Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Tanacetum parthenium (L.) Sch. Bip. – řimbaba obecná(Asteraceae – hvězdnicovité)

Vytrvalá, aromatická bylina, s výškou až 70 cm. Je původní v jihovýchodní Evropě a Malé Asii, postupně se rozšířila do celé Evropy a severní Afriky, zavlečena byla do Austrálie i Jižní a Sever­ní Ameriky. Řimbaba je u nás pěstována jako okrasná i léčivá rostlina v několika kultivarech, často zplaňuje.

Synonyma: Chrysanthemum parthenium, Pyrethrum ­parthenium.

Obecný název: Altamisa (špaň.), Feverfew (angl.), Grande Camomille (franc.).

Sbíraná část: folium, herba.

Droga: Tanaceti parthenii herba.

Obsahové látky: v listu a semeni seskviterpenoidní laktony s převahou 1–3 % partenolidu, dále 3β-hydroxypartenolid, kanin a artekanin, v nati flavonoidy apigenin, kempferol, luteolin, jejich glykosidy a další deriváty. Silice s převahou kafru, dále bornylacetát, α- a β-pinen.

Účinky a použití: v tradiční medicíně je nať nebo čerstvé listy užívána při migrénách, revmatoidní artritidě, anémii, nachlazení, horečnatých stavech, ischiasu, zažívacích problémech včetně průjmu i zácpy, menstruačních potížích, bolestech zubů, hmyzím štípnutí i jako repelent.

Odborné studie hodnotily ponejvíce účinky nati i izolovaného partenolidu při léčbě migrény, zánětu a rakoviny. Za nejvýznamnější využití řimbaby je považována léčba migrény, kdy se aplikují čerstvé listy i přípravky s obsahem parthenolidu v rozmezí 0,2–0,6 %. Nejlepší výsledky poskytovaly lyofilizáty a sušené listy, lihové extrakty byly často bez účinku. Vznik migrény je dáván do souvislosti s hladinou serotoninu. Závěry studií ale naznačují, že je nutno při hodnocení zahrnovat aktivitu drogy nebo partenolidu při zánětu, účinku na trombocyty a inhibici vazby serotoninu na receptory. V testech vykazoval partenolid vazbu na serotoninové receptory izolované z potkaních a králičích mozků, in vitro inhibici agregace lidských destiček aktivovaných kyselinou arachidonovou, adrenalinem nebo kolagenem i uvolňování serotoninu z destiček. Protizánětlivá aktivita nati a izolovaného parthenolidu souvisí s inhibicí biosyntézy eikosanoidů, tj. prostaglandinů, leukotrienů a tromboxanů, silných mediátorů zánětu, jejichž prekurzorem je kyselina arachidonová. Extrakty z nati inhibují aktivitu fosfolipázy A2, která se zúčastňuje uvolňování kyseliny arachidonové z buněčné membrány. V testech vykazoval partenolid cytotoxické účinky proti řadě linií lidských rakovinných buněk, např. kolorektální rakoviny (SW620), rakoviny děložního čípku (SiHa) a rakoviny prsu (MCF-7). Za hlavní mechanizmus účinku je považována inhibice aktivity nukleárního faktoru kappa B a schopnost vyvolat apoptózu především u rakovinných buněk, chránit zdravé buňky před oxidačním stresem a omezit migraci rakovinných buněk. Zkoumá se i účinek partenolidu na kmenové buňky některých typů leukémie. Dále, in vitro řimbaba působí spasmolyticky a omezuje množení G+ baktérií a kvasinek. V případě revmatoidní artritidy se vysvětlení účinku opírá o inhibici vzniku prostaglandinů, tromboxanu i cyto­kinů IL-1 a TNF-α, přesto nebyly výsledky studií jednoznačné a mnohé označily řimbabu v této indikaci za neúčinnou. Zkoušky na mutagenitu byly negativní.

Dávkování: prevence migrény: 1 čerstvý list denně, při léčbě migrény 2–3 čerstvé listy, k omezení vzniku vředů v ústech vložit listy mezi dva krajíce chleba. Přípravky s denní dávkou 0,2–0,6 mg partenolidu k prevenci migrény. Homeopatická tinktura v potenci D3: 3x 6 kapek denně při zánětech střev.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: po žvýkání čerstvých listů možnost vzniku vředů v ústech a zažívacích potíží. Nebyla zjištěna teratogenita, ale droga vykazuje uterotonicitu in vivo, proto neužívat během těhotenství, též v laktaci pro nedostatek informací, nepodávat malým dětem. Možné alergie.

Interakce: antikoagulancia, antiagregancia (řimbaba inhibuje agregaci destiček).

Hlavní zdroje: AISLP, botanika.Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor, Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: Franz Eugen Köhler 1897 (Wikipedia), vzorce: autor