeho místního spolku přítomen u prodeje kaprů a při přípravě rybích hodů. Tradičně mám na starost lososa na grilu a lososí polévku. Kapří a sumčí hranolky taky nemají chybu. 

Všem kolegům bych do nového roku popřál samozřejmě zdraví, čas na sebe a na rodinu, trpělivost, minimum změn a když už budou, tak jen k lepšímu. 

Mgr. Helena Slámová, Lékárna Komín, Brno

Tradičně se snažím Vánoce hlavně přežít. Po všech stránkách, ať už pracovních nebo soukromých, je to nejnáročnější část roku. Navzdory tomu si tradičně beru vždy odpolední službu před Štědrým dnem, aby mohlo co nejvíce kolegyň doladit doma vánoční atmosféru. Každoročně totiž usiluji hlavně o minimalizaci shonu kolem tohoto dne, ať už vše je nebo není dokonalé, a proto mi práce v lékárně nevadí. Většinou jsou tyto služby pro mne naopak příjemné a mám je ráda, protože je už všude znát kouzlo Vánoc a všichni jsou takoví trochu usměvavější, vlídnější a pacienti jsou ochotni ztratit i nějaké to přívětivější slovo navíc.

Co bych přála lékárníkům, je stále to stejné. Odvolám se na loňské prosincové vydání časopisu, kde jsem vzpomínala na kolegu Šmída a parafrázovala jeho přání: léky pro každého, v každé lékárně, za stejné doplatky, lékárny lékárníkům. Opět si ho při této příležitosti připomenu a přidám ještě také zásadní důležitost rozšiřování našich kompetencí. Slíbila jsem, že budu dál šířit jeho odkaz a představu krásného a plnohodnotného, znovu svobodného lékárenství a nenechám tato témata usnout. A protože sliby se mají plnit (nejen) o Vánocích, budu v tomto úsilí pokračovat a hájit hodnoty, které považuji za důležité. 

Pokud bych měla trochu bilancovat, podařilo se nám zviditelnit a pojmenovat naše problémy a přiblížit je širšímu publiku. Přesto jsme se v zásadních věcech příliš neposunuli, v některých se naše pozice spíše zhoršila. Připisuji to zejména tomu, že jsme příliš tvární a velmi snadno se přizpůsobíme a podvolíme všemu, co nám kdo naloží. A některým z nás to bohužel ani moc nedochází, jak moc smutnou lékárenskou epochu žijeme. Proto přeji ko­legům, aby především oni sami zjistili, jak jsou výše uvedená témata důležitá, aby prozřeli a získali odvahu vystoupit za svůj stav a budoucnost a nenechali sebe a své vědomosti zneužívat lidmi, jejichž hlavním cílem není péče o zdraví pacientů. Aby měli dostatek sebeúcty a dokázali svou hrdost prezentovat nejen před veřejností, ale i před zaměstnavateli. Jsou mantinely, přes které se opravdu jít nemusí. A ti, kteří si jsou všeho už dávno vědomi a jen neví, jak se zapojit nebo nemají na další aktivity s nejistým výsledkem čas, stačí, když podpoří ty, kteří se o posun v lékárenství správným směrem snaží.

Zrovna teď je třeba krásná příležitost. Můžete se zasadit o po­zi­tiv­ní směřování oboru podpisem jedné nebo obou petic, které mají upozornit na naléhavou potřebu důkladné reformy lékáren­ství, zachování dostupné lékárenské péče a rovnoměrného do­dá­vání všech léků do všech lékáren. Zajistit naplnění základního práva našich pacientů na ochranu jejich zdraví a na dostupnou pri­mární zdravotní péči je totiž ne volbou, ale naší povinností. Bližší informace se dozvíte na dalších stránkách. Nejsem autorem ani jedné z petic, ale v případě dotazů mě můžete také kontaktovat. 
Přeji všem co nejvíce splněných vánočních přání a aspoň jedno lékárnické.

PharmDr. Přemek Císař, Lékárna Modřínová, Třebíč

Pane Bože, úplně mě zarazilo, že se ty Vánoce fakt blíží. Rozzářená dětská očička u stromečku nad dárky od Ježíška a vyprávění v posteli, jak asi dostal Ježíšek pod stromek tu koloběžku ventilačkou, jsou běžné klišé o kráse Vánoc. Já budu ale vždycky vzpomínat na ty svátky jen s maminkou, kdy jsme malý stromeček ozdobili piškoty pro pejska a sušenými jablky a raviolami a oříšky a místo alobalových vlasů jsme použili vlasové nudle. Zkrátka „co dům dal“. Nepekli jsme 20 druhů cukroví, ale jen tolik, kolik se podařilo v klidu se svařáčkem v hrníčku stihnout. Na perníčky jsme malovali rybičky tu dle Picasa, tu dle Dálího. Prostě jsme si užívali klid a pohodu, jak v knižkách Jindřicha Šimona Baara. To je asi nejlepší tradice, ten pocit, že se to nepo…e, když to nebude úplně genau.

