CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...

Beneš, J.: Inklisiran: máme zvládnutí dyslipidémie na dosah?

Farmakoterapie č. 4/2022

Dyslipidémie je nejčastější metabolickou poruchou v industriálním světě a hlavním rizikovým faktorem při vzniku ICHS. V ČR jí trpí dle studie post-MONICA nejméně 81 % mužů a 70,6 % žen a výskyt roste s věkem. Léčba je zatím v primární i sekundární péči nedostatečná a cílových hodnot LDL je dosaženo jen u menšiny nemocných. Prokázala to například velká studie EUROASPIRE. 71 % pacientů po prodělané koronární příhodě mělo LDL cholesterol vyšší než 1,8 mmol/l (cílová hodnota je 1,4 mmol/l). Hlavní lékovou skupinou hypolipidemik jsou statiny. Jsou extrémně bezpečné, ale musí se užívat každodenně, což přináší problémy s adherencí. Inklisiran (dále In) je modifikovaná dsRNA (dvouvláknová), která cílí na mRNA pro protein PCSK9. Vede to k jeho inhibici a tím ke zvýšení počtu LDL receptorů a následnému snížení plazmatické hladiny LDL. Mechanismus účinku In je naprosto odlišný od monoklonálních protilátek ze skupiny PCSK9 inhibitorů. Jednoznačnou výhodou je subkutánní podání jednou za šest měsíců. Podaná dávka má dokonce účinnost až dva roky, je třeba prověřit jeho bezpečnost. Nebyly pozorovány žádné laboratorní abnormality ani zvýšení protilátek proti In. Jediným častějším nežádoucím účinkem byla v 8,2 % případů nežádoucí reakce v místě vpichu. In snižuje hladiny LDL průměrně o 50–55 % a to bez ohledu na předcházející hypolipidemickou léčbu. Dá se tedy považovat za ideální hypolipidemikum.

Matalová, P., Krížek, B.: Možnosti léčby bolesti u dětí vybranými analgetiky

Pediatrie pro praxi č. 4/2022

Dětská populace vykazuje oproti dospělé populaci v léčbě i diagnostice řadu specifik. Stejně tak tomu je i v léčbě bolesti. Rozdíly jsou ve farmakokinetice léčiv, vnímání bolesti, spektru nežádoucích účinků analgetik i variabilní compliance. Nutné je dobré rozlišení typu bolesti (akutní, chronická, nádorová, nenádorová, nociceptivní, neuropatická či nově nociplastická) a správné určení zdroje, příčiny a intenzity. Používají se metody nefarmakologické (masáž, chladová či tepelná stimulace, akupunktura, cvičení, relaxace, arteterapie i kognitivní metody – hypnóza). Z farmakologických intervencí je to podávání: paracetamolu – důležité je dávkování, k němuž je přiložena podrobná tabulka dávek suspenze s koncentrací 24 mg/ml dle věkových kategorií dítěte a dle tělesné hmotnosti od 5 do 50 kg vždy po jednom kg. Ve sloupcích je uveden vždy počet ml suspenze pro dávku 10 či 15 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkovací interval se prodlužuje u novorozenců věku 28–32 týdnů na 8–12 hodin a pod 32 týdnů na 12 hodin. Podává se dále metamizol, ale nedoporučuje se vzhledem k závažným NÚL jako přímá alternativa. Je vhodný pro bolesti spastického charakteru. Vzhledem k nefrotoxicitě a možnému výskytu agranulocytózy se nedoporučuje podávat dlouhodobě. NSAID – mají více NÚL než paracetamol, hlavně gastrotoxicitu (vznik vředu, gastropatie, enteropatie) a nefrotoxicitu. Je přiložena podobná tabulka pro dávkování suspenze ibuprofenu jako pro paracetamol. Používají se i slabé opioidy – tramadol a kodein, a to hlavně v kombinaci s neopioidy, samy mají slabý účinek a u kodeinu existují navíc věková omezení. Silné opioidy se rovněž u dětí používají u silných bolestí po operaci, v onkologii. U větších dětí se dá použít metoda tzv. Patient Controlled Analgesia (PCA). Při té si dítě samo určuje dávku analgetika z pumpy. Při zesílení bolesti si uvolní dávku léčiva pomocí tlačítka na pumpě.

OPRAVA: V minulém čísle došlo ve druhém článku rubriky Stojí za přečtení k chybě. Za zkratkou pro receptor PD-1 mělo být v závorce správně: (programed cell death 1) a ne prostaglandin 1. Za chybu, která vznikla při editaci textu, se autorovi i čtenářům omlouváme.

Redakce