Když dva dělají totéž (a jeden z nich je solitér)

Souhrn

Na podzim předložily Česká lékárnická komora (ČLnK) a Česká farmaceutická společnost (ČFS) ministerstvu zdravotnictví návrh Registračního listu zdravotního výkonu „INDIVIDUÁLNÍ KONZULTACE S PACIENTEM ZAMĚŘENÁ NA ZHODNOCENÍ LÉKOVÉHO ZÁZNAMU V LÉKÁRNĚ“. Pracovní skupina ministerstva zdravotnictví pro seznam výkonů v říjnu a listopadu 2019 návrh oponovala řadou připomínek a předkladatelé je do návrhu zapracovali.

Při tom byl návrh upravován také na základě komunikace a spolupráce se Sdružením praktických lékařů a Společností všeobecného lékařství. Návrh nechtěl nic jiného, než umožnit lékárníkům a klinickým farmaceutům získat od zdravotní pojišťovny odměnu za vyhodnocení lékových chyb podle lékového záznamu pacienta. Podotýkám, že hodnocení lékového záznamu mělo být jen pro indikované pacienty, kterých je podle kvalifikovaných odhadů 5–10 000. Pro predikci nákladů zdravotních pojišťoven navíc předkladatelé navrhovali omezit počet vykazovaných výkonů na maximální počet 100 na jednu lékárnu v kalendářním roce. Na jednoho pacienta by bylo možné daný výkon vykázat maximálně 2x za kalendářní rok. Dál už není třeba rozvádět. Přepracovaný návrh se zohledněním všech připomínek ministerská pracovní skupina v druhé polovině února odmítla.

V době, kdy už se rozhodovalo o přepracovaném návrhu lékárnické komory a farmaceutické společnosti, byl do databáze změnových řízení Ministerstva zdravotnictví vložen návrh výkonu KONZILIÁRNÍ ZHODNOCENÍ MEDIKACE AMBULANTNÍHO PACIENTA KLINICKÝM FARMACEUTEM. Předkladatelem byla Česká odborná společnost klinické farmacie (ČOSKF). Zjednodušeně řečeno šlo o velmi podobný návrh jako ten předložený ČFS a ČLnK. Obrovským rozdílem je, že umožňuje získat za tuto činnost úhradu ze zdravotního pojištění pouze farmaceutům se specializací v oboru klinická farmacie.

A dál?

Pracovní skupina ministerstva zdravotnictví pro seznam ­zdravotních výkonů návrh ČOSKF pro výkon Konziliární zhodnocení medikace ambulantního ­pacienta ­klinickým farmaceutem schválila 4. června 2020. ­Klinickým farmaceutům lze blahopřát, podařilo se jim prosadit výkon, který se obsahově a fakticky velmi podobá lékovým ­konzultacím v lékárnách, a přitom vylučuje z úhrady této ­činnosti farmaceuty s jinou specializací než klinická farmacie.

Frustraci kolegů, kteří se podíleli na přípravě návrhu, shrnuje úplně první komentář jednoho z nich: „Přijatý návrh výkonu reflektuje dlouhodobou snahu klinických farmaceutů se zcela ­oddělit od lékárníků. Nechám na zvážení každého z kolegů, zda to je nebo není správná cesta. Při srovnání obou návrhů lze jenom poukázat na to, že zatímco ČLnK a ČFS připravovaly komplexní a systémový návrh, který se nijak nevyhraňoval proti klinickým farmaceutům, v návrhu ČOSKF je výkon vázán výhradně na specializaci z klinické farmacie. Lékárníci s ostatními specializacemi byli z nějakého nepochopitelného důvodu vyloučeni, přestože se jedná o odbornou činnost, kterou již v tuto chvíli pacientům poskytují.“

Není se proto co divit, že na rozdíl od již existujících výkonů klinických farmaceutů u hospitalizovaných pacientů Česká lékárnická komora výkon KONZILIÁRNÍHO ZHODNOCENÍ MEDIKACE AMBULANTNÍHO PACIENTA KLINICKÝM FARMACEUTEM vázaný výhradně na farmaceuta se specializací z oboru klinická farmacie nepodporuje. Jedním z důvodů je i to, že odhadovaný počet pacientů za rok (5 000–10 000) naprosto neodpovídá aktuální volné kapacitě klinických farmaceutů. Převážná většina z nich je totiž v současnosti zcela vytížena poskytováním klinickofarmaceutické péče u hospitalizovaných pacientů. Je důvodné se proto domnívat, že ani v nejbližších letech nebude možné předpokládanou poptávku odpovídajícím způsobem saturovat.

Předkladatelé návrhu za ČOSKF navíc nepovažovali za vhodné ani potřebné jej veřejně prezentovat ani České farmaceutické společnosti ani České lékárnické komoře, institucím, které se dlouhodobě věnují vzdělávání farmaceutů v oblasti individuálních konzultací s pacientem v lékárně. Žádná mezioborová diskuse, kterou ministerská pracovní skupina požadovala před projednáním návrhu ČLnK a ČFS, se před projednáním a schválením návrhu ČOSKF nevedla.

Pokud bude při novém projednání (navrženo na 3. 9. 2020) výkonu ČLnK/ČFS trvat ministerská pracovní skupina na svém nesouhlasu nebo u schváleného výkonu ČOSKF nedojde k nějakému zásadnímu rozšíření profilu specializací, musí se většina lékárníků v lékárnách smířit s tím, že ačkoliv jsou přímo vyjmenovaní mezi profesemi pro práci s vyhodnocením lékového záznamu, žádná pojišťovna jim za vyhodnocení lékového záznamu pacienta nezaplatí.

Bez ohledu na to, že kliničtí farmaceuti ambulantním pacientům nedokáží nově schválený výkon smysluplně zabezpečit, mohou mít v ČOSKF dobrý pocit z jeho prosazení. Na ministerstvu dostanou příslušní úředníci další argument na podporu tvrzení, že podporují rozvoj segmentu lékárenské a klinickofarmaceutické péče. V neposlední řadě dostanou pojišťovny důvod, proč jakékoliv další výkony pro lékárníky odmítnout. Jedno vyhodnocení lékového záznamu už přeci mají.

A lékárníci v lékárnách? Ti se zase o další dílky na stupnici ­vnímání profese posunuli do nižší kategorie.

PharmDr. Stanislav HAVLÍČEK