Dvě nové knižní „FARMAKOLOGIE“

V posledním desetiletí slýchám stesky vysokoškolských studentů (mediků a farmaceutů) a podobně z farmakoterapeutického terénu a od frekventantů v přípravě na atestaci, že k detailním farmakologickým poznatkům se sice lze dostat prostřednictvím internetu, k dispozici však není přehledná farmakologická pomůcka v knižní formě a v českém jazyce. S potěšením se proto ujímám stručné doporučující recenze dvou čerstvých farmakologických publikací, které jsou recentně dostupné na knižním trhu.

Jde o Farmakologii širokého autorského kolektivu farmakologů a kliniků vedeného prof. MUDr. Janem Švihovcem a o Farmakologii pro studenty zdravotnických oborů autorského týmu prof. MUDr. Jiřiny Martínkové. První i druhý titul vydalo nakladatelství Grada a obě publikace ve své struktuře respektují klasické „neklinické“ třídění farmakologických poznatků a teorií ve srovnání s klinickými aplikačními lékovými přehledy, které se obvykle opírají o patofyziologické nosologické klasifikace.

Úvodní statě tzv. základní farmakologie obsahují obecně platné farmakologické principy (v porovnávaných publikacích různě uspořádané, různě obsáhlé a různě podrobné):

• farmakodynamické mechanizmy od úrovně biochemické, molekulární (receptorové) až po úroveň celotělovou;
• mechanizmy osudů léčiv v organizmu včetně farmakokinetiky v časových souvislostech a z ní odvoditelných predikcí terapeutických režimů;
• přehledy variabilních lékových a biologických faktorů, které zasahují anebo mohou zasahovat do výsledných interakcí léčiva a jeho metabolitů s organizmem lékového příjemce;
• farmakokinetické a farmakodynamické modifikace lékových kombinací a opakovaných aplikací léčiv v chronických medikacích.

V návazných obsáhlejších kapitolách „speciální farmakologie“ je v obou spisech použito běžně užívané řazení farmakodynamických skupin a reprezentantů jednotlivých látkových agens podle jejich vlivu:

• -na hierarchii morfologických a fyziologických systémů lidského organizmu (systémů centrálně a periferně nervových, kardiovaskulárního systému včetně složení a funkcí krve, ledvinného, dýchacího, myotropního, gastrointestinálního systému včetně trávení, pohlavních, a endokrinních systémů);
• -na procesy zánětlivé a imunomodulující (včetně tzv. biologických léčiv);
• -na parazitující mikrobiální a protozoální patogeny.

Obsahy obou spisů se sice zdánlivě překrývají, svými rozsahy a pojetími se však doplňují a jsou diferencovaně cíleny na různá odborná a uživatelská spektra. Švihovcova monografie (cca 1 000 stran, cena cca 1 700 Kč) má charakter encyklopedické farmakologie a je použitelná ke konkrétním orientacím a širším úvahám v „up to date“ terapeutických situacích. Učebnice Martínkové (cca 500 stran, cca 500 Kč) je druhým přepracovaným a doplněným vydáním, má vytříděný didaktický (a podle předcházející první edice osvědčený) záměr pro ty vysokoškoláky a absolventy, kteří zvládají fyziologické, biochemické a patofyziologické děje, nezbytné pro pochopení farmakologických mechanizmů. Čtivost a názornost doplňuje v obou záslužných farmakologických počinech řada přehledných obrázkových schémat, grafů a tabulek.

prof. Dr. Jaroslav KVĚTINA, DrSc.