Světové dny zdraví

V měsíci lednu je poměrně málo nadnárodních aktivit souvisejících se zdravím v porovnání s ostatními měsíci v roce. V naší rubrice jsme se věnovali zatím pěti dnům s charakteristikou významného dne ve zdravotnictví, respektive mezinárodního nebo světového dne, zaměřeným na problematiku zdraví. Byly jimi Světový den Braillova písma, Světový den lepry / Světový den pomoci malomocným, Světový týden povědomí o kyselině listové, Světový den wellness mysli a těla a Mezinárodní den informovanosti o Pagetově chorobě.

Měsíc informovanosti o rakovině děložního čípku (Cervical Cancer Awareness Month, CCAM)

Rakovina děložního čípku je po rakovině prsu, tlustého střeva a konečníku a rakovině plic celosvětově čtvrtým nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Je také čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu u žen. Na celém světě onemocněla rakovinou děložního čípku každá sedmdesátá žena mezi narozením a 79. rokem života. Současně je považována za jednu forem rakoviny, kterým lze nejlépe předcházet a léčit je. Preventivní opatření jsou nejúčinnějším způsobem, jak se vyhnout vzniku tohoto onemocnění nebo ho zachytit včas.

Měsíc povědomí o rakovině děložního čípku je koordinovaná kampaň v oblasti veřejného zdraví, jejímž cílem je poskytovat osvětu a vyzývat ženy, transsexuály a nebinární osoby, aby braly své gynekologické zdraví vážně. Vzhledem k tomu, že humánní papilomavirus (HPV) nemusí mít žádné příznaky, mnoho lidí ani neví, že ho má. Volba očkování proti HPV je jedním ze způsobů, jak se nákaze HPV vyhnout.

CCAM byl vyhlášen americkým Kongresem v roce 2009 a měl podobu národního měsíce. Pro osvětu o rakovině děložního čípku se nosí stužky v bílo-tyrkysové barvě.

Z historie

• 400 let př. n. l. Hippokrates popsal ­rakovinu děložního čípku: jedná se o nevyléčitelnou nemoc, která ničí dělohu a vždy vede ke smrti. Dospěl k závěru, že by se neměla léčit.
• v roce 1886 se velšský lékař sir John Williams zasloužil o objev rakoviny děložního čípku tím, že popsal poranění, které odpovídá karcinomu v poloze děložního čípku,
• v roce 1941 řecký lékař Georgios Nikolaou Papanicolaou (1883–1962) a americký gynekolog Herbert Frederik Traut (1894–1963) publikovali práci „­Diagnostická hodnota vaginálních stěrů u karcinomu dělohy“.

Papanikolaou se narodil na ostrově ­Euboia, druhém největším řeckém ostrově. Vystudoval medicínu v Aténách, krátce pracoval v řecké armádě jako asistent chirurga. Následující dva roky se staral o nemocné trpící leprou na okraji svého rodného města Kimi. Touha po vědecké práci jej přivedla na Mnichovskou univerzitu, kde v roce 1910 získal doktorát ze zoologie. Když v roce 1912 vypukla první balkánská válka, Papanicolaou se vrátil do vojenské služby jako poručík řeckého zdravotnického sboru. Začal se však zajímat o pracovní příležitosti ve Spojených státech a rozhodl se emigrovat. Bylo to odvážné a závažné rozhodnutí vzhledem k tomu, že on, ani jeho manželka ne­umě­li anglicky a „měli v hotovosti jen o něco více než 250 USD, což byla částka potřebná ke vstupu do USA“. Manželka Mary pracovala v obchod­ním domě jako švadlena a Georgios byl prodavačem koberců ve stejném obchodě, ale vydržel tam jen jeden den. Následně vystřídal další zaměstnání: hrál na housle v restauraci a byl úředníkem v řeckých novinách. V roce 1914 začíná jeho univerzitní kariéra. Papanicolaou byl oddaný vědec, stejně skromný jako pracovitý. Nebral si dovolenou, pracoval sedm dní v týdnu. Za výsledky své práce byl pětkrát ­nominován na Nobelovu cenu, ale nezískal ji.

• v roce 1943 stejní autoři zveřejnili svoji přelomovou práci „Diagnostika rakoviny dělohy pomocí vaginálního stěru“, která znamenala revoluci v časném odhalování rakoviny a měla celosvětový dopad. Papův stěr neboli Papův test se stal zlatým standardem ve screeningu rakoviny děložního čípku. Široké používání tohoto testu vedlo k významnému 70 % poklesu výskytu úmrtí na rakovinu děložního čípku.

