Odešel Jindra Šmíd

25. září, na Mezinárodní den lékárníků, zemřel náhle varnsdorfský lékárník, předseda OSL Děčín, člen představenstva České lékárnické komory PharmDr. Jindřich Šmíd.

Vystudoval Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové a už v roce 1994 se aktivně zapojil do činnosti nově vzniklé Komory. Velmi miloval svou profesi i lékárnu ve Varnsdorfu, byl zastáncem tradičního pojetí lékárnické práce a usiloval o její vysoké renomé a společenskou prestiž.

Svůj vztah k lékárenství vyjádřil na stránkách našeho časopisu (12/2020) takto:

„Náš obor je strašně krásný. Přál bych si, aby lidi chodili do lékáren, které budou plné léků, aby ty léky byly kvalitní a pokud možno cenově dostupné, aby byly všude za stejných podmínek pro pacienty, kteří si hradí všeobecné zdravotní pojištění. A rád bych, aby pacienti nechodili do lékáren pro slevu, ale pro to, co my lékárníci nejvíc umíme. To znamená, aby otevřeli dveře lékárny, protože jsme jim schopni pomoci v jejich zdravotních potížích.“

Jindřich Šmíd taky působil s přestávkami dvacet let ve varnsdorfském zastupitelstvu. Ve městě byl velmi oblíben, o čemž svědčí i výsledky posledních komunálních voleb, kdy získal vůbec druhý nejvyšší počet hlasů (1 099). Bohužel pár hodin po sečtení hlasů doktor Jindřich Šmíd ve svých dvaašedesáti letech zemřel.

Poslední rozloučení s Jindrou Šmídem se konalo 4. února ve smuteční síni ve Varnsdorfu. Na ten den bylo dlouhodobě naplánováno zasedání představenstva ČLnK na Rozárce, kterého se měl také varnsdorfský lékárník zúčastnit. K uctění jeho památky bylo toto zasedání přesunuto z Prahy do Varnsdorfu, kde se představitelé Komory zúčastnili pietního rozloučení a ke katafalku položili věnec s textem „Navždy zůstaneš v našich srdcích. Lékárníci.“

V Městské knihovně Varnsdorf, kde se zasedání představenstva konalo, bylo projednávání běžné agendy zahájeno vzpomínkou na kolegu a minutou ticha.

Na následujících řádcích přinášíme několik osobních vzpomínek kolegů, přátel a kamarádů na Jindřicha Šmída

„Ahoj, vypadá to, že jsi tu zprávu ještě nečetl: Zemřel Jindra Šmíd.“ Tak zněl začátek krátkého telefonního hovoru, který mě zastihl a na chvíli paralyzoval v neděli odpoledne v jednom z pražských obchodních center. Věkově nás s Jindrou sice dělil generační rozdíl, ale byli jsme si blízcí působením ve stejném regionu – Ústeckém kraji. Své bydliště na okraji Šluknovského výběžku nenazval jinak než Náhorní Karabach a regionálními specifiky v poskytování zdravotních služeb či dalších oblastech běžného života tamního obyvatelstva nás překvapoval téměř při každém setkání. Často také přinášel informace o fungování německého lékárenství, neboť za hranice to měl doslova několik metrů. Byl to velký srandista a jeho specifický rázný humor trefně zpestřoval mnohdy nezáživná jednání. Krátce po našem prvním společném zvolení do představenstva v roce 2015 mi nabídl tykání a při každém setkání již z dálky halekal „Sever zdraví Sever!“. Úzce jsme spolupracovali například při distribuci ochranných pomůcek do lékáren v Ústeckém kraji na začátku covidové pandemie – já jako krajský koordinátor a on jako dlouholetý předseda OSL Děčín. Byl lékárníkem ze „staré školy“ (v pozitivním smyslu), řešení většiny lékárnických potíží viděl v zavedení stejných doplatků a vytrvale to připomínal při každé vhodné příležitosti. Byl také letitým komunálním politikem, zastupitelem ve Varnsdorfu. Své bohaté zkušenosti z jednání městského zastupitelstva pak často aplikoval při jednání orgánů komorových. Uspěl i v letošních volbách, dokonce s výrazně nejvyšším počtem preferenčních hlasů na své kandidátní listině. Pravděpodobně se stal smutným rekordmanem, jelikož zesnul jen několik hodin po zisku nového mandátu. Jindro, budeš nám chybět. Čest Tvé památce!

David OVČAŘÍ

Jindra byl skvělý člověk a kolega. Na zasedáních seděl často vedle mě a jeho myšlenky byly pro mě obohacující. Často mluvil o své krásné lékárně, na kterou byl velmi pyšný. Bude mi moc chybět.

Veronika ORENDÁŠOVÁ

Vážený pane doktore Šmíde, Jindro... děkuji Vám za mé profesní začátky, za spoustu zážitků, za společné chvíle u kafíčka „na polče“, kdy jste mi hrával na kytaru... Lepšího šéfa, učitele i přítele jsem si nemohla přát. Děkuji za vše. Nezapomenu.

Lucie VELEBILOVÁ

Je mi to moc líto. Bezva lékárník, společník, spravedlivý člověk... Děkuji.

ADINA