Zeptali jsme se

Letos došlo k historicky první dohodě mezi pojišťovnami a lékárnami pro rok 2019. Je podle vašeho názoru dohodnutá částka dostatečná a dokáže ve skutečnosti pokrýt i plánované náklady na implementaci protipadělkové směrnice?

PharmDr. Lubomír CHUDOBA,prezident České lékárnické komory

Kompromisní částka není dostatečná a nemůže zahrnovat výdaje lékáren spojené s implementací „protipadělkové směrnice“ (podrobněji viz zápis z jednání představenstva ČLnK dne 26. 6. 2018, bod 3a). Proto jsem byl členy představenstva pověřen přípravou zadání analýzy vyčíslení nákladů lékáren na implementaci systému pro ověřování pravosti léčivých přípravků a vytipováním odborné instituce, která by analýzu nejlépe do konce srpna zpracovala. K tomuto úkolu jsem zároveň inicioval vznik širší pracovní lékárenské skupiny. Počítám s účastí komorou již nominovaných expertů za segment veřejných a nemocničních lékáren a k případné nominaci svého zástupce jsem vyzval i GML, POLP a APLS. Pokrytí výše uvedených nákladů lékáren považuji také za jedno z hlavních témat pro nadcházející schůzku s ministrem zdravotnictví.

Mgr. Leona ŠTĚPKOVÁ, Lékárna Medea, Hostomice

Je to určitě lepší než drátem do oka, ale jestli nám to pokryje náklady spojené s realizací směrnice proti neexistujícím padělkům v lékárnách, to nevím. Nevím totiž, jak vysoké náklady to budou. Umím si spočítat peníze za nové čtečky, ale náklady související se softwarem, personální náklady a kdovíco ještě takhle dopředu odhadnout nedokážu. Jenom je mi líto, že nemáme za povinnost nakoupit střelné zbraně se stříbrnými náboji proti duchům a kopí a česnek proti upírům. Jsem přesvědčená, že  pravděpodobnost setkání s duchem nebo nemrtvým je u nás v lékárnách větší než setkání s padělkem léku...

PharmDr. Marcela HEISLEROVÁ, Ph.D.,vedoucí katedry lékárenství IPVZ Praha

Velice kladně hodnotím navýšení taxy laborum a navýšení úhrady za výkon 09552 (tzv. signální výkon). Jsou to oblasti, kde je viditelně realizována odborná práce lékárníků a jsou za ni odměňováni. Zároveň dochází k poklesu maximální obchodní přirážky v 7. a 8. cenovém pásmu, který lze chápat tak, že se jedná pouze o přesun finančních prostředků v rámci výdajů zdravotních pojišťoven z maximální obchodní přirážky do navýšení sazby za taxu laborum a úhrady za signální výkon. Zdá se tedy, že nedochází k žádnému celkovému navýšení plateb od zdravotních pojišťoven, ale pouze k přeskupení prostředků. Z tohoto přeskupení budou možná některé typy lékáren profitovat.

Dle mého názoru nedojde k pokrytí nákladů na implementaci protipadělkové směrnice. Vždyť se nejedná jen o jednorázové pořízení technického vybavení a jeho pravidelnou a nezbytnou údržbu. Jedná se především o personální náklady, jak vyplývá ze zahraničních pilotních projektů a analýz. Domnívala jsem se, že náklady lékáren spojené s implementací směrnice budou řešeny jasnějším způsobem. 

Reálný dopad všech změn se ukáže časem. Letošní dohodovací řízení vnímám pozitivně jako startovací.

Prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc., emeritní děkan Farmaceutické fakulty UK Hradec Králové

Bohužel, tato otázka je natolik specifická, že člověk z akademické sféry na ni není schopen kvalifikovaně odpovědět.

