SVĚTOVÉ DNY ZDRAVÍ duben

V měsíci dubnu si ze světových dnů vyhlašovaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) připomínáme Světový den zdraví, Světový a evropský imunizační týden, Světový den boje proti malárii. Z jiných mezinárodních dnů souvisejících se zdravím Světový den informovanosti (povědomí) o autismu, Světový den Parkinsonovy choroby, Světový den hemofilie, Evropský den práv pacientů a Světový den pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Z dalších významných dní je to například Světový den boje proti meningitidě, Mezinárodní/světový den imunologie, Světový den Chagasovy choroby a Světový den hlasu.

Světový veterinární den

(World Veterinary Day, WVD)

Světový veterinární den (WVD) je oslavou profese veterinárních lékařů. I když je obtížné přesně stanovit jejich počet, odhaduje se, že je v současné době na světě 1,8 milionu veterinárních lékařů. WVD vyhlásila Světová veterinární asociace (World Veterinary Association, WVA) v roce 2001 a stanovila jeho termín na poslední dubnovou sobotu. Stručně z historie WVD. Ta se odvíjí od dubna roku 1863, kdy pozval profesor John Gamgee z Veterinary College v Edinburghu veterinární lékaře z celé Evropy na setkání do Hamburku, aby zejména diskutovali systém boje proti epizootickým nákazám a vypracování společných pravidel pro dovoz a vývoz skotu, která by doporučili k přijetí všemi evropskými zeměmi. Jedním z hlavních témat bylo virové onemocnění dobytčí mor.

Poznámka: zmínka o tomto onemocnění je již v Bibli (Exodus, 9), kde se praví: „Vše, co máš na pastvinách, koně, osly, velbloudy, skot i brav, zasáhne prudký mor!“ V květnu 2011 Světová organizace pro zdraví zvířat oznámila jeho eradikaci jako prvního onemocnění u zvířat a jako teprve druhého, po onemocnění pravými neštovicemi, které se lidstvu podařilo vymýtit. Poslední případ dobytčího moru byl zaznamenán v roce 2001.

Zmíněná valná hromada vstoupila do povědomí jako první Mezinárodní veterinární kongres. Celkem se kongresu zúčastnilo 103 zástupců z deseti zemí. Kongres byl obzvláště důležitý, protože jeho rezoluce pojmenovala zoonózy, které mohou být kontrolovány státní regulací.

Cílem WVD je propagovat profesi veterinárních lékařů, pracovat na zlepšení pohody zvířat a lidí, životního prostředí, potravinové bezpečnosti a postupů při přepravě zvířat a karanténních opatření.

V průběhu let se při oslavách WVD objevovala různá témata, každý rok jiné – viz tabulku. Světová veterinární asociace společně se Světovou organizací pro zdraví zvířat (World Organization for Animal Health, do května 2003 pod názvem Office International des Epizooties, OIE) se rozhodly udělovat Cenu WVD. Tato praxe byla zahájena v roce 2008 a jejím cílem je ocenit nejlepší přínos veterinární profesi.

Světová veterinární asociace byla založena na 16. Světovém veterinárním kongresu konaném v Madridu v roce 1959 jako pokračovatelka Stálého výboru. Prostřednictvím svých členských asociací zastupuje přibližně 500 000 veterinárních lékařů na celém světě. Jejím posláním je zajišťovat celosvětové vedení profese veterinárních lékařů a podporovat zdraví a pohodu zvířat a veřejné zdraví prostřednictvím propagace, vzdělávání a partnerství.

Světová organizace pro zdraví zvířat je mezinárodní organizace zabývající se zdravím zvířat, která byla založena v roce 1924 s cílem kontrolovat epizootické nákazy a zabránit tak jejich šíření. OIE má v současnosti 182 stálých delegátů, a představuje jakousi obdobu Světové zdravotnická organizace.

Rok       Téma

2008      Oslavte naši rozmanitost.

2009      Veterinární lékaři a chovatelé hospodářských zvířat – vítězné partnerství.

2010      Jeden svět, jedno zdraví: více spolupráce mezi veterinárními a humánními lékaři.

2011      Prevence vztekliny.

2012      Antimikrobiální rezistence.

2013      Očkování.

2014      Welfare (životní pohoda) zvířat.

2015      Nemoci přenášené vektory se zoonotickým potenciálem.

2016      Kontinuální vzdělávání se zaměřením na jedno zdraví.

2017      Antimikrobiální rezistence – od informovanosti k akci.

2018      Úloha profese veterinárního lékaře v udržitelném rozvoji s cílem zlepšit životní podmínky, potravinovou bezpečnost a zajištění potravin.

2019      Hodnota očkování.

2020      Ochrana životního prostředí pro zlepšení zdraví zvířat a lidí.

2021      Reakce veterinárních lékařů na krizi covid-19.

2022      Posílení veterinární odolnosti.

K letošnímu tématu: Chránit zvířata před nemocemi znamená chránit ty, kteří mohou trpět, ale nemohou mluvit. Veterinární lékaři jsou povoláni k tomu, aby těmto zvířatům zajistili hlas a obhájce, který zaručí, že jejich blaho bude prioritou. Současně si však veterinární lékaři uvědomují, že toto břemeno může být fyzicky i psychicky náročné, zejména v posledních letech, kdy se v období pandemie zvýšil výskyt stresu, vyhoření a dalších zdravotních problémů. Proto potřebují vhodné nástroje a podporu, včetně odpovídající podpory ze strany asociací, institucí a vlád, pro udržení svého osobního zdraví a wellness, aby byli lépe vybaveni pro zvládání každodenních výzev a krizí, které se mohou v jejich praxi vyskytnout.

