Slibné účinky „nesmrtelky“

Helichrysum italicum neboli smil italský je stálezelený polokeř z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae). Tato rostlina má hned několik lidových názvů, které vystihují její vlastnosti a poukazují na možnosti využití. Pro svoji vůni, chuť a využití v kuchyni jako koření získala pojmenování kari bylinka či maggi (angl. curry plant), a protože si i po usušení zachovává nepoškozený vzhled a barvu, říká se jí nesmrtelka či italská slaměnka (angl. immortelle, strawflower). Smil je v evropských zemích (zejména v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Bosně) tradičním léčivým prostředkem. Jeho listy a květy jsou používány při léčbě alergií, zánětů, infekcí, nachlazení, kašle, nespavosti, hojení ran, kožních, jaterních a žlučníkových obtíží. Přestože většina tradičních aplikací nebyla ještě vědecky prokázána a výsledky provedených preklinických experimentů teprve čekají na potvrzení klinickými studiemi, jedná se bezpochyby o rostlinu se slibnými farmakologickými účinky.

V jedné in vitro studii autoři smil nej­prve perkolovali methanolem a následně odpařili a získaný zbytek znovu rozpustili ve vodě a frakcionovali rozpouštědly s rostoucí polaritou. V hexanové frakci identifikovali lipidy, sitosteroly a další podobné sloučeniny. Hlavními sloučeninami v dichlormethanové frakci byly 4‘-hydroxy-3‘-(3-methyl-2-butenyl) acetofenon, triterpen kys. ursolová, gnaphaliin a další flavonoidy. Ethylacetátová a butanolová frakce obsahovaly hlavně flavonoidy s vysokou polaritou a deriváty acetofenonu. Účinek jednotlivých frakcí autoři testovali na různých modelech lokálního akutního zánětu u myší. Všechny vzorky např. inhibovaly 12-0-tetradekanoylforbol-13-acetátem (TPA) vyvolaný otok ucha, zatímco na ethyl-fenylpropiolátem vyvolaný otok ucha byly účinné pouze ethylacetátová a butanolová frakce. Při testování chronického zánětu vyvolaného TPA byla nejúčinnější dichlormethanové frakce. Všechny extrakty inhibovaly otok tlapky způsobený serotoninem a fosfolipázou A2. V tomto typu testu bývají účinné látky, které blokují účinek enzymu proti membránovým fosfolipidům a H₁-antihistaminika a antiserotoninové léky, protože otok způsobuje degranulace žírných buněk a uvolnění histaminu/serotoninu. Porovnáním všech použitých modelových situací autoři došli k závěru, že protizánětlivý účinek smilu je způsobem různými sloučeninami, přičemž ty, které jsou polární a lze je nalézt v butanolové frakci mohou mít mechanismus účinku podobný kortikoidům. Na protizánětlivém účinku smilu se podílí i jeho antioxidační schopnost. Protože, jak je velmi dobře známo, volné radikály se podílejí na aktivaci NF-κB a p38 mitogenem aktivované proteinové kinázy, které indukují transkripci prozánětlivých enzymů (cyklooxygenáza 2, NO syntáza) a zánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-2, TNFα). Jiní autoři se zaměřili na flavonoidy z vrcholu květů smilu. Přičemž identifikovali 4,2‘,4‘,6‘-tetrahydroxychalcon-2‘-glukosid, kaempferol-3-glukosid a naringenin-glykosid a prokázali jejich schopnost vychytávat volné radikály, která se ovšem za různých podmínek lišila. Stejně tak byla prokázána různými metodami antioxidační aktivita extraktu smilu, který byl získán superkritickou CO₂ extrakcí. Na protizánětlivém účinku smilu se synergicky s flavonoidy podílí také triterpenické izomery kyseliny oleanolové a ursolové. V preklinickém experimentu byla izolována nepolární frakce methanolového extraktu smilu a byly vyšetřovány její antihistaminové a anti­eikosanoidní vlastnosti. Tato triterpenická frakce signifikantně inhibovala sloučeninou 48/80 vyvolanou degranulaci a uvolnění histaminu z potkaních peritoneálních žírných buněk, a to ve stejném rozsahu jako čistá kyselina oleanolová a kromoglykát sodný. Dále leukocyty preinkubované s terpenickou frakcí sekretovaly ze svých granulí méně enzymu myeloperoxidázy. Autoři tyto účinky odůvodňují stabilizujícím účinkem na membrány a odvozují z nich potenciální antialergické účinky smilu. Triterpenická frakce rovněž vykazovala silný inhibiční účinek na cyklooxygenázu a lipoxygenázu.

Zajímavou látkou izolovanou z acetonového extraktu smilu je prenylovaný heterodimer floroglucinol α-pyron arzanol, který má protizánětlivé, antivirové (anti-HIV) a antioxidační účinky. Arzanol inhibuje aktivaci NF-κB, HIV replikaci v T buňkách, uvolnění prozánětlivých mediátorů jako je IL-1β, IL-6, IL-8, TNFα a biosyntézu PGE₂ (inhibicí enzymu mPGES-1). Např. při dávce 3,6 mg/kg i.p. arzanol silně potlačoval zánětlivou odpověď při karagenanem vyvolaném zánětu pohrudnice u potkanů. Rozmanitost mechanismů účinku arzanolu může být užitečná při léčbě onemocnění zahrnujících tyto zánětlivé mediátory, jako jsou autoimunitní onemocnění a rakovina.

Diskovým difúzním testem byla prokázána i antimikrobiální a antifungální aktivita různých extraktů smilu. Přičemž nejúčinnější byl diethyletherový extrakt. Nejlepší výsledky byly získány proti Bacillus subtilis a Staphylococcus aureus. Bioautografie ukázala, že antimikrobiální aktivita byla pravděpodobně způsobena flavonoidy a terpeny. Další in vitro experiment prokázal, že diethyletherový extrakt nejen interferuje s růstem Staphylococcus aureus, ale i s produkcí enterotoxinů. Antimikrobiální a antifungální účinek na různé kmeny bakterií a hub byl agarovou difuzní metodou prokázán také u esenciálního oleje smilu. V tomto oleji byly identifikovány seskviterpeny α-cedren, α-kurkumen, geranyl acetát, limonen, nerol, neryl acetát, α-pinen.

Při žádné z testovaných koncentrací (0,25–40 μM) při MTT testu a měření uvolňování laktátdehydrogenázy v kulturách Vero buněk nebyl arzanol toxický. Na geno­toxicitu a cytotoxicitu byl tes­tován i diethyl­etherový extrakt na Vero buňkách a pomocí Bacillus subtilis Rec testu. ­Cytotoxicitu vykazoval pouze při koncentraci 800 μg/ml, genotoxicitu vůbec.

Mgr. Věra KlimešováLaboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu