Před sjezdem, na sjezdu… a po sjezdu?

Byl jsem osloven, zda bych nenapsal pár postřehů ze sjezdu ČLnK. Vzhledem k tomu, že jsem se za svoji profesní kariéru zúčastnil už mnoha sjezdů, rozhodl jsem se pár řádků napsat. Zaměřím se také na to, co sjezdu předcházelo a možná překvapivě nezačnu hned volbami do představenstva a dalších orgánů ČLnK. 

Nejživější diskuse delegátů se odehrála kolem bodů do kontinuálního vzdělávání. Sjezd jako nejvyšší orgán ČLnK by se měl zabývat zásadními problémy lékárenství a diskutovat návrhy na jejich řešení. Například komercionalizaci oboru, živelný vznik lékáren, rozdílný přístup k lékům, podfinancování oboru a další. Nic takového se však nestalo. Horší sjezd jsem v tomto směru snad ani nezažil. V dnešních časech, kdy se potýkáme s mnoha problémy, to vypadá neuvěřitelně. Bohužel je to ale skutečnost. 

Skutečnost, která vyplývá především ze způsobu volby delegátů sjezdu na OSL formou zvláštních volebních shromáždění (ZVSH). V naprosté většině případů se na OSL volilo bez základních informací o jednotlivých kandidátech na delegáty, o nějaké prezentaci jejich názorů na problematiku v oboru a návrhů na řešení ani nemluvě. Stejně tak často scházela diskuse v rámci OSL a závěrečná stanoviska, která by měl delegát jménem OSL prosazovat. Před pár lety by to nebylo možné, delegát sjezdu byl v základních otázkách vázán usnesením svého OSL, před zvolením za delegáta musel na zasedání OSL prezentovat své názory, bez tohoto úvodního kroku by se ani delegátem sjezdu stát nemohl. Sjezdu se dříve účastnili kolegové s již určitými zkušenostmi a určitým rozhledem. Letos se volební shromáždění OSL konala často dokonce ještě dříve, než byly známé například návrhy na změny řádů i jména kandidátů do představenstva Komory apod. Již samotná organizace voleb delegátů na OSL naznačila, že vlastně diskuse není ani třeba. Zvláštní volební shromáždění kdysi iniciovali především PharmDr. Novosád, PharmDr. Ovčaří a PharmDr. Havlíček. Prý jako lék na pasivitu terénu. Opravdu? Nebo je to jinak? Neprosadilo se naopak opatření, které pasivitu ve skutečnosti jen prohlubuje? Rozporuplným krokem u ZVSH je dále například přidělení 10 bodů do kontinuálního vzdělávání za pouhé vhození volebního lístku. Degradace původních podmínek pro získání bodů, kdy body měly lékárníky motivovat, aby se sešli, dozvěděli se na přednášce od svého předsedy novinky z porady předsedů a diskutovali o nich. Neotevřel se zavedením ZVSH fakticky jen prostor k účelové volbě? Současně s tím také příležitost pro manipulaci nelékárnických provozovatelů se stavovskou organizací, jak se občas v zákulisí diskutuje? 

Na druhou stranu je třeba konstatovat, že popisované skutečnosti jsou důsledkem rezignace většiny a rozladění z toho, v jaké situaci se lékárenství dlouhodobě nachází. Nezájem o svobodný výkon povolání, pasivní příjímání budoucnosti, falešná představa, že naše problémy „někdo“ vyřeší. To je realita. V terénu se ale nyní objevují dvě petice, které se zabývají existenčními problémy lékáren, lékárníků, zajištěním rovné dostupnosti léčiv do lékáren. Možná si lékárníci uvědomí, že jen aktivním ­přístupem k řešení své budoucnosti mají šanci obhájit své postavení v ­rámci zdravotnictví. 

Nepochybuji, že si mnozí kolegové budou pochvalovat jak průběh sjezdu, tak především průběh voleb do orgánů Komory. Vše proběhlo „jako po drátkách“. Nepochybně k tomu přispěla změna, na základě které museli kandidáti na rozdíl od voleb minulých ohlásit kandidaturu do republikových orgánů měsíc před sjezdem. A tak jsme se letos vyhnuli tahanicím o kandidáty mezi delegáty jednotlivých řetězců přímo na sjezdu. Očekávám i opačná hodnocení sjezdu ve smyslu, že pár jedinců průběh zdržovalo opakovanými diskusemi a že svými problémy vlastně otravovali ostatní, vždyť se na ty chlebíčky a poklábosení s kámoši dalo vyrazit i o něco dříve. 

Svým vystoupením potěšil děkan hradecké FAF UK doc. ­PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D. Upozornil na malý zájem o studium farmacie v důsledku současného vnímání oboru lékárenství ve společnosti. Současně apeloval na respektování zdravotnického přístupu lékárníků při poskytování péče. Varoval před dnešními trendy, kdy se lékárnici z řad zdravotníků vyřazují sami svým komerčním přístupem. Lékárníky také varoval, aby nepodléhali a nenechali se využívat ke komerčním plánům svých provozovatelů nelékárníků. 

A jak dopadly volby? Zatímco nejvyšší vedení představenstva ČLnK zůstalo beze změny, představenstvo samotné bude zasedat v novém složení: 7 řetězcových lékárníků, 5 nemocničních, 1 zaměstnanec provozovatele lékárníka, 4 lékárníci provozovatelé lékáren. Zastoupení jednotlivých lékárenských segmentů ukazuje, že činnost PČLnK v problematice provozovatelů lékáren bude minoritní (tím na druhé straně vzrostl význam a potřeba Grémia majitelů lékáren), ČLnK se pravděpodobně ještě více zaměří na poklidná témata dalšího vzdělávání. Vše teprve ale ukáže čas. Přestože se neschválilo zveřejnění petice pro zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách přímo na sjezdu, tak na straně druhé sjezd přijal Vizi lékárenství 2025, která souzní s myšlenkami, které na sjezdu přednesl děkan hradecké fakulty doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D. K jejich naplnění bych rád nově zvolenému představenstvu popřál dostatek moudrosti, odvahy a energie. 

PharmDr. Petr Krpálek