Co určitě stojí za přečtení...

Kuklová, I.,Benáková, N., Důra, M.: Co je v posledním období nového v dermatologii

Medicína po promoci č.3/2019

Článek stručně shrnuje novinky v kožním lékařství podle jednotlivých nosologických jednotek. U atopické dermatitidy (AD) se uplatňují léčiva, která mohou být indikována i u jiných autoimunních onemocnění. Jde o malé molekuly dosud užívané v onkologii a revmatologii jako cílená léčba. Nejde o imunosupresiva, ale spíše o imunomodulátory. Řada z nich se používá v dermatologii i lokálně – inhibitory fosfodiesterázy 4 (krisaborol a cipamfylin), inhibitory Janusových kináz (tofacitinib, ruxolitinib), agonisté arylhydroxykarbonových receptorů (AhR) – tapinarof. Biologika se podávají u AD celkově, parenterálně. Prvním z nich klinicky používaným je dupilumab, mnoho dalších se klinicky zkouší (lebrikizumab, tezepelumab, nemolizumab atd.). V léčbě psoriázy se uplatňují jak nebiologická léčiva (cyklosporin, acitretin, metotrexát, apremilast), tak biologika (infliximab, etanercept, adalimumab a certolizumab - anti TNFα, ustekinumab - anti IL-12/23, sekukinumab, ixekizumab, brodalumab - anti IL-17, guselkumab, tildrakizumab a risankizumab - anti IL-23). V léčbě maligního melanomu se uplatňují zásady 8. vydání tzv. TNM klasifikace dle amerického výboru AJCC. Do popředí se dostává moderní adjuvantní léčba s využitím imunoterapie (nivolumab, pembrolizumab) či inhibitorů BRAF kinázy (vemurafenib, dabrafenib) v kombinaci s inhibitory MEK kinázy (kobimetinib, trametinib). U dermatomykóz došlo ke změnám v taxonomii dermatofytů. V dětské dermatologii se zdokonalila léčba hemangiomů propranololem, lepší je zahájit ji u pacientů mladších než tři měsíce. Studiemi bylo prokázáno, že nesedativní antihistaminika druhé generace nevedla ke zmírnění příznaků atopické dermatitidy, mají se tedy u dětí používat jen při současné kopřivce či alergické rýmě.

Pichlerová, D.: Saxenda – jak nato?

Interní medicína pro praxi č.4/2019

Už několik měsíců je v ČR k dispozici nový injekční přípravek s obsahem liraglutidu k léčbě obezity. Je určen pro pacienty s BMI>30 kg/m². Je určen pro dospělé pacienty, u seniorů není třeba redukovat dávku. Podle prvních klinických zkušeností jde o přípravek účinný a bezpečný. Liraglutid je analogem lidského GLP-1, zvyšuje pocit sytosti, pacient je tedy sytý po menším množství stravy. Zároveň snižuje i chuť k jídlu. Je účinný hlavně u edukovaného pacienta za současných režimových opatření představujících pravidelnou fyzickou aktivitu a dietu. Ve studiích se ukázalo, že úbytek tělesné hmotnosti je za 16 týdnů nejméně 5 %. Dávkování liraglutidu začíná na 0,6 mg denně, vždy po týdnu se dávka zvyšuje o 0,6 mg až do cílové dávky 3 mg denně od 5. týdne léčby. Přípravek není hrazen pojišťovnou. Je nutné pacienta přesvědčit o vhodnosti investice do zhubnutí. Kontraindikován je u pacientů se sníženou funkcí ledvin a s diabetem 1. typu. Z nežádoucích účinků se může objevit nauzea, průjem či zácpa. První zkušenost autorky s přípravkem je velmi dobrá, obava z injekčního podání se ukázala jako lichá. Ilustrativní kazuistika ukazuje pacientku s počáteční hmotností 103 kg, která zhubla za 10 týdnů aplikace liraglutidu 13 kg.