Arnika a úleva od bolesti pohybového aparátu

Arnika horská, též prha arnika (Arnica montana, Asteraceae) se tradičně používá při tupých poraněních, modřinách, podvrtnutí, pohmoždění, vykloubení a při bolestivých onemocněních svalů a kloubů. Květy arniky obsahují zejména seskviterpenové laktony, které mají pseudoguaianolidovou strukturu, která se často vyskytuje jako esterový derivát. Mezi hlavní laktony patří helenalin a 11,13-dihydrohelenalin a jejich deriváty. Kromě sloučenin éterických olejů jsou dalšími složkami flavonoidy (zejména glykosidy a glukuronidy spinacetinu, hispidulinu, patuletinu a isorhamnetinu), hydroxykumariny a fenylakrylové kyseliny.

Předpokládaný protizánětlivý účinek arniky byl testován v několika preklinických studiích. Např. v buněčné kultuře T buněk byla hodnocena schopnost tinktury z arniky a gelu s arnikou narušit aktivaci transkripčních faktorů NF-κB a NF-AT – proteinů zodpovědných za transkripci genů kódujících různé zánětlivé mediátory. Dále byl vyšetřován vliv na uvolňování cytokinů IL-1 a TNF-α. Koncentrace tinktury 5 μg/ml kompletně inhibovala vazbu NF-κB-DNA, pro inhibici gelem byla nutná koncentrace 50 μg/ml. Nebyl pozorován žádný cytotoxický účinek. Inhibiční aktivita korelovala s kvantitativním a kvalitativním obsahem seskviterpenových laktonů. Protizánětlivý a hojivý účinek arniky byl testován také na myším modelu. Myši byly po dobu 3 hodin vystaveny UVB záření. Po jedné hodině radiační expozice byla zvířata ošetřena topickou aplikací masti s obsahem arniky. Po 16 hodinách byly v uších měřeny parametry edému, oxidačního stresu a zánětlivé reakce. Výsledky ukázaly, že léčba přípravkem s arnikou snížila zánětlivou reakci vyvolanou UVB, což dokázalo snížení edému ucha, inhibice aktivace myeloperoxidázy, snížení hladin NF-κB a prozánětlivých cytokinů jako je IL-1β, IL-6, TNFα, INFγ. Dále arnika zmenšila oxidační poškození způsobené UVB, což dokázalo snížení peroxidace lipidů, oxidace proteinů a zvýšení antioxidační kapacity tkání a hladiny glutathionu v uchu. V in vitro studii byl prokázán také antioxidační účinek extraktu arniky. Nejlepší protekce buněk buněčné kultury bylo dosaženo při koncentraci extraktu 10 mg/l.

Bohužel existuje pouze omezený počet klinických studií. V ran­do­mizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii s 204 pa­­cienty s radiologicky potvrzenou a symptomaticky aktivní osteoartritidou interfalangeálních kloubů ruky byl porovnáván účinek 5% gelu s ibuprofenem proti 50 g arnikové tinktury ve 100 g gelu na úlevu od bolesti a ve funkci rukou po 21 dnech léčby. Mezi oběma skupinami nebyly žádné rozdíly ve zlepšení bolesti a funkčnosti rukou. Nežádoucí účinky byly hlášeny u šesti pacientů (6,1 %) užívajících ibuprofen a u pěti pacientů (4,8 %) užívajících arniku. Výsledky ukázaly, že přípravek z arniky nemusí být při léčbě artrózy rukou horší než ibuprofen. Ve dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované klinické studii s 20 dobře trénovanými muži se autoři snažili zjistit, zda je lokální aplikace přípravku s arnikou účinná při snižování bolesti, indikátorech zánětu a poškození svalů a zvyšuje výkon ­trénovaných mužů tím, že zpozdí bolest svalů. Přípravek s arnikou byl aplikován na kůži nad čtyřhlavým svalem bezprostředně po běhu z kopce a poté každé 4 hodiny v čase bdění po celou dobu trvání studie. V sedmi časových bodech během 5 dnů byl hodnocen výkon, bolest (pomocí vizuální analogové stupnice a citlivosti svalů) a krev (Il-1β, Il-6, TNFα, CRP, myoglobin, kreatinkináza). Účastníci používající arniku hlásili menší bolestivost 72 hodin po cvičení. Aplikace arniky neovlivnila žádné hodnocení výkonu ani markery poškození nebo zánětu svalů. Arnika použitá bezprostředně po intenzivním excentrickém cvičení a následujících 96 hodin neměla vliv na výkon ani na krevní markery. Ukázala se však možnost poskytnutí úlevy od bolesti tři dny po excentrickém cvičení. V otevřené multicentrické studii byla vyšetřována bezpečnost a účinnost gelu s obsahem čerstvé ­arniky aplikovaného 2x denně. Studie se zúčastnilo 26 mužů a 53 žen s mírnou až středně těžkou osteoartrózou kolene. Po 3 a 6 týdnech do­šlo k významnému snížení skóre na stupnici bolesti, ztuhlosti a funkcí. U jednoho účastníka došlo k lokální alergické reakci. 87 % pacientů hodnotilo snášenlivost gelu jako „dobrou“ nebo „celkem dobrou“ a 76 % by jej znovu použilo. Topická aplikace gelu s arnikou po dobu 6 týdnů byla bezpečná, dobře tolerovaná a účinná léčba mírné až středně závažné osteoartritidy kolena. V jiné randomizované kontrolované studii zaslepené hodnotitelem byly 16 dobrovolníkům ve věku 21–65 let pulzním laserem vytvořeny 4 standardní modřiny na vnitřní straně paže. K přiřazení jednoho topického činidla (5 % vitaminu K, 1 % vitaminu K a 0,3 % retinolu, 20 % arniky nebo bílé vazelíny) byla použita randomizace. Modřina byla poté léčena okluzí dvakrát denně po dobu 2 týdnů. Významný rozdíl byl ve změně skóre hodnotitele. Párová srovnání ukázala, že průměrné zlepšení spojené s 20% arnikou bylo větší než s bílou vazelínou a zlepšení s arnikou bylo větší než se směsí 1% vitaminu K a 0,3% retinolu. Zlepšení s arnikou bylo srovnatelné s 5% vitaminem K. Lokálně použitá 20% arniková mast tedy může být schopna redukovat tvorbu modřin účinněji než placebo a účinněji než přípravky s nízkou koncentrací vitaminu K. Limitem provedené studie je malý počet účastníků.

Tradiční použití arniky při obtížích spojených s pohybovým aparátem je podpořeno farmakologickými daty pouze slabě. Klinické údaje sice tradiční použití podporují, avšak provedené klinické studie mají pouze omezenou výpovědní hodnotu. Z důvodu alergického potenciálu by se používání přípravků s arnikou měly vyhnout osoby s přecitlivělostí na rostliny čeledi Asteraceae. Nejsou k dispozici dostatečné údaje o použití u dětí mladších 12 let a také během těhotenství a kojení.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje
společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu