Člověk to miluje

První máj je zpravidla spojen s příjemnými zážitky, byť si je asi každý podle své nátury a politické orientace představuje poněkud jinak. Právě ho máme za sebou, pojďme se tedy podívat, co nám vyrašilo, vykvetlo a možná časem i dozraje. Za poslední měsíc jsem viděl a zažil spoustu nových věcí, v nichž nemalou roli hráli a hrají lékárníci. Máme za i před sebou celou řadu jednání k novinkám v legislativě i některé mnohaleté evergreeny v oblasti poskytování lékárenské péče. Je to práce, ale člověk to miluje. Nejen na svátek prvního máje.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK

Kdybych měl navrhnout cenu za nejabsurdnější nebo nejpokrytečtější výrok měsíce, pak by pro mě byl jednoznačným kandidátem na zlatého bludišťáka autor věty: „Možnost volby by ve zdravotnictví neměla být jen prázdná fráze.“ Jedná se zcela jistě o jednu ze základních podmínek poskytování kvalitní zdravotní péče. Od někoho, kdo má faktický monopol na výdej některých nenahraditelných zdravotnických prostředků, čtečky a senzorů Freestyle Libre, a k němuž jsou podle svědectví mnoha kolegů zcela nepokrytě směřováni pacienti, protože si nikde jinde nemohou zmíněné prostředky zajistit, je to ale skutečný nonsens. Taky se tomu, myslím, říká chucpe. Slyšel jsem ale od některých kolegyň i podstatně ostřejší výrazy. To se, bohužel, Hospodářské noviny (29. 4.) moc nevyznamenaly.

Intenzivní diskuze a ohlasy přináší relativně nová možnost výdeje léků na občanský průkaz. Během minulého měsíce bylo u nás v lékárně několik pacientů, kteří naprosto přesvědčivě tvrdili, že jim v jiné lékárně na cizí průkaz léky úplně normálně vydají. Největším překvapením pro mne byla úřednice, která si je přišla tímto způsobem vyzvednout. Samozřejmě nikoli pro sebe. Na­ště stí měla v mobilním telefonu i potřebné kódy. Přitom jsem přesvědčen, že nejenom u nich na úřadě, ale ani na žádném jiném, na poště ani nikde jinde nelze na cizí občanku nic ­vyzvednout ani vyřídit. Snad jsou to všechno ale jenom fámy.

V Poslanecké sněmovně je konečně projednávána novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Některé změny bychom v ní rádi viděli, jiné naopak vůbec. Mezi ty druhé patří navržená závaznost DNC, což by přinášelo do provozu mnoha lékáren nemalé komplikace ve formě několika číselníků zdravotních pojišťoven zveřejňovaných na poslední chvíli, bez doprodejů a nulové pojistky proti povinnému výdeji pod nákupní cenou, což by byl faktický důsledek přijetí této změny. Proto jsme připravili pozměňovací návrh, který byl předložen ve sněmovně. Výbor pro zdravotnictví ho bohužel těsně nepodpořil, ale podstatné bude hlasování poslanců ve třetím sněmovním čtení, které nás teprve čeká.

Ještě mnohem déle, než byla připravována novela tohoto zákona, se snažíme prosadit systémovou změnu v odměňování ­lékárníků za poskytnutou péči. Měla by spočívat ve snížení závislosti odměny lékárníka na ceně vydávaných léčiv. O základních principech zavedení fixní odměny a jejím nastavení jsem přednášel již v roce 2014. Několik let jsme se pohybovali v začarovaném kruhu, kdy s námi zdravotní pojišťovny nechtěly vést diskuzi nad změnami, neboť neexistoval žádný institut, který by něco takového umožnil, ale současně nechtěl nikdo takovou možnost vytvořit, protože neexistovaly nějaké (jaké?) výpočty s dopady na systém zdravotního pojištění a pacienty. Respektive se jimi nikdo kromě nás nechtěl zabývat. Přes tyto opakované obtíže jsme připravili a znovu předložili návrh dispenzační taxy, který by měl otevřít cestu k potřebným jednáním a kalkulacím. Přestože bude stejně jako v předchozím případě rozhodovat až třetí čtení, je velmi povzbudivé, že tuto změnu Výbor pro zdravotnictví podpořil, což je v porovnání s předchozími snahami velký pokrok a důvod k mírnému optimismu. Další jednání výboru bude 12. května, pak zákon i s pozměňovacími návrhy postoupí do třetího čtení, takže nás čeká ještě spousta práce. Vše průběžně vysvětlujeme MZd, poslancům i pojišťovnám.

K odměňování se váže i každoroční dohodovací řízení, jehož asi nejviditelnějším výsledkem je nastavení signálního výkonu. V letošním roce je jeho průběh vzhledem k legislativním změnám naprosto abnormální. Zdravotní pojišťovny dosud nemají žádný relevantní odhad příjmů a výdajů na rok 2022, takže dosud nepřišly s žádným konkrétním návrhem na úpravu SiV ani jiných parametrů či fondů. Přestože bude dohodovací řízení pravděpodobně probíhat až do poloviny června, výsledek je jen velmi těžko předvídatelný. Značně by pomohlo, kdyby byla příjmová stránka pojišťoven podpořena navýšením příspěvku za státní pojištěnce a výdaje na testování covid-19 byly vyvedeny mimo systém zdravotního pojištění, podle vyjádření MZd totiž mohou nabývat astronomických hodnot. Tyto změny proto podporují i zástupci jednotlivých segmentů sdružení v Radě poskytovatelů, včetně nás.

Na konci dubna vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška ke kompenzacím – odměnám zdravotníků v ambulantním sektoru za období covid-19, iniciovaná předchozím ministrem doc. Blatným. Nastavení podmínek a principů pro výplatu kompenzace poskytovatelům lékárenské péče vyvolává určité otázky, s některými se na nás obracíte i vy, proto jednáme zejména se zdravotními pojišťovnami, ÚZIS a MZd tak, aby byly odměny řádně a co nejdříve vyplaceny.

Tím se dostáváme i k novému ministru zdravotnictví, panu prof. Arenbergerovi. Z delší dobu plánovaných jednání se uskutečnila výše zmíněná Rada poskytovatelů, jíž se účastnil osobně. Přestože zatím nebyla vzhledem k jeho programu svolána žádná další setkání, například s komorami, podařilo se mi s ním osobně projednat a vysvětlit mu postoje naší Komory a názory k aktuálně předkládaným legislativním změnám. Budu velmi rád, pokud se po zlepšení epidemické situace podaří obnovit činnost ministerské pracovní skupiny pro lékárenství.

I z neúplného výčtu událostí posledního měsíce je zřejmé, že nás v příštím období čeká hodně dřiny na naší zahrádce. Hnojení, zalévání, opečovávání, nepochybně i nějaké to okopávání. Ani to nás ale nemůže odradit od práce, kterou tak milujeme.

Přeji Vám krásné jaro a mnoho slunečných dní.