Farmakologické ošetření stárnoucí pokožky

Souhrn

S vyšším věkem ztrácí pokožka svou pružnost, stává se křehčí, dehydratovanou a méně odolnou vůči zevnímu prostředí. Je zvýšeně propustná pro cizorodé látky, náchylná na plísňová a bakteriální onemocnění. Aby pacienti vyššího věku předešli komplikacím spojeným s fyziologickým stárnutím pokožky, potřebují pomoc ve výběru vhodné léčebné kosmetiky i způsobu správné péče o svou pokožku. Dnešní generace seniorů je již o svou pokožku zvyklá pečovat, malé rezervy snad mají v používání přípravků s UV filtry, jejichž použití u seniorů není ještě samozřejmostí.

Patofyziologie stárnoucí pokožky

V procesu stárnutí pokožky, uvádí se již od třicátých let věku, dochází k jejímu ztenčení průměrně o 6,4 % za dekádu. Nejmarkantnější je proces ztenčení patrný v exponovaných oblastech obličeje, krku, rukou a horní části hrudníku. Spoje mezi epidermis a dermis se rozvolňují a pokožka je náchylná ke zranění a méně odolná vůči střižným silám. Dochází také k narušení bariérové vrstvy, ke zvýšenému odpařování vody a ztrátám pružnosti kolagenních vláken. Snížením funkce mazových a potních žláz se zpomaluje a neúplně regeneruje povrchový ochranný film. Pokožka se stává suchou a atrofickou, pro pacienta je obtěžující zejména nepříjemné svědění a odlupující se šupinky vrchní vrstvy pokožky. Důsledkem je prodloužená regenerace po poškození. Snížená funkce senzorických zakončení vede ke zpomalení reakční doby na podnět a zvyšuje riziko poškození pokožky působením fyzikálních faktorů (tepla, chladu) a chemických látek.

Typy poškození pokožky u seniorů, rizika a farmakologický management

1. mechanické poškození – řezné rány, úrazy

Lidé vyššího věku jsou z hlediska poranění pokožky ohroženou skupinou. Poranění tvoří řezné nebo tržné rány a tupá poranění s podkožním krvácením způsobená například pády. Příčinou jsou nejčastěji fyziologicky snížené motorické schopnosti, zhoršený zrak a dále přidružená onemocnění. Například diabetická neuropatie je příčinou vleklých a obtížně léčitelných poranění chodidel, protože pacient necítí bolest a pokud šlápne na ostrý předmět, trvá určitý čas, než zranění objeví, předmět může zůstat v ráně a způsobit hlubší poranění. Mezi léky, které mohou ovlivňovat pozornost a zvyšovat riziko poranění a pádů, patří: hypnotika, benzodiazepiny, myorelaxancia, opioidní analgetika. Ve vyšším věku bývá poměrně častá medikace léky ovlivňujícími srážení krve: acetylsalicylová kyselina, warfarin, gatrany, xabany. Pacienti mívají sníženou srážlivost krve a rány či oděrky jim více a delší čas krvácejí.

Farmakologický management

V každém případě je nutno ránu ošetřit desinfekcí. U pacientů s alergií na jód či s hypertyreózou používáme dezinfekci bez obsahu jódu. Je vhodné si pamatovat, že mýdlo ruší účinky většiny desinfekčních přípravků. K zástavě silného krvácení lze použít želatinovou hemostatickou hubku Gelitaspon, která se po vložení do rány plně vstřebává. Další alternativou je použití hemostatického Traumacel zásypu na bázi karboxycelulózy. Tržné rány možno zalepovat speciálními stripy či motýlkovou náplastí, aby se okraje rány stáhly k sobě. Takto ošetřená rána může v některých případech zabránit nutnosti šití rány. Pokud je ­nutné ránu překrývat náplastí či obvazem, je vhodné dát na povrch rány mastný tyl, aby se povrch rány nelepil k suchému obvazu. Ránu je třeba 1x denně kontrolovat, popřípadě převázat čistým obvazem. Finančně nákladnějším, ale velmi kvalitním moderním přípravkem je zdravotnický prostředek HemaGel, ­který na po­vrchu rány tvoří vlhké prostředí, podporuje epitelizaci a urychluje proces hojení. Pro doléčení zacelené rány nebo popáleniny je vhodné použití epitelizačních přípravků s obsahem dexpanthenolu, vitaminu E a vitaminu A.

2. Inkontinence

Snížená schopnost udržení moče a stolice s sebou přináší i nutnost používání inkontinenčních pomůcek (vložky, pleny, kalhotky). Dochází k prodlouženému kontaktu anogenitální oblasti s močí a stolicí, jejichž agresivní působení vyvolává silné podráždění pokožky. Pro předcházení podráždění je důležité o tuto oblast pravidelně pečovat vhodně zvolenými a k tomuto účelu určenými ošetřujícími prostředky. Pro ochranu pokožky před dráždivým působením exkrementů je nezbytné čistit pokožku po každé stolici a následně nanést ochrannou vrstvu ošetřujícího krému či masti. V praxi se osvědčuje řada Menalind Professional (Tabulka 2), její výhodou je obsah kreatinu pro ochranu pokožky a schopnost neutralizovat zápach. Urea v 5% koncentraci hydratuje pokožku a pomáhá obnovit kožní epitel.