Papanicolaou nebyl první, kdo prokázal, že rakovinné buňky lze identifikovat pod mikroskopem. Tuto čest měl britský lékař Walter Hayle Walshe, který se o tomto jevu zmínil v knize o plicních chorobách o sto let dříve. Papanicolaou také nebyl první, kdo studoval cytopatologii dělož­ního čípku u žen. V roce 1927 použil rumunský lékař Aurel Babes platinovou kličku k odběru buněk z děložního čípku ženy, aby zjistil přítomnost rakoviny (nikoli vatový tampon, který používal Papanicolaou). Babes své výsledky prezentoval 23. ledna 1927 na zasedání Rumunské gynekologické společnosti v Bukurešti. Jeho metoda diagnostiky rakoviny byla publikována ve francouzském lékařském časopise La Presse Médicale 11. dubna 1928. Papanicolaou o jeho výzkumu nevěděl, na druhou stranu Babes o Papanicolaouových studiích věděl. Obě techniky se liší svým provedením.

Ve 20. letech 20. století Papanicolaou studoval vzorky od lidských dobrovolníků a při zkoumání buněk z děložního čípku pod mikroskopem zjistil rozdíly mezi normálními a maligními buňkami. Papanicolaou své výsledky prezentoval v roce 1928, ale ostatní vědci jeho výzkum odmítli, a to především na základě chyb a překlepů, protože Papanicolaou se po emigraci do Spojených států stále ještě učil anglicky.

• v roce 1946 kanadský gynekolog James Ernest Ayre vyvinul škrabku k odběru vzorku pro Papův test. Poté, co mu byl v roce 1949 udělen patent, věnoval veškeré zisky z prodeje své škrabky Americké společnosti pro boj proti rakovině.
• v roce 1976 německý lékař a virolog Harald zur Hausen objevil (nejčastější) příčinu rakoviny děložního čípku a objasnil roli HPV, při jejím vzniku. Spolu s ním získali Nobelovu cenu za medicínu (fyziologii a lékařství) v roce 2008 další dva virologové – Francouzi Francoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier za objev HIV způsobujícího onemocnění AIDS.
• v roce 2006 byla FDA ve Spojených státech schválena vakcína Gardasil (HPV).

Globální strategie

V květnu 2018 vydal generální ředitel WHO Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus celosvětovou Výzvu k akci na odstranění rakoviny děložního čípku. V srpnu 2020 přijalo 37. Světové zdravotnické shromáždění historickou rezoluci – „Globální strategie pro urychlení eliminace rakoviny děložního čípku jako problému veřejného zdraví a s ní spojené cíle a úkoly na období 2020–2030“.

Dochází tak k prolínání národního měsíce boje proti rakovině děložního čípku a globálních aktivit WHO a růstu významu CCAM. CCAM se neformálně stává mezinárodním měsícem. Svědčí o tom například propojení globální strategie WHO a tématu CCAM 2023, které zní „Skoncovat s rakovinou děložního čípku během několika generací“.

Globální strategie stanovuje cíle pro každý ze tří strategických pilířů. Pokud budou tyto cíle splněny do roku 2030, dostanou se země na cestu k eliminaci rakoviny děložního čípku. K eliminaci rakoviny děložního čípku musí všechny země dosáhnout a udržet míru výskytu pod čtyřmi případy na 100 000 žen. Dosažení tohoto cíle se opírá o tři klíčové pilíře a jim odpovídající cíle:

• očkování: 90 % dívek plně očkovaných vakcínou proti HPV do 15 let věku,
• screening: 70 % žen vyšetřených pomocí vysoce účinného testu do 35 let věku a znovu do 45 let věku,
• léčba: léčba 90 % žen s přednádorovým onemocněním a léčba 90 % žen s invazivním karcinomem.

Každá země by měla splnit cíle 90-70-90 do roku 2030, aby se dostala na cestu k vymýcení rakoviny děložního čípku v příštím století.

Situace v ČR

Program screeningu karcinomu děložního hrdla funguje v ČR od roku 2008. V roce 2014, po zahájení adresného zvaní, se stal plošným a celopopulačním. Od ledna 2014 tak lze hovořit o systematickém a standardizovaném programu screeningu karcinomu děložního hrdla. V rámci programu screeningu ­karcinomu ­děložního hrdla mají všechny ženy ve věku od 15 let 1krát ročně nárok na preventivní vyšetření, které spočívá ve screeningové cytologii.

Od 1. 1. 2021 začaly zdravotní pojišťovny hradit další formu vyšetření, a to testování na přítomnost HPV. Jde o vyšetření přítomnosti nukleové kyseliny vysoce rizikových typů HPV v cervikálním stěru. Screeningové vyšetření HPV DNA je určeno ženám ve věku 35 let a 45 let. Kampani k Mezinárodnímu dni informovanosti/povědomí o HPV jsme se věnovali v č. 2/2023 našeho časopisu.
Populační screening karcinomu děložního hrdla je součástí Doporučení Rady Evropské unie ze dne 2. prosince 2003 o screeningu zhoubných nádorů. Rada doporučuje sběr dat o preventivních vyšetřeních, následujících diagnostických procedurách a konečných diagnózách. Podrobné doporučení pro implementaci screeningových programů v jednotlivých státech obsahuje druhé vydání dokumentu „Evropské pokyny pro zajištění kvality screeningu karcinomu děložního hrdla“.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.