Co určitě stojí za přečtení...

Chochola, M.: Pacient s otoky dolních končetin

Interní medicína pro praxi č. 1/2019

Pacient s otoky dolních končetin je v klinické praxi častým problémem. Otok je stav, kdy dochází k hromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru. Vzniká poruchou tzv. Sterlingovy rovnováhy: zvýšení kapilárního tlaku, snížení onkotického tlaku, zvýšení cévní permeability, porucha drenáže lymfy, porucha metabolizmu elektrolytů. Podle těchto příčin se otoky DK také rozdělují.

Dále se dělí podle celkových příčin na kardiální, hypoproteinemické, iatrogenní, z hormonálních příčin, idiopatické, ortostatické, hypokalemické, otoky z neurologických příčin.

Pro farmaceuty jsou jistě nejzajímavější iatrogenní otoky. Způsobovat je mohou různé skupiny léčiv.

Kalciové blokátory dihydropyridinového typu – účinek je pozorován v prvních dvou týdnech užívání, je závislý na dávce a věku pacienta. Nesteroidní antirevmatika – vedou k inhibici tvorby prostaglandinů s poklesem tvorby aldosteronu a reninu. Stoupá zpětná resorpce sodíku a vody v tlustém raménku Henleovy kličky a inhibicí ADH i ve sběrném kanálku nefronu. Výsledkem je retence tekutin s tvorbou otoků.

Z dalších léčiv mohou otoky způsobovat hormonální kontraceptiva a hormonální substituce, kortikoidy, thyreostatika, antihypertenziva (klonidin, hydralazin, metyldopa, betablokátory), PPI, inzuliny při zahájení terapie u DM 1. typu, pioglitazon, gabapentin, pregabalin.

Papež, J. a kol.: Intoxikace kofeinem provázená rabdomyolýzou

Pediatrie pro praxi č. 1/2019

Kofein je považován za bezpečnou látku s příznivým účinkem na CNS. Ve vysokých dávkách je však látkou ohrožující lidský organizmus. Kvůli snadné dostupnosti představuje nebezpečí pro experimentující mladou generaci.

Na brněnskou dětskou kliniku přivezli sedmnáctiletého chlapce (71 kg, normální psychomotorický vývoj, po adenotomii a tonsilektomii, bez farmakoterapie) po požití 30 tablet doplňku stravy Coffi tabs. s uvedeným obsahem v jedné 100mg tabletě kofeinu. Šlo o sázku s vrstevníky již dopoledne ve škole, následovala nevolnost, zvracení, bolesti hlavy. Po návratu matky (6 hodin po požití) měl pacient puls 120/min., byl přiveden k praktickému lékaři, ten provedl výplach žaludku, naměřil sinusovou tachykardii a částečný blok Tawarova raménka. Lékař pacienta odeslal na dětskou kliniku, kam se dostavil 9 hodin po požití kofeinu. Ve vstupních odběrech dominovaly známky rabdomyolýzy, hypokalémie, hyperglykémie, hyperfosfatémie. V toxikologické laboratoři byla stanovena hladina kofeinu 45,3 mcg/ml. Druhý den hospitalizace se hodnoty blížily normálu. Po psychologickém vyšetření byl chlapec čtvrtý den propuštěn do domácí péče, EKG již bylo v normě.

V literatuře se objevují úmrtí z intoxikace kofeinem. Za letální dávku se považuje 150–200 mg/kg hmotnosti, příčinou úmrtí je arytmie u dospělých i adolescentů.