Anotace knihy profesora Luďka Jahodáře

Rostliny způsobující otravu,

Nakladatelství Karolinum, Praha 2018, 380 stran

Emeritní profesor hradecké farmaceutické fakulty a její bývalý děkan napsal velmi zajímavou knihu Rostliny způsobující ­otravu. Nepřímo tak navázal na knihu Přírodní toxiny a jedy vydanou v roce 2004 v nakladatelství Galen. Byl jejím spoluautorem.

V nové publikaci jsou podrobně popsány rostliny, které mohou způsobovat u člověka intoxikaci. Již v úvodu ji pan profesor doporučuje široké zdravotnické komunitě počínaje lékárníky a praktickými lékaři, toxikology a všem, kteří se zajímají o jedovaté rostliny. V nemalé míře je kniha určena i pro učitele v mateřských, základních i středních školách pro vše­obecný přehled a jako první pomoc při možném požití rostliny či její části při vycházce do přírody.

Publikace je rozdělena na dvě části. První je obecná, zahrnuje identifikaci jedovaté rostliny, prevenci otrav, léčbu otrav – první pomoc a nemocniční péči s uvedením antidot a léčiv použitelných při intoxikaci. Autor již po léta působí jako konzultant při humánních ale i veterinárních otravách rostlinami a některé kazuistiky a souhrny úspěšně publikoval.

Mnohem obsáhlejší je druhá, speciální část, která je jakýmsi atla­sem potenciálně jedovatých rostlin. Jednotlivé druhy jsou řazeny abecedně podle latinského názvu rostliny. U každé rostliny je jednotná struktura informací – latinský název, český a slovenský botanický název a zařazení do čeledi. Dále je popsáno rozšíření, botanický popis, její možné léčebné použití, popis jedovaté části rostliny, výčet obsahových látek a toxikologické zařazení. Vlastní toxikologická část článku zahrnuje příznaky otravy a její léčení. Za některými kapitolami je i přehledový článek o skupině obsahových látek v dané rostlině či rostlinách – např. glikosinoláty, chinolizidinové, tropanové, steroidní alkaloidy, kardioglykosidy, antrachinonové glykosidy a další.

Poslední část zahrnuje užitečné tabulky: okrasné rostliny se zdravotním rizikem, slovníček odborných termínů, použité zkratky, rejstřík českých a latinských názvů rostlin.

Velmi mne v tiráži knihy potěšila poznámka, že vydání knihy podpořila kolegyně PharmDr. Alice Dvořáková z Lékárny Vysoké Veselí, kéž by se takovým počinem mohlo pochlubit více ­osvícených kolegů.

Kdy se u tebe objevil vědecký zájem o farmaceutickou botaniku a proč právě rostliny?

První zájem o přírodní látky byl vyvolán výukou farmakognosie na Střední zdravotnické škole Alšovo nábř., v oboru ­Lékárenský laborant (1963–1967), kterou vedla Dr. E. Melicharová. V Bratislavě na fakultě jsem od druhého ročníku pracoval jako pomvěd na farmakognosii a poté ještě 2 roky jako asistent. K vlastní farmaceutické botanice jsem se dostal až na jaře 1974, kdy jsem po marné snaze dostat se na farmakognosii přijal ­místo ve skupině Dr. I. Leifertové.

Vzpomínám si na tvou poutavou přednášku z ekologie na mladých farmaceutech VČ kraje v 80.letech, zabýváš se dodnes problémy životního prostředí a vztahem člověka k přírodě?

V té době jsem byl velmi aktivním členem Českého svazu ochránců přírody a měl velkou podporu studentů. Dokonce jsme dosáhli výuky ekologie pro farmaceuty (katedra se od roku 1986 jmenovala Farmaceutická, botaniky a ekologie). Bohužel tato studentská aktivita po roce 89 velmi rychle ­ochabovala, až se ztratila úplně.  Já osobně jsem některá témata vnášel do přednášek z farmaceutické botaniky, ale to už nebylo ono.  Dnes už zmizela ekologie z názvu katedry.

Máme třicet let od sametové revoluce, splňuje vývoj českého lékárenství za tu dobu tvé tehdejší představy?

Můj pohled na farmacii vytvořili pražští lékárníci šedesátých let a toto staromilství se u mne dochovalo. Nemohu proto mnoho ze současného akceptovat.

PharmDr. Pavel Grodza

(na snímku)