Mgr. Marek HAMPEL, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren

Částku dohodnutou mezi námi a po­jiš­ťov­nami považuji za kompromisní. Je to začátek či, chcete-li, první signál, kterým se narovnávají příjmy v naší části zdravotnictví. Tato částka  nepokryje očekávané náklady na implementaci tzv. protipadělkové směrnice.  Neznáme totiž ale ani přesné požadavky na lékárny ze strany SÚKL nebo jakéhosi spolku pro ověřování léčiv, neboť pilotní projekt ještě není plně funkční – zatím je tam velmi málo léčiv s ochranným prvkem. Lékárník by měl věnovat více času pacientovi při výdeji léčiva, a ne se zabývat skenováním či zadáváním nějakých kódů z krabiček do počítače. Automatizace práce v lékárně vypadá jinak, a tomu také musí odpovídat budoucí náklady. Zaslechl jsem ze strany nemocničních kolegů, že kompromisní dohoda bude znamenat v nemocničních lékárnách pokles příjmů, ale to je hluboké nepochopení uzavřené dohody, která počítá s navýšením signálního výkonu pro výdej léčiva na recept také ve veřejné části nemocniční lékárny. Vzhledem k tomu, že tzv. centrová léčiva nemocniční lékárny nakupují od distributora a prodávají pojišťovnám ve stejné ceně, pak nemohou od 1. 1. 2019 počítat s poklesem svých příjmů. Ostatně návrh na úpravu Cenového předpisu navrhly právě pojišťovny. Podle jejich vyjádření přesáhly náklady na tzv. centrová léčiva více než polovinu všech nákladů na terapii pacientů s vážným onemocněním. Návrhem  zdravotních pojišťoven došlo fakticky k prohloubení degrese přirážky. Úpravu Cenového předpisu velmi prosazovalo také Ministerstvo zdravotnictví, ačkoliv Grémium majitelů lékáren prosazovalo ne pouhý  přesun, ale přidání peněz do signálního kódu pro lékárny. V konečném důsledku to znamená, že se lékárnám podařilo navýšit hodnotu SIV, ale jako jedinému segmentu poskytovatelů lékárnám celkově nezvedli příjem o 5 %, jak původně slibovalo MZd. Očekávám tedy ještě během letních měsíců jednání na Ministerstvu zdravotnictví, kde budeme prosazovat další kroky dojednané kompromisní dohody, ale také budeme požadovat další peníze mimo jiné na digitalizaci výdeje elektronického receptu a také na implementaci tzv. protipadělkové směrnice, např. zavedením nového administrativního výkonu v seznamu výkonů či zavedením samostatné administrativní taxy v Cenovém předpisu.

Mgr. Jakub DVOŘÁČEK, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Dopad na jednotlivé lékárny nemohu hodnotit. Je možné, že některým dohoda s pojišťovnami v přijaté podobě prospěje a jiným uškodí.

Náklady na implementaci FMD bohužel nejsou v této debatě zrovna vhodným argumentem. Máme zde nějakou regulaci ze strany Evropské unie a regulované subjekty (výrobci, distributoři i lékárny) musejí něco udělat, aby požadavkům dostály. Nikde není napsáno, že by náklady plynoucí z takové regulace měly být kompenzovány. Mimochodem, hlavní tíži nákladů na zavedení systému nesou výrobci léků.

Mgr. Martin MÁTL, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem

Navýšení hodnoty signálního výkonu by mělo do lékárenství přinést navíc přibližně 350 mil Kč. Oproti tomu odhadovaný efekt snížení obchodní přirážky v nejvyšších pásmech je přibližně minus 300 mil Kč. Celkovou bilanci dohody tedy nakonec zachraňuje navýšení taxy laborum s odhadovaným přínosem pro lékárny ve výši přibližně 100 mil Kč. Reálná situace bude ale složitější, protože snížení obchodní přirážky v nejvyšších pásmech nedopadne na všechny lékárny rovnoměrně. U lékáren s vyšším podílem dražších léčiv může dohoda znamenat v lepším případě stagnaci, v horším případě i pokles příjmů. Hodnocení, zda je dohoda dostatečná, se tedy nedá zevšeobecnit a je potřeba posuzovat vždy poměry v každé konkrétní lékárně, protože zřejmě bychom našli i lékárny, které z dohody nebudou profitovat. Pokud jde o náklady na implementaci protipadělkové směrnice v lékárnách, obávám se, že není k dispozici relevantní odhad. Nicméně, i v tomto případě očekávám, že náklady budou záviset i na objemu léčivých přípravků, které lékárnou projdou. Vyšší objem bude pravděpodobně znamenat vyšší náklady. Určitým paradoxem potom zřejmě je, že lékárny, u nichž se dá očekávat vyšší náklad na implementaci protipadělkové směrnice jsou ty, které z výsledku dohodovacího řízení budou profitovat nejméně.

PharmDr. Aleš NOVOSÁD, předseda, Mladí lékárníci

Je to první historická dohoda mezi všemi subjekty, které působí ve zdravotnictví. Je určitě ku prospěchu, že se s lékárníky obnovila vyjednávání, ale dohodnutá částka je nedostatečná. Nepokryje ani ztráty malých lékáren, natož implementaci FMD. Nedostatky ve financích se nedají řešit přes signální výkon, který měl být pouze přechodný a jen na jeden rok. Je třeba signální výkon zcela zrušit, zavést dispenzační stabilní taxu a začít jednat o její výši.

PharmDr. Petr HORÁK, vedoucí lékárník NL FN Motol

Odpovím z pozice nemocniční lékárny, která je samozřejmě dosti jiná. Je velmi pravděpodobné, že pro nás dohoda bude znamenat pokles příjmů. A proto logicky nemůže pokrýt ani náklady na implementaci FMD. Jestli tomu tak bude u jiných typů lékáren, si netroufám odhadnout. 

PharmDr. Jan Hendrych z Lékárny U Zlatého lva v Dobrušce si nad receptem položil otázku: Je lepší být odolným lékařem či tvárným lékárníkem?