3. Proleženiny – dekubity

Dekubity ohrožují pacienty dlouhodobě upoutané na lůžko, či vozík. U starších lidí plyne ze zvýšené křehkosti kůže vyšší náchylnost ke vzniku dekubitů, například při hospitalizacích se rozvine u 3–4 % pacientů. Vyvolávajícím faktorem je tlakové zatížení určité partie těla, to způsobí lokální ischémii, při delším působení ireversibilní poškození tkáně. Rozvoj nekrózy tkáně může vzniknout už v průběhu několika hodin. Například při zátěži 70 mmHg delší než 2 hodiny. U ležícího pacienta jsou predilekční místa v oblasti kosti křížové, na hýždích a patách. Varovným signálem pro vznik dekubitu je stádium I, erytém predilekčního místa, který nebolí a při správné péči je reverzibilní. Vzhledem k tomu, že dekubity vznikají z hloubky na povrch, mírné známky na pokožce nemusí odpovídat závažnosti rizika. Stádiem II je vznik bolestivého puchýře zasahujícího epidermis a dermis. Nutně vyžaduje léčbu, místo může být infikované bakteriemi. Dalšími klinickými stádii jsou nekróza a vřed, které zasahují přes úroveň pokožky do svalu až kosti. Nejdůležitějšími prvky pro předcházení vzniku proleženin je polohování, hygiena a promazávání pokožky. Velký význam pro prevenci i terapii dekubitů u pacientů s malnutricí má dlouhodobé podávaní nutricientů (např. Decubitanu). Vhodné preventivní přípravky dostupné v lékárně i bez lékařského předpisu mohou obsahovat mentol, kafr, zinek, ureu, keratin, pantenol. Vhodné lékové formy jsou lotia, (lihové) roztoky, pěny, gely a krémy. Ucelené portfolio pro péči o namáhanou pokožku nabízí firma Hartmann. Z řady Menalind Derm pro prevenci a léčbu dekubitů stádia I je určen ošetřující krém, z řady Menalind Professional kožní ochranný krém, ochranná pěna na pokožku a masážní gel na pokožku. Zásadou je postižené místo nemasírovat, pouze očistit, osušit a natřít ochranným prostředkem.

Léčba dekubitů II. až IV. stádia je nutná pod dohledem lékaře, k léčbě se používají lokální antibiotické masti a roztoky, ­hydrokoloidní krytí, enzymatické masti čistící nekrotickou tkáň a následně látky podporující granulaci.

4. Svědění pokožky

Svědění pokožky je nepříjemný, pacienty velmi špatně vnímaný, stav. Při škrábání může dojít k poranění a zanesení infekce. Pří­čin vedoucích ke svědění pokožky je celá řada: celkové one­mocnění organismu (jaterní onemocnění s cholestázou, nedostatečnost ledvin, hypertyreóza, cukrovka, ­psychogenní stres) a kožní onemocnění (plíseň, alergie, atopie, svrab, su­chost pokožky). Pokud jsou vyloučeny endogenní příčiny, mě­la by pomocná terapie svědění pokožky ve vyšším věku spočívat v lokální péči, zvláčňování pokožky emoliencii, do­sta­tečné hydrataci a přeléčení míst zasažených plísňovým onemocněním. Vhodná emoliencia jsou dobře roztíratelná s obsahem lipidické fáze. Stárnutí pokožky je nevyhnutelný faktor pro rozvoj nepříjemného svědění a šupinatění pokožky. Ovlivnitelná je správná péče o křehkou pokožku, ke každodenní hygieně by mělo patřit sprchování namísto koupele, nepoužívání vysušujícího mýdla, ale mycích emulzí s olejovou fázi. Starší pacienty je třeba důsledně upozornit na zvýšené riziko uklouznutí při sprchování, olej v mycích emulzích zvyšuje kluzkost povrchů. Po sprchování a jemném osušení má pro pokožku velmi příznivé účinky vtírání hydratačních nebo výživných krémů, mlék a balzámů, které jsou určeny pro péči o suchou pokožku. Příznivě působí přípravky s obsahem urey v koncentraci do 5 %, mají hydratační a keratoplastický účinek. Jedná se o přípravky Excipial U Hydrolotio (urea 2 % a lipofilní složky 11 %) a Excipial U Liopolotio (urea 4 %, lipofilní složky 36 %). Pro případy silného svědění je doporučeno užívat antihistaminika, která jsou v lékárnách dostupná i bez lékařského předpisu.

Pokožka v seniu je díky strukturálním změnám křehčí, ­tenčí, méně hydratovaná a náchylná k negativnímu ­působení ­exogenních vlivů. Současné přidružení doprovodných ­onemocnění připoutávajících pacienta na lůžko, inkontinence a diabetes zvyšují riziko poškození pokožky. Na trhu je řada ­přípravků pro péči o stárnoucí pokožku, je potřeba ­naučit starší pacienty a jejich pečovatele správně o křehkou pokožku pečovat a ­předcházet tím jejímu poškození.

Mgr. Jana Martinásková