NOVÉ NEBO MÉNĚ ZNÁMÉ LÉČIVÉ ROSTLINY

Elephantopus scaber L. – elefantop drsný (Asteraceae – hvězdnicovité)

Nízká, vytrvalá bylina, původní v tropické Africe, Indii, jihovýchodní Asii a severní Austrálii. Rozšířila se i do Jižní Ameriky. Běžně se vyskytuje v horských deštných lesích v subtropickém nebo tropickém pásmu.

Synonyma: Elephantopus scaber var. albiflorus.

Obecný název: Adhomukha (hindi), Elephantś Foot (angl.), Prastarini (sanskrit).

Sbíraná část: herba, radix.

Droga: Elephantopi herba, E. radix.

Obsahové látky: v celé rostlině seskviterpenové laktony, především elefantopin, deoxyelefantopin, isodeoxyelefantopin, 17,19-dihydrodeoxyelefantopin a iso-17,19-dihydrodeoxyelefantopin, skabertopin, isoskabertopin, dále skabertopinolidy A–G, elefantopinolidy A–P a příbuzné látky, triterpeny epifridelanol, lupeol, kyselina betulinová a ursolová, flavonoid 8-hydroxynaringenin a glykosidy luteolinu, sterol stigmasterol, fenolové deriváty kyseliny kávové, benzoové, kumariny, stilbeny a třísloviny obou typů. V silici z nadzemní části karyofylen, kopaen, α- a β-bisabolol a zingiberen.

Účinky a použití: v tradiční medicíně Indie, ayurvedě, se aplikuje jako adstringens, diuretikum a při léčbě močových kamenů, srdeční tonikum, antirevmatikum, antiekzematikum, antipyretikum, antibakteriální prostředek a hepatoprotektivum.

V odborných studiích se autoři ponejvíce zabývali zabývali antidiabetickými, antimikrobiálními, antioxidačními, cytotoxickými a hepatoprotektivními účinky. Antibakteriální a antifungální aktivita souvisí s elefantopinem a jeho deriváty 17,19-dihydrodeoxyelefantopinem a iso-17,19-dihydrodeoxyelefantopinem. Rovněž nedávno izolovaný 8-hydroxynaringenin inhiboval růst 12 ti testovaných druhů: Bacillus cereus, Enterobacter aerogenes, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Proteus rettgeri, Proteus vulgaris, Pseudomonas aeruginosa, Serratia marcescens, Salmonella typhi, Staphylococcus aureus (včetně klonů rezistentních na methicillin), Streptococcus haemolyticus a Vibrio cholerae. Při hodnocení protinádorové aktivity byl zjištěno, že deoxyelefantopin vykazuje in vitro silný účinek na buněčné linie PC-3 (lidský karcinom prostaty), CNE (lidský nasofaryngeální karcinom) a HL-60 (lidská akutní promyelotická leukemie). Isodeoxyelefantopin tlumí aktivitu nukleárního faktoru kappa (NF-κB) a zvyšuje apoptózu. Významně inhibuje proliferaci buněk rakoviny tlustého střeva. Skabertopinolid G omezoval in vitro růst buněčných linií Hep G2 (lidský karcinom jater) a MCF-7 (lidský karcinom prsu), elefantopinolid J aktivoval apoptózu buněk Hep G2. Byly potvrzeny i antidiabetické účinky extraktů, kdy v případě streptozotocinem exprimentálně vyvolaného diabetu došlo u potkanů ke snížení glykemie i obsahu glykosylovaného hemoglobinu. Rovněž bylo zaznamenáno snížení plazmatické koncentrace celkového cholesterolu, LDL frakce, triacylglycerolů a naopak zvýšení hladiny HDL frakce. Především fenolové sloučeniny, včetně flavonoidů, zhášejí volné radikály a vykazují účinky antioxidační a hepatoprotektivní. U potkanů omezovaly extrakty zánětlivé projevy akutní artritidy vyvolané karagenanem a vykazovaly antiagregační a analgetické účinky. Rovněž po experimentálním poškození jater došlo po podání extraktů k snížení hladin transamináz ALT, AST i prozánětlivých interleukinů IL-1 a IL-6. Byl potvrzen i antiastmatický účinek elefantopu, když extrakt v ethanolu významně inhiboval tracheální kontrakce vyvolané histaminem. Účinky proti rhinovirům vykazuje β-seskvifelandren. Dikafeoyl- deriváty zase inhibují  lidský respirační syncytiální virus (hRSV), který je častým původcem infekcí dýchacích cest.

Dávkování: 3x denně nálev ze 2 lžiček drogy ve 200 ml vody.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem.

Interakce: nejsou známy.

Hlavní zdroje: AISLP; botanika.wendys.cz, Chemical Book, ­Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989; Drugs.com; European Medicines Agency; Google Scholar; Hagers Hand­buch der Drogen und Arzneistoffe; Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002; Liber Herbarum Minor; Medline; Plants for a future; PubChem Compound, The Plant List Missouri Botanical Garden; Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: J. M. Garg (Wikipedia), vzorce: autor