Vánoce jsem trávil za tárou, dokud jsem za svobodna dělal v obchoďáku. Když jsme o Štědrém dnu v jednu odpoledne zavírali a pacienti bušili na dveře, že ještě nutně potřebují balíček Vichy pro babičku, navozovalo to tu pravou vánoční atmosféru.

A co bych přál kolegům? Aby si uvědomili, že Ježíšek není hygienik a důležitější je ta pohoda. Zajít v klidu do kostela. Nemusí to být hekticky na půlnoční, ale třeba jen cestou z vánočních trhů posedět. A aby si ten vánoční klid a pohodu udrželi i během celého následujícího roku.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Nejsem zrovna extra milovník tradic, a právě teď mě asi ani žádná tradice nenapadá. Ale vlastně ano – jedna spíše novoroční, dá se říci, tradice, a to vymýšlení a vytváření péefka na tu úplně poslední chvíli. Tak to totiž dopadá pravidelně rok co rok. K tomu neustálá kontrola, jaký rok mám vlastně k PF napsat, protože jsem před několika lety napsal k PF rok končící. Také každoroční malé divení se, že přestože mi samotná myšlenka i zkratka PF zní velmi světově, jedná se zřejmě převážně jen o českou záležitost, kterou v první polovině 19. století zpopularizoval hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína a francouzštinu použil jen pro její tehdejší značný význam v nejvyšších společenských vrstvách. Jako mnoho posledních let budu na Štědrý den dopoledne za tárou, což se za tradici dá také označit. Kolegyním a kolegům přeji do nového roku pevné zdraví vlastní i blízkých, klid, pochopení a podporu v rodinném zázemí i v kruhu přátel, nervy ze železa, odolnost diamantu, a především vřelé srdce a ochotu pomáhat všude tam, kde je to potřebné, a všem, kteří to jakkoliv ocení. Ať je nový rok každého z vás plný výzev, spokojenosti a radosti.

PharmDr. Jana Horáková, Lékárna Masarykovo nám., Valašské Klobouky

Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí... Opravdu nám ten rok utekl. A tak vám přeji, ať se vám daří, v pracovním i osobním životě. Jak se zpívá: „Ště stí, zdraví, pokoj svatý, vinšujeme vám, najprv panu hospodáři, pak vašim dítkám, z daleka se bereme, novinu vám neseme, co se stalo, přihodilo v městě Betlémě.“

Tradic k Vánocům patří spousta, hlavně být s rodinou, přáteli, vytvořit domácí pohodu, zapálit františky, vidět zlaté prasátko, patří k nim tradiční štědrovečerní tabule a menu, dobroty, cukroví, stromeček, zvonky, koledy, pohádky, půlnoční, a taky sníh a zasněžená bílá krajina, zimní radovánky, vlastně celá adventní doba vybízející ke klidu. Rozloučím se letos textem písně z alba Pozdraveno budiž světlo: „Další rok přibyl na víčka a prohnuly se hřbety, z maminky už je babička a ze souvětí věty, o rok nám ztěžkly vzpomínky, zase je málo sněhu, a moje zlaté hodinky odešly hledat něhu. Kdyby lidi věřili aspoň na to zlaté prase, kdyby lidi nežili, dneska ze lži, zítra zase, kdyby víno bylo krví aspoň v záři prskavek a dětských očí. Ve vaně kapří šupina, krejcárky možná střádá, sešla se celá rodina a ke sněhu se smráká, na stole mísa salátu, mámina tajná pýcha, vepřový kapr pro tátu, nerad by honil bycha.“ A písničkou Anděl strážný: „Dnes mám strach o svého anděla, je sám a padá mu peří, cokoliv na světě udělám, on vždycky znovu mně věří. Kéž bych tak mohla pít z potoka, ve kterém klepeta račí, číhala jedenkrát do roka, v zátokách na stíny ptačí. A ty se ptáš, kdy už poletí, proč nikde nehlásí zprávy, který je den, jaké století, a který z nich je ten pravý. 

Ze srdce spadl mi oblázek, když jsem se pozpátku hledal, na dně svých včerejších otázek, které bych nikomu nedal. Dnes mám strach o svého anděla, je sám a padá mu peří, cokoliv na světě udělá, a vždycky znovu mně věří.“ Tak tedy veselé Vánoce!

