Beskydský slet za zvuku cimbálovky

Začínat od konce není moc originální, ale ta nedělní ranní česnečka si zasloužila otevřít zprávu o XXIII. Beskydském sletu v Sepetné. Po společenském večeru s cimbálovkou byla česnečka něčím, co zachraňuje, něčím, co by mi nesl bernardýn v soudku, kdybych se rozhodl vystoupat na nějakou místní velehoru. Nakonec jsem se ale nad tou kulinářskou slastí, pod obrazy kapelníka Františka Holínka a mocnáře, také Františka, ale Josefa I., rozhodl na místní velehoru nevylézt. Určující byl pohled ven i dovnitř. Venku pršelo, o pár metrů výš sněžilo. Pohled dovnitř byl plný sebeironizující škodolibosti. „Vidíš, už v lednu jsi sliboval, že budeš trénovat, ale netrénoval,“ vysmívalo se jedno moje já druhému. Kromě toho se zdálo, že tradiční součásti sletu, výstupu na Lysou horu, se vzhledem k počasí tentokrát nezúčastní skoro nikdo. (Jirka Kotlář chyběl.) Obrázek u této reportáže ale prozrazuje, že se opět našlo pár statečných hrdinů, lékárníků a lékárnic, kterým je vztah k tradici dražší než vlastní život. Standa Havlíček se svojí družinou dokázal, že přežije nejen v rozpálených súdánských vedrech, ale i v beskydské chumelenici.

Beskydský slet je sice především odborná lékárnická konference, nicméně prvek vzájemného setkávání, klábosení, navazování nových kontaktů, odborný program na pomyslných lékárnických vahách více než důstojně vyvažuje. Jako první vystoupil prezentací primář oddělení alergologie a klinické imunologie FN Ostrava docent Jaromír Bystroň. Věnoval se současným možnostem léčby sezónních alergií, především s ohledem na aktuální zkušenosti s různými typy antihistamik. Zaujala mě vysoká účinnost placeba u některých přípravků jako Oralair nebo Grazax. Docent Bystroň také zmínil, že v případě kombinace antihistamika s topickým steroidem se není třeba děsit už jen slova „steroid“, protože například v nosních sprejích jsou ve velmi nízké koncentraci, která je přesto účinná a bezpečná.

Pak před zaplněný přednáškový sál předstoupila doktorka Barbara Jakubíčková z kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno. Její přednáška se jmenovala Současné léčebné možnosti u asthma bronchiale a později byla v kuloárech velmi oceňována, přestože doktorku Jakubíčkovou zatím na odborných konferencích často nepotkáte. V prezentaci se podrobně věnovala například inhalačním systémům a z toho vyplývající potřebě patřičné edukace, protože léčba může být málo nebo téměř neúčinná právě proto, že velká část pacientů neumí správně inhalovat. To je samozřejmě zajímavá příležitost pro poradenství v lékárnách.

Primář plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku doktor Ondřej Zela představil svého dědečka, PhMr. Eduarda Obluku, lékárníka U černého orla ve Frýdku-Místku, čímž si samozřejmě získal sympatie auditoria. Jeho prezentace Současné léčebné možnosti u CHOPN zaujala podáním a originálními formulacemi. CHOPN je celosvětově 3. nejčastější příčinou úmrtí a při jeho rozvoji pochopitelně hraje velkou roli kouření. Každý pátý nemocný na CHOPN zemře. My jsme na 11. místě v počtu kuřáků v EU, a proto by se hodila protikuřácká intervence u každého, kdo kouří. Jak uvedl pan primář, kuřáci ale nejsou zdaleka ohroženi jen rakovinou plic, na což je směrována téměř veškerá veřejná kampaň, ale i kardiovaskulárními chorobami a právě CHOPN. Rakovinou plic je ohroženo 10–15 % kuřáků, což doktor Zela přirovnal k ruské ruletě s devítiranným revoleverem. I když je riziko možná menší, než mnozí čekali, kdo by chtěl tuto ruskou ruletu podstoupit? Od pana primáře také zaznělo cosi jako: Pacient po vstupu do nemocnice neztrácí mentální schopnosti ani rozhodovací kompetence. Také se nestává nesmrtelným. U přednášek, které nejsou k dispozici v online světě, si přednášející mohou dovolit být maximálně upřímní, často i malinko dobově nekorektní. Proto bych každému doporučil jezdit na vzdělávací akce osobně.

O přestávce si účastníci mohli všimnout nebývalého počtu firemních stánků a nabídek v zákulisí sletu. Pořadatelům v čele s Pavlem Grodzou a Ivanou Sokolovou se letos podařilo sehnat mnohem víc sponzorů, což se projevilo nejen na občerstvení, ale i na tom, že po několika letech bylo možné pozvat kvalitní cimbálovou muziku.

