Co určitě stojí za přečtení...

Matoušková, M.: Nitrofurantoin v léčbě a prevenci infekcí močových cest u dospělých a dospívajících

Urologie pro praxi č. 1/2024

Zajímavý článek o letitém léčivu nitrofurantoinu (NIF), který byl FDA schválen již v ro­ce 1953. V 70. letech byl na čas opuštěn a vytlačen jinými antibiotiky k léčbě infekcí dolních močových cest (IDMC). Kvůli narůstající rezistenci hlavně na flurochinolonová ATB se NIF znovu vrací jako terapie první volby u nekomplikovaných IDMC. Jeho klinické hodnocení před 70 lety nebylo tak propracované, jak by tomu bylo dnes, nelze dovodit ani optimální dávkovací schéma, ale terapeutické zkušenosti s ním jsou letité a praxí prověřené. Spektrum jeho účinku je široké, působí baktericidně na řadu grampozitivních bakterií. Rezistence E. coli je vůči němu jen 0,9 %, u ampicilinu je to 39 %, u amoxicilin klavulanátu či ampicilin sulbaktamu 12 %, u kotrimoxazolu 21,7 % a u fluorochinolonů 10,3 %. Absorpce NIF je značně variabilní, je usnadněna potravou a zlepšuje se i zapitím mlékem. GIT komplikace způsobuje častěji mikrokrystalický NIF (dříve přípravek Furantoin® Léčiva). Dochází u něj k rychlejší absorpci a masivnímu dráždění GIT. Ve specifickém léčebném programu se proto dovážel přípravek firmy Ratiopharm, který obsahoval směs makro a mikrokrystalického léčiva a tím se dosáhlo prolongovaného účinku. Nyní je na trhu jen Furolin® cps. 50 a 100 mg s obsahem makrokrystalického léčiva. Vylučuje se z organismu močí převážně nezměněný. Nesmí se podávat s chinolony (hlavně norfloxacin), ruší jejich účinek, jeho efekt snižují antacida. Z nežádoucích účinků se nejčastěji objevuje zvracení, bolest břicha a průjem. Indikován je u IDMC u dospělých, dospívajících a dětí od 7 let s tělesnou hmotností nad 27 kg. Podává se po dobu nejméně pěti dnů buď 100 nebo 50 mg po 6 hodinách. Jeho alternativou v první linii je fosfomycin či pivmecillinam. V profylaxi se NIF podává ve večerní dávce 50–100 mg v makrokrystalické formě dlouhodobě.

Bultas, J.: Výběr nejvhodnějšího antikoagulancia pro daného pacienta – co zohlednit?

Medicina pro praxi č. 1/2024

V současné době máme k prevenci trombotických a trombembolických příhod k dispozici tato perorální antikoagulancia: antivitamin K – warfarin a čtyři přímá anti­koagulancia – apixaban, edoxaban, rivaroxaban a dabigatran (DOAC). DOAC jsou zatím preskripčně omezena, ale s registrovanými generiky se dá očekávat jejich uvolnění pro praktické lékaře pravděpodobně ale s indikačním omezením. Důležité je říci, že vyšší bezpečnost DOAC není samozřejmostí. V některých zemích, kde se preskripce uvolnila, dochází k častějšímu výskytu hemoragických příhod. Hlavní příčinou bylo nedodržování zásad léčby přeceněním údajné bezpečnosti DOAC. Existují podstatné rozdíly mezi xabany (inhibitory faktoru Xa) a dabigatranem (inhibitor trombinu). Dabigatran je podáván jako proléčivo (etexilát) a vstřebává se lépe v kyselém prostředí, nemá se tedy podávat s PPI. Eliminován je převážně ledvinami, při jejich snížené funkci je nutné snížit dávku. Srovnávací studie jednotlivých DOAC nejsou k dispozici, rozdíly v účinnosti i ve srovnání s warfarinem nebudou zásadní. Liší se v dávkovacím schématu: apixaban a dabigatran se podávají 2x denně, edoxaban a rivaroxaban 1x denně. Riziko závažného GIT krvácení je nejnižší u apixabanu a dabigatranu (neexistuje), výrazně zvýšené je u ostatních DOAC. Dojde-li k významnému krvácení, podá se antidotum – u dabigatranu je to idarucizumab (cena cca 60 tisíc Kč), u xabanů je to analog faktoru Xa andexanet (cena cca 500 tisíc Kč). A co s převodem warfarinizovaných pacientů na DOAC? Nutný je u pacientů s obtížně udržitelnými terapeutickými hodnotami INR, u ostatních nutný není, i když tlak pacientů je někdy velký. Dokonce výsledky studie FRAIL-AF prokázaly, že výskyt krvácení u převedených pacientů byl o dvě třetiny vyšší, výskyt trombembolických příhod byl srovnatelný jako u nepřevedených.