PharmDr. Veronika Horáková, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol

Vánoce jsou pro mě časem zastavení, časem setkávání se s rodinou. Pokud to ovšem pracovní povinnosti dovolí, což se v předchozích covidových letech ne úplně dařilo.
Tradice je určitě zdobení vánočního stromku, a vzhledem k tomu, že se naše domácnost brzy rozroste o čtvrtého kocouřího mazlíčka, budeme uzavírat sázky, jak dlouho baňkami, čokoládou a řetězy ověšený stromeček připevněný motouzy ke knihovně zůstane ve vertikální poloze. Takovou hezkou tradicí naší ulice je, že chlapci, chlapi a psi vyrážejí před štědrovečerní večeří do lesa krmit zvířátka. 

V předvánočním čase, kdy nezdravotnické profese již mají doma vše nachystáno, naklizeno a napjatě očekávají příchod Ježíška, jsou u nás v lékárně chodby zaskládané krabicemi s léky a zdravotnickým materiálem, neboť se kliniky zásobí na sváteční dny, kdy nemocnice včetně naší lékárny, funguje sice s omezeným počtem lůžek a pracovníků, ovšem nepřetržitě.

Nám lékárníkům přeji pevné zdraví pro nás a naše blízké. 

Aby se situace na poli farmacie uklidnila. Přála bych nám, aby se konečně povedla regulace sítě lékáren. Aby nám končilo dost nadšených absolventů farmacie a farmaceutických asistentů.

A hlavně, aby nás naše práce bavila. 

Mgr. Valéria Červinková, BENU Lékarna, K Pérovně, Praha

Nejhezčí tradice pro každoroční Vánoce je se sejít s rodinou, zažít i vánoční chaos, přípravy nebo pro mě neodmyslitelné cestování za rodinou přes celou Slovenskou republiku. Znamení pokoje, míru a klidu je hezké klišé, ale myslím, že ta živá atmosféra k tomu prostě patří, alespoň pro mě. Mám to ště stí, že můžu trávit české i slovenské Vánoce a na tradici v každé zemi je něco čarovného a hezkého. Tento rok zažiju poprvé pravé české Vánoce, českou sváteční večeři a budu se nedočkavě těšit na naše východoslovenské chody, na které mám chuť už teď. 

V našich lékárnách samozřejmě panuje před svátky napětí a kolegové vědí, že je čeká pracovně nejnáročnější měsíc v roce. Plné lékárny, zásoby léků na svátky, nečekané nemoci, nervóz­ní pacienti, to vše k tomu každý rok patří. Prosinec je i pro naše lékárny měsíc, kdy utlumujeme naše pacientské služby, kolegové potřebují věnovat energii jinam. Na druhou stranu nás vždy v lednu překvapí, když vidíme výsledky, jak se některé lékárny naplno věnovaly screeningu glykémie, cholesterolu nebo jiným konzultacím. I to je pro mě výsledek toho, že je tato naše odborná činnost vyhledávaná, pacienti o ni mají zájem a stále víc si zvykají, že pomoc a poradenství najdou právě v lékárně. Já Štědrý den ani svátky po něm za tárou nemusím trávit, ale ráda pomůžu některým kolegům před Vánoci, aby si mohli doma v klidu připravit svátky a trošku si ulevit od práce. 

Všem kolegům přeji krásné svátky a hodně dobré energie do nového roku. Ať je ten další rok minimálně tak dobrý, jak ten starý a spíš o trošičku lepší.

A ještě jedno malé přání pro všechny. U nás začínáme štědrovečerní večeři oplatkami s česnekem a medem, abychom byli po celý další rok zdraví jako česnek a hodní jako med – a totéž přeji i všem vám do světa vašich lékáren. 

Mgr. Eva Bartoňová, lékárna Dr.Max, Vizovice

Mé Vánoce se každým rokem neobejdou bez klasických tradic, jako jsou kapr, cukroví, nazdobený stromeček a nesmí chybět svařák na vánočních trzích ve Zlíně… Co je ale na Vánocích nejdůležitější a nejhezčí, je setkávání s rodinou. Společné chvíle radostí, smíchu, ale i hádek, to je to, na co vždy vzpomínám. 

A protože i o Vánocích máme nemocné pacienty, kteří nás v lékárně potřebují, samozřejmě se objevím za tárou. Nicméně s kolegyněmi, se kterými máme skvělý kolektiv, strávím poslední dny v roce ráda. Také přání od samotných pacientů a vřelá slova potěší, vykouzlí mi úsměv na tváři a vždy mi připomenou, proč za tou tárou vlastně stojím. 

Kolegům lékárníkům přeji do nového roku hlavně hodně zdraví, protože to nám na recept nikdo nenapíše. Také spoustu lásky a spokojenosti. No a za tárou velkou dávku trpělivosti, protože ať chceme nebo ne, ta je vždy potřeba.