Ze života právníka v Komoře – díl čtyřicátý, děkovný

V srpnu jsme s panem prezidentem na Ministerstvu zdravotnictví jednali spolu s desítkami zástupců dalších dotčených organizací o nové podobě cenového předpisu regulujícího ceny léčivých přípravků (a potravin pro zvláštní lékařské účely). Toho předpisu, který upravuje také obchodní přirážku, tříměsíční doprodeje a taxu laborum. Další kolo jednání se mělo odehrát v září a mělo se na něm probrat to, na čem se v srpnu nepodařilo nalézt shodu.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK

V září se jednání konalo, ale všechno, skoro všechno, bylo jinak. Z ministerstva mezitím přišel návrh úhradové vyhlášky pro rok 2023. Měl vycházet ze závěrů dohodovacího řízení ukončeného na jaře. Jenže nakonec nevyšel, protože dohody z jara jsou životné i na podzim jen v ospalých dobách. A ono se nespí. Zjednodušeně řečeno proto ministerstvo místo dohodnutého 4 % navýšení úhrad přistoupilo k navýšení 8 %. To přirozeně posunulo optiku zdravotních pojišťoven, s níž dosud nahlížely na útraty vyvolané novým cenovým předpisem. Notně ubraly ze vstřícnosti, jež ani tak nebyla obzvláště vysoká. Spravedlivě nutno přiznat, že i přes to souhlasily s některými drobnějšími pozitivními úpravami úhrad individuálně připravovaných léčivých přípravků. Tou nejvýznamnější z nich je sjednocení dosavadních rozdílných přirážek 25 % a 15 % pro různé položky započítávané do ceny IPLP na jednotných 25 %.

Úhradová vyhláška je pro lékárenskou péči důležitá, protože od 1. 1. 2015 je v její každoroční podobě stanovena úhrada signálního výkonu č. 09552. Původně v § 17, od roku 2019 v § 19. V letech 2015 a 2016 šlo o 12 Kč, 2017 a 2018 o 13 Kč, 2019 o 14 Kč, 2020 15 Kč a ve druhém pololetí kvůli covidu 19 Kč, 2021 16 Kč a 2022 18 Kč. Do konce prvního pololetí 2019 byla úhrada omezována počtem receptů z předchozího období. Z dohodovacího řízení z letošního jara vyplynula pro příští rok úhrada 19 Kč. Ačkoliv se ostatní segmenty těšily 4% navýšení úhrad, u lékáren je na první pohled patrné, že zvýšení úhrady signálního výkonu o 1 korunu nemůže navýšit úhrady stejně jako v jiných segmentech. Proč? Protože zdravotní pojišťovny tvrdí, že prostřednictvím signálního výkonu toto navýšení nelze poskytnout, když drtivá většina úhrad neplyne z něj, ale z vydaných hrazených léčivých přípravků. Jenže, jak víme, úhrady z léčivých přípravků nikdo nenavýší, když jsou svázané s jejich cenou, která dlouhodobě klesá. Takže když nyní Ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že místo dohodnutých 4 % navýší v nové vyhlášce úhrady o 8 %, mohli bychom při stávajícím modelu vnímání navyšování úhrad lékárnám očekávat, že je-li 4% navýšení úhrada signálního výkonu zvýšena o korunu, pak bude při 8% navýšení zvýšena o koruny dvě. Tedy namísto dohodnutých 19 Kč na 20 Kč. V návrhu vyhlášky se ale objevilo jiné číslo – 24 Kč. Jak je to možné?

Komora na výše zmíněnou nespravedlnost způsobenou při navyšování úhrad přihlížením k úhradám za vydané léčivé přípravky, které se ale nezvyšují, a dokonce stále klesají, upozorňovala již dlouho. Až nyní přihlédlo současné vedení ministerstva k opětovnému vysvětlování prezidenta Komory a poprvé, takřka revolučně, navýšilo signální výkon více než dosud. Dílem proto, aby byla alespoň částečně napravena vadná konstrukce navyšování úhrady výkonu, a dílem proto, že inflace a prudké zvyšování cen energií si žádají více než zvyšování obvyklé v „mírových“ dobách. Budiž za to Ministerstvu zdravotnictví dík a budiž dík i zdravotním pojišťovnám, že to strpí. Je pochopitelné, že se zejména v dnešní době brání čemukoliv, co navýší jejich nákladovou stránku, ale zrovna u lékáren se dřívější klidné a bohaté časy prohospodařily zbytečným odmítáním jejich nároků, že je třeba to dohánět nyní.

K cenovému předpisu ještě jedna poznámka – více než kdykoliv dříve je jasné, že je nutné zajistit, že z obchodní přirážky, kterou mají lékárny společnou s distributory, si právě distributoři nebudou moci přisvojit libovolnou část. Dnes mohou a lékárny proti tomu nemají žádnou účinnou obranu. I distributorům stoupají náklady a pochopitelně i oni žádají navýšení svého příjmu, zvláště, když je také cenově regulován. Nemůže ale jít o navýšení na úkor lékáren. Proto doufejme, že se podaří do cenového předpisu zastropování distribuční přirážky prosadit.

Září nebylo jen o cenovém předpisu a úhradové vyhlášce. Hodně úsilí věnoval viceprezident komory a Mágové zprovoznění elektronické evidence opiátů, z níž se podle průběžných ohlasů postupně stává spíše černá můra. Příští měsíce ukáží. S kolegou Doležalem jsme se řadu dní pokoušeli proniknout do zákoutí nové právní úpravy jednorázových plastových výrobků a jejích dopadů na lékárny, čehož proces nebyl ukončen a budeme muset pátrat dál. V Praze proběhlo setkání předsedů OSL z celé republiky. Představenstvo se mj. zabývalo nouzovým výdejem nebo případnou zdravotnickou dokumentací v lékárně, které ji díky výjimce v zákoně o zdravotních službách nemusí vést.

Jednání představenstva se konalo 16. září. Jindra Šmíd na něm nebyl, omluvil se. Stejně na tom srpnovém. 12. července byl naposled. Ani v srpnu, ani v září jsem netušil, že to naposled je absolutní. Jeho poslední otočení ve dveřích, zamávání: „Ahoj příště!“ mám vyryto v paměti. Nehodí se vtipkovat, on by ale vtipkoval. I teď, o své smrti. Rozesmával nás k slzám a v slzách nás zanechal.