Doktorka Eva Jirsová, ředitelka odboru farmakovigilance SÚKL Praha, předstoupila před lékárníky, kteří se slétli do Beskyd, s tématem Farmakovigilance vakcín proti covid-19. V letech 2021 až 2022 bylo celkem nahlášeno 12.893 podezření na nežádoucí účinky (NÚ). Původní předpoklad, že vakcíny stejného typu budou mít podobný bezpečnostní profil, se nenaplnil. Díky velkému množství hlášení byl bezpečnostní profil vakcín proti covidu-19 relativně dobře poznán během krátké doby. Touto cestou byly objeveny nové, dosud neznámé NÚ. Například silné menstruační krvácení – u mRNA vakcín, frekvence výskytu není známa. Žádný důkaz však nepotvrdil vliv na reprodukci a plodnost.

Do hlášení podezření na NÚ se velmi aktivně zapojili farmaceuti. Například v roce 2021 se na celkovém počtu podíleli lékaři 19 % a farmaceuti 17 % (sami pacienti ohlásili podezření na NÚ v 60 %). Chtěl jsem si s paní doktorkou Jirsovou na toto téma popovídat podrobněji, bohužel, pravidla komunikace jsou v SÚKL snad až příliš striktní. Své stanovisko nám poslal až později tiskový odbor. Vzhledem k zaměření aktuálního čísla časopisu, zveřejňujeme celé a bez redakční úpravy, hned za tímto textem o Beskydském sletu.

Na téma Léčba nádorů plic z pohledu klinického farmaceuta vystoupila v jeho pokračování doktorka Gabriela Vaculová, klinická farmaceutka lékárny FN Olomouc. Nejprve představila tým klinických farmaceutů i podmínky, ve kterých v Olomouci fungují. Pak se věnovala léčbě nádorů, popsala systém klasifikace klinického stadia onemocnění TNM, rizikové faktory, příznaky i typy nádorů. Dvě prezentované kazuistiky potvrdily, že se kdykoliv může stát cokoliv a že ne vždy má prodlužování života za každou cenu pro pacienta smysl. Všichni víme, že podobné úvahy jsou jako chůze bosou nohou po rozžhaveném uhlí, ale debatovat o nich je užitečné. Doktorka Vaculová se pak ještě zmínila o různých typech antikoagulace DOAK, z čehož by mohlo lékárníky zajímat, že ženy ve fertilním věku s nasazenou antikoagulační léčbou je vhodné upozornit na výrazně silnější a delší menstruaci.

V časovém skluzu, ale nikoliv s pocitem nudy a promarněného času, který by se díky odkládané večeři zmocnil auditoria, spouštěl první slide své prezentace Zkušenosti lékárníka z misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček. Jižní Súdán, Bangladéš, Etiopie, místa, o kterých mluvil stylem: Podívejte se z okna na ty nejbližší kopce, v Myanmaru by na nich v primitivních chatkách žilo sto tisíc lidí… Co dělat s lékárnou, do které vám vletí raketa, jak zachraňovat životy v nejprimitivnějších podmínkách, jak místní naučit samostatně vést fungující lékárnu, jak chladit léčiva bez elektřiny, to jsou jen některé zkušenosti, o kterých by se mělo často mluvit, protože mnozí mají stále pocit, že v Evropě žijí v bídě a katastrofě, hodné politování. Některé zkušenosti lékárníka Standy Havlíčka jsou ale univerzální. Třeba když si vyfotíte za letu pilota letadla, který cosi studuje v příručce a po zvětšení zjistíte, že si čte kapitolu s názvem Engine failure during flight…

Oficiální přednáškový program ukončil prezident Komory Aleš Krebs Novinkami z činnosti ČLnK. Již tradičně informoval lékárníky o nejdůležitějších věcech, které aktuálně řeší představenstvo Komory a potažmo i většina lékárníků. Asi nemá smysl vše na tomto místě vyjmenovávat, stačí nalistovat stranu čtyři a leccos z toho se dočtete v prezidentově úvodníku.

Pavel Grodza s Ivanou Sokolovou ještě z odevzdaných dotazníků vylosovali výherce několika cen a pak už lékárníci prchli do restaurace na vynikající večeři za doprovodu cimbálové muziky. Pak se dlouho do noci povídalo, tančilo, no a ráno přišla na řadu skvělá česnečka a výstup-nevýstup na Lysou horu, ale to už znáte ze začátku textu…

V kuloárech jsem na Beskydském sletu také diskutoval s několika lékárnicemi o časopisu. Prý jim přišlo minulé číslo o robotizaci lékárenství depresivní, nebo minimálně smutné. Obavy z budoucnosti profese, které by se měli zmocnit roboti a všechna ta umělá inteligence, jsem se snažil vyvracet i s ohledem na svoji loňskou zkušenost, kdy jsem prostudoval všechny ročníky časopisu 140 let dozadu. Lékárníci se vždy strachovali o budoucnost své profese. Přitom dodnes existují a jsou velmi důležitou součástí systému zdravotnické péče. Vážně je nutné se obávat o profesi, když v každém okresním městě je 10 až 14 lékáren? Nevěřím. Změny nastanou, ale hlavu, srdce a empatii vůči pacientům jako základ farmaceutické práce lékárníkům nikdo nevezme, pokud se na to sami nevykašlou. Každopádně to byla zajímavá diskuze a byl jsem rád, že časopis čtete a vyvolává ve vás otázky.

Zdeněk POKORNÝ