Světové dny zdraví: květen

Ze světových dní zdraví, které vyhlašuje WHO, si v měsíci květnu připomínáme Světový den bez tabáku. Z jiných me­zi­ná­rod­ních dní, které souvisejí se zdravím, potom Světový den (boje proti) astmatu, Světový den hygieny rukou/čistých ­ru­kou, Světový den Červeného kříže a Červ­eného půlměsíce, Evropský den melanomu, Světový den – Pohybem ke zdraví, Mezinárodní den ošetřovatelství, ošetřovatelek a zdravotních sester, Mezinárodní den rodiny, Mezinárodní den biodiverzity a Světový den roz­trou­šené sklerózy. Dalšími jsou Světový den hypertenze, Den boje za rovná práva handicapovaných, Světový den lupusu, Mezinárodní den podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem, Světový den proti mozkové mrtvici.

Mezinárodní den klinických hodnocení (International Clinical Trials Day, ICTD)

Mezinárodní den klinických hodnocení každoročně připomíná význam jedné ze součástí klinického výzkumu a zejména odborníků v ní pracujících a jejich přínos pro zdravotní péči a veřejné zdraví. Zpřístupňuje odborné i laické veřejnosti tuto problematiku a přibližuje, v čem spočívá úloha klinických studií ve vývoji nových léčiv, zdravotnických prostředků a léčeb­ných metod a porovnávání účinnosti a bezpečnosti již schválených léčebných modalit. Klinické hodnocení dává ­společnosti a pacientům naději na ochranu zdraví, léčbu nemoci, její vyléčení anebo zlepšení zdravotního stavu.

ICTD se váže k 20. květnu a roku 1747, kdy skotský lékař a chirurg James Lind (­1716–1794) zahájil svou studii, která měla poprvé v historii charakter randomizovaného kontrolovaného klinického hodnocení. Týkalo se konkrétně předcházení a léčby onemocnění kurdějemi. Od té doby byl James Lind považovaný za zakladatele námořní hygieny v Anglii.

Kurděje (skorbut, Möllerova Barlowova choroba, avitaminóza C) je nemoc způsobená dlouhodobým nedostatkem vitamínu C ve stravě. Byly známy již za Hippokratovy éry, staly se obávaným nepřítelem ­námořních loďstev po celém světě.

V roce 1753 James Lind publikoval ­Pojednání o kurdějích (A Treatise on Scurvy), kde popisuje porovnání účinků citrusových plodů u pacientů s kurdějemi vůči pěti alternativním léčebným prostředkům. Lind se domníval, že kurděje způsobují hnilobu těla. Rozhodl se ověřit svoji myšlenku, že by jí mohl předejít pomoci kyselin. Proto do experimentu zařadil „kyselé“ potraviny. Experiment byl zahájen po dvouměsíční plavbě, když se u námořníků objevily kurděje. Dvanáct postižených námořníků rozdělil do šesti skupin po dvou. Všichni dostávali stejnou běžnou stravu, jakou byla ráno vodová kaše slazená cukrem, na oběd často ­čerstvý skopový vývar, jindy pudinky, sušenka s cukrem, na večeři ječmen a rozin­ky, rýže a rybíz, ságo a víno, ale navíc byl denně přidán/a:

- 1. skupině kvart jablečného moštu nalačno

- 2. skupině 25 kapek elixíru vitriolu (alkoholem zředěná kyselina sírová), 3x denně nalačno,

- 3. skupině 6 lžic octa před jídlem, tj. 2 lžíce 3x denně,

- 4. skupině půl pinty mořské vody,

- 5. skupině 2 pomeranče a 1 citrón,

- 6. skupině lektvar z česneku, hořčičných semínek, sušené ředkvičky/křenu, myrhy a peruánského balzámu a pití ječmenné vody okyselené tamarindem s přídavkem vínanu draselného (purgativní směs). Směs se užívala v množství odpovídajícím velikosti muškátového oříšku 3–4x denně.

V případě 5. skupiny byla léčba ukončena po 6. dnech (z plánovaných 14) z prozaického důvodu: došly citrusy. Ale i tak již byl v té době jeden námořník způsobilý ke službě, a druhý téměř zotavený. Kromě 5. skupiny bylo určitého léčebného účinku dosaženo pouze v 1. skupině.

Vyvstává otázka, zda byl Lind opravdu prvním, kdo prokázal jasný vztah mezi citrusy a kurdějemi a zda tomu sám věřil. Podle Linda mají citrusové plody „zvláštní výhodu“, současně se však domníval, že kurděje jsou výsledkem více příčin (nesprávná strava, vzduch a izolace). Možné pochybnosti mohly vzniknout po neúspěchu s přípravou koncentrátu citrusové šťávy (odpařením čerstvé ovocné šťávy), kdy došlo k inaktivaci vitaminu C a ztrátě účinku. Navíc vztah mezi citrusy a jejich protikurdějovým působením byl znám o několik století dříve. Je smutné, že až po 42 letech od zveřejnění díla britská admiralita konečně v roce 1795 zavedla citrusové plody do stravy námořníků. Toho se Lind nedožil, zemřel rok předtím.

Co se týká „designu“ studie v současné terminologii, lze v historii nalézt několik předchůdců klinických, randomizovaných a placebem kontrolovaných hodnocení. Uvádějí se například Vlám Jan Baptist van Helmont (jím navrhovaný experiment se znaky klinické studie v roce 1626 – účinnost pouštění žilou – ale nebyl nikdy realizovaný), Angličan George Starkey, Němec Franz Mesmer a jiní.

Aby toho nebylo málo, panuje určitá nejistota, zda vůbec Lind studii realizoval. Ale to vše význam ICTD nemění.

Klinické studie jsou důležitou součástí dnešní medicíny, mají nezastupitelné místo při výzkumu nových potenciálních léčiv. Nekomerční (akademický) výzkum a studie se zaměřují na pacienta, komerční výzkum je orientovaný na předpokládané léčivo. Společným cílem je ověřit a prokázat účinnost a bezpečnost potenciálního léčivého přípravku, zdravotnického prostředku nebo terapeutického postupu. Klinické studie trvají v průměru 6–7 let. Společně s 3–6letým preklinickým zkoušením v laboratorních podmínkách stojí přibližně 30 miliard Kč u jednoho jediného léčiva. V České republice je schváleno přibližně 300 klinických studií ročně. Vývoj celkového počtu registrovaných klinických studií ve světě od roku 2010 do října roku 2019 dokumentuje graf 1. Databáze klinických studií uvádí v současné době 335 963 studií ve 210 zemích.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.

Literatura u autora