Suplementace vápníku, vitaminu D a izoflavonů u postmenopauzálních žen

Suplementace vápníku, vitaminu D a izoflavonů u postmenopauzálních žen

Období klimakteria u žen nastupuje většinou mezi 45. a 55. rokem věku. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu průměrnému věku dožití, tak prožije mnoho žen až třetinu svého života v období peri- a post-menopauzy. Mezi obtíže spojené s tímto obdobím patří mimo jiné také osteopenie až osteoporóza, protože v tomto období převládá v kostním metabolismu osteoresorpce nad osteosyntézou a snižuje se využitelnost vápníku, dochází tedy k postupné demineralizaci kosti. V ČR je postiženo osteoporózou 33 % žen nad 50 let a 47 % žen nad 70 let, 1/3 žen a 1/5 mužů nad 50 let prodělá během života osteoporotickou zlomeninu. Izoflavony patří společně s flavanony, flavonoly, flavony, katechiny a anthokyanidiny do rozsáhlé skupiny přírodních látek označovaných jako flavonoidy. Mezi nejznámější izoflavony patří daidzein, genistein a glycitein. Izoflavony jsou obsaženy především v luštěninách (hrách, čočka, fazole), v sóji, vojtěšce, jeteli a dalších zástupcích čeledi Fabaceae. Rostliny syntetizují izoflavony, ale i celou řadu dalších polyfenolických látek jako „obranné sloučeniny“ při napadení rostlinných pletiv bakteriálním nebo jiným infekčním agens. V rostlinných pletivech se izo­fla­vony vyskytují ve formě β-glykosidů, popřípadě jejich derivátů. Jedná se o sekundární rostlinné metabolity vykazující celou řadu fyziologických účinků v těle člověka.

V odborné literatuře je diskutován možný synergický účinek sójových izoflavonů a vitaminu D na kosti ovlivněním tvorby a aktivity osteoblastů a osteoklastů u postmenopauzálních žen. Schopnost izoflavonů a vitaminu D ovlivňovat metabolismus Ca a kostí byla zkoumána prostřednictvím buněčných kultur a zvířecích modelů. Např. v buněčné kultuře střevních rakovinných buněk genistein a glycitein up-regulovaly VDR (receptor pro vitamin D) transkripci a expresi. V dalším experimentu s bu­něčnou kulturou buněk rakoviny tlustého střeva genistein a daidzein zvyšovaly expresi mRNA CYP24B1 a potlačily expresi mRNA CYP24, což jsou enzymy, které aktivují a deaktivují 1,25- dihydroxyvitamin D v těchto buňkách. V preklinické studii se samicemi potkanů byla změnou ve složení stravy vyvolána osteoporóza a následně podávány izoflavony z Vigna unguicu­lata o různé koncentraci. Bylo zjištěno, že samotné podání izoflavonů nebylo postačující pro zvrácení ztráty BMD (bone mineral density) a BMC (bone mineral content) celého orga­nis­mu, ale mělo aditivní účinky. V další studii se samicemi potkanů s odstraněnými ovarii a vyvolanou osteoporózou byl porovnáván vliv genisteinu a genisteinu v kombinaci se suplementací Ca a vitaminu D na kostní ztráty. Nejúčinnější dávka genisteinu nezávisle na suplementaci Ca a vitaminu D byla 54 mg/den. Suplementace Ca a vitaminu D nad rámec běžného příjmu potravy nezvyšovala účinnost genisteinu na kostní hmotu. Naopak výsledky prospektivní, randomizované, dvojitě zaslepené klinické studie se 106 perimenopauzálními ženami s osteoporózou nebo osteopenií ukázaly, že podávání sójového izoflavonu s Ca bylo účinnější na zeslabení ztráty BMD než samotný izoflavon či samotný Ca. Ve dvouleté randomizované, dvojitě zaslepené placebem kontrolované klinické studii s 389 osteopenickými postmenopauzálními ženami byl prokázán pozitivní účinek genisteinu v kombinaci s Ca a vitaminem D na BMD. Naopak v tříleté randomizované, kontrolované klinické studii s 255 zdravými postmenopauzálními ženami, při které byl testován účinek podávání izoflavonů na neosteoporotické ženy a jedna skupina žen užívala dávku 80 mg/den, jedna skupina 120 mg/den, jedna placebo a všechny ženy užívaly 500 mg Ca a 600 IU vitaminu D, měla suplementace sójovými izoflavony pouze mírný účinek na BMD krčku femuru, v ostatních parametrech (BMD bederní páteře, proximálního femuru, celého těla) neměla suplementace žádný vliv. V další randomizované, dvojitě zaslepené paralelní dvouleté klinické studii s 351 postmenopauzálními ženami se autoři zaměřili nejen na podávání izoflavonů, ale také na jeho kombinaci se cvičením (2 dny silového tréninku a 4 dny chůze týdně). Primárními hodnocenými parametry byla BMD bederní páteře a kyčelní kosti. Výsledky ukázaly na prospěšnost samostatného cvičení a samostatné suplementace izoflavonů, ovšem jejich kombinací byl v porovnání s kontrolou příznivý účinek ztracen. V odborné literatuře lze dohledat další klinické studie, jejich výsledky jsou ale nekonzistentní, některá ukazuje na pozitivní účinek izoflavonů v kombinaci s vitaminem D a Ca, jiná na mírný pozitivní vliv izoflavonů, při dalších došlo ke snížení úbytku kostní hmoty celého těla, ale nezpomalil se úbytek kostní hmoty na běžných místech zlomenin u zdravých žen po menopauze.

Jednou z příčin rozdílných klinických účinků může být genetická výbava žen společně se složením jejich střevní flóry, čímž by mohl být vysvětlen rozdíl ve výsledcích studií z různých částí světa. Hlavní sójové izoflavony beta-D-glykosidy genistin a daidzin jsou totiž po požití hydrolyzovány bakteriálními beta-glukosidázami v tenkém střevě na metabolity s vyšší estrogenní aktivitou genistein a daidzein, které se vstřebávají do organizmu. Daidzein je dále metabolizován na equol a O-demethylangolensin. Genistein je metabolizován na p-ethylfenol a 4-hydroxyphenyl-2-propionovou kyselinu. Estrogenní aktivita i těchto metabolitů se dále zvyšuje. Schopnost produkovat equol je daná genetickou výbavou jedince a složením střevní flóry. Genetická výbava také ovlivňuje signalizaci estrogenových receptorů.

Nicméně lze předpokládat, že suplementace izoflavony je bezpečná a racionální. V provedených klinických studiích nebyly hlášeny závažné nežádoucí účinky. Ve dvouleté multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii se 403 postmenopauzálními ženami byl posuzován účinek podávání 80 nebo 120 mg aglykonového ekvivalentu sójového hypokotylového izoflavonu společně s vápníkem a vi­taminem D na zdraví těchto žen. Mezi parametry měřenými v krvi žen, došlo pouze ke zvýšení urey, nebyly pozorovány žádné významné rozdíly v tloušťce endometria nebo fibroidech. Autoři studie došli k závěru, že denní suplementace 80 nebo 120 mg sójovými hypokotylovými izoflavony u zdravých žen v menopauze má minimální riziko.

Zdroj: www.fytoinstitute.eu