Světový veterinární rok

(World Veterinary Year)

Světový veterinární rok byl vyhlášen v roce 2011 jako připomínka 250. výročí založení první zvěrolékařské školy vyššího typu na světě, které se orientovalo na výuku veterinární medicíny v Lyonu ve Francii v roce 1761. Lze jej považovat za 250leté světové výročí:

- veterinárního vzdělávání,

- veterinární profese,

- pojmu srovnávací patobiologie.

Slogan Světového veterinárního rok zněl: „Veterinární lékař pro zdraví, veterinární lékař pro potraviny, veterinární lékař pro planetu!“

Mezinárodní den veterinární medicíny

(International Veterinary Medicine Day)

Mezinárodní den veterinární medicíny se každoročně slaví 9. prosince (patrně od roku 2017) v USA (zdá se, že navzdory svému označení má národní význam). Je uznáním důležité práce organizací, jako je Americká asociace veterinárních lékařů (American Veterinary Medical Association, AVMA), jejíž vizí a posláním je podporovat silné a jednotné veterinární odvětví, které dokáže chránit zdraví a pohodu zvířat i lidí.

V porovnání s Evropou vzniká v USA institucionalizované veterinární vzdělávání později. V roce 1863 je založena Americká veterinární lékařská asociacie (United States Veterinary Medical Association, USVMA), která se v roce 1898 změnila na AVMA.

Komplikovanější je situace kolem Světového dne veterinárních lékařů s termínem oslav 9. července, který zmiňuje řada pouze domácích webových stránek včetně Státní veterinární správy, České televize, různých přehledů významných dnů aj. Některé dále uvádějí, že jej vyhlásila OSN roku 1975. Avšak ani jedna ze stránek neuvádí podrobnosti, ani neodkazuje na použitý zdroj. Žádný ze zmíněných údajů se nám nepodařilo ověřit. Je možné, že se jedná o nereálnou událost, žijící svůj život v důsledku nekritického přejímání a opisování, o tradovaný omyl.

Na závěr příspěvku doplňme několik zajímavých skutečností:

- latinské slovo veterinarius má význam týkající se tažných zvířat, veterinus znamená tažný.

- prvním člověkem, kterému se přisuzuje schopnost „léčit zvířata“, byl muž jménem Urlugaledina v Mezopotámii (3. tisíciletí př. n. l.).

- první dochovaný záznam o veterinární medicíně.

Za ten se považuje Kahunský papyrus. Jedná se o nejstarší (2. tisíciletí př. n. l.) hieroglyfy psaný text o zvěrolékařské problematice, pocházející z 12. dynastie v Egyptě.

- první předpis zabývající se ochranou zvířat.

Tím je jeden z 33 Ašókových ediktů, vytesaných skalních nápisů (3. století př. n. l.). Ochraně zvířat je v něm věnováno 8 zákazů.

Zajímavý je z tohoto období indický traktát nazvaný Shalihotra Samhita, pojednávající o veterinární medicíně, konkrétně rozsáhle o péči o koně a o jejich chovu (autorství díla se přisuzuje jeho synu Hayagoshovi). Rovněž se v něm uvádí, že „Král Pijádasí (= Ašóka) všude zpřístupnil dva druhy léků* – léky pro lidi a léky pro zvířata. Tam, kde nebyly k dispozici léčivé rostliny pro lidi a zvířata, nařídil, aby byly nakoupeny a vysázeny.“

- první novověký zvěrolékař (veterinární lékař) na světě.

Za toho je považován francouzský veterinární lékař Claude Bourgelat (1712–1779), z jehož iniciativy byla založena první zvěrolékařská (veterinární) škola na světě v Lyonu v roce 1761 a krátce po ní druhá zvěrolékařská škola v Alfortu u Paříže v roce 1764.

- otec veterinární vědy.

Za otce veterinární vědy je považován Publius Flavius Vegetius Renatus (4.–5. století), autor díla Digestorum artis mulomedicinae libri tvořeného čtyřmi knihami, pojednávajícími o nemocech domácích zvířat, především koní.

- první žena – veterinární lékařka.

Tou se stala v roce 1922 anglo-irská veterinární lékařka Aleen Isobel Custová (1868–1937).

Prý Sir Isaac Newton vynalezl dvířka pro kočky, protože jeho kočka Spithead neustále tlačila na dveře, když prováděl pokusy vyžadující tmu. Když jsme u tohoto druhu – kočky přispěly k vyhubení více než 33 druhů ptáků na celém světě.

Veterinární lékaři jsou v současnosti nejen lékaři a ochránci zvířat, ale také klíčoví účastníci zainteresování v oblasti veřejného zdraví vzhledem k jejich významné úloze při:

- snižování celosvětového hladu,

- kontrole zoonóz (61 % všech původců onemocnění u lidí je zoonotických),

- sledování kvality a bezpečnosti potravin,

- biomedicínském výzkumu,

- ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.

Literatura u autora