Kurare a americký soudní systém

V roce 1938, kdy se Richard Gill vydal do Amazonie pro kurare, se narodil jiný muž, kterému kurare také významným způsobem zasáhlo do života. Dosud žijící bývalý americký novinář Myron Farber publikací svých článků pro New York Times v roce 1976 poprvé vystavil americké soudnictví přímé kolizi prvního a šestého dodatku americké ústavy, kolizi svobody slova a tisku a práva obžalovaného na spravedlivý proces.

Investigativní práci tehdy sedmatřicetiletého reportéra New York Times zahájil dopis zaslaný redakci. Informace nebyly úplně konkrétní, ale jeho poselství bylo jasné. V nějaké blíže neurčené nemocnici došlo v letech 1965–66 k vraždám pacientů. Podle dopisu je zabil chirurg, ale nešlo ani o chybnou diagnózu, ani o neodborně provedenou operaci. Farber z dopisu pochopil, že pacienti umírali kvůli otravě lékem nebo jedem. Po konzultacích s několika odborníky na toxikologii zjistil, že jeden z nich konzultoval v uvedených letech záhadná úmrtí v soukromé nemocnici Riverdell ve státě New Jersey. Farber vypátral, že tam byl po sérii neobvyklých úmrtí pacientů na pooperační komplikace v roce 1966 vyšetřován doktor Mario Jascalevich pro úmyslné zabití pacientů. Obvinění vznesl doktor Harris na základě zjištění, že všichni zemřelí dostali krátce před smrtí infuzi, všichni zemřeli kolem osmé večerní na náhlou zástavu dechu a doktor Jascalevich byl posledním u lůžka pacientů, kteří, až na výjimky, nebyli jeho pacienty.

V průběhu vyšetřování se v Jascalevichově pracovním stole našlo osmnáct téměř prázdných 10 ml ampulek od kurare (s kurare obvykle zacházeli anesteziologové). Jascalevich vysvětlil jeho přítomnost v šuplíku pokusy na psech, kterými se pokoušel zdokonalit techniku jaterní biopsie. Dohledat zdroj zvířat ani způsob likvidace psích těl po ukončení experimentů se ale nikdy nepodařilo. Ani to všechno k obvinění z trestného činu nestačilo a případ byl odložen.

Na základě Farberova článku byl případ znovu otevřen a 13 neobvyklých úmrtí v nemocnici Riverdell se znovu stalo předmětem vyšetřování. Soud byl zahájen v únoru 1978 a skončil až za více než sedm měsíců. Stal se ve své době nejdéle projednávaným kriminálním případem s jedním obviněným v dějinách USA. Nejvyšší soud Spojených států se v listopadu 1978 odmítl zabývat dovoláním a případ se dostal do osnov právnických i žurnalistických škol právě pro výše uvedenou kolizi prvního a šestého dodatku americké ústavy. V průběhu procesu Myron Farber opakovaně odmítl prozradit totožnost svých zdrojů s odkazem na první dodatek a svobodu slova. Za pohrdání soudem (s odvoláním na šestý dodatek) strávil ve vězení celkem 40 dní a časopis New York Times zaplatil za pohrdání soudem celkem 286 000 dolarů.

V průběhu procesu svědčili proti Jascalevichovi soudní znalci z oboru anesteziologie a potvrdili kurare jako možnou příčinu úmrtí. Odborníci z analytické chemie u vzorků pěti exhumovaných těl ve všech případech identifikovali kurare novými metodami radioimunoanalýzou, vysokotlakou kapalinovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií. Obhajoba označila tyto metody za neověřené a zdůraznila časem prověřené starší analytické metody, tenkovrstvou chromatografii a spektrofotometrii v ultrafialové a viditelné oblasti, kterými se podařilo potvrdit kurare pouze jednou (vzorek jater ­čtyřleté pacientky Nancy Savino).

Laická porota příliš učené disputace expertů nakonec ignorovala. Její rozhodování po tak dlouhém soudním líčení nezabralo ani 2 hodiny a 24. října 1978 zazněl výrok „nevinen“.

Myron Farber byl po skončení soudu propuštěn z vězení a o 4 roky později se dočkal guvernérské milosti. Také časopisu New York Times bylo na základě milosti pro Farbera v roce 1982 vráceno 101 000 dolarů. O zbývajících 185 000 dolarů byla podána žaloba u civilních soudů.

Doktor Jascalevich se po obvinění v roce 1976 na doporučení obhajoby vzdal na dobu procesu lékařské licence pro New Jersey. V roce 1980 mu byla licence trvale odebrána Lékařským vyšetřovacím výborem státu New Jersey. Důvodem byla hrubá nedbalost a morální selhání, kterého se dopustil podvodným vyplněním operačního protokolu a také falešnou diagnózou rakoviny. Po odebrání licence ukončil i práci v Bronxu, kterou vykonával s dočasnou licencí státu New York, a vrátil se do rodné Argentiny, kde zemřel v září 1984 ve věku 57 let. Nekrolog otiskl časopis New York Times a udělal tak tečku za celým případem kurare v nemocnici Riverdell. Ta byla pro ztrátu důvěry pacientů a dlouhodobou neobsazenost zbořena o tři měsíce dříve, v červnu 1984.

Konflikt prvního a šestého dodatku se v americkém soudnictví objevil ještě jednou a znovu šlo o případ ochrany zdroje novináře. Na motivy příběhu Judith Millerové, která byla za pohrdání soudem při ochraně zdroje vězněna 85 dní, byl natočen film Nic než pravda.

Stanislav HAVLÍČEK