Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Castanea sativa Mill. – kaštanovník setý, (Fagaceae – bukovité)

Až 25 m vysoký, opadavý, listnatý strom, původem z Malé Asie. Již ve starověku se odtud rozšířil do celého Středomoří. Dnes je pěstován na Balkáně, ve Španělsku, Francii, Maďarsku a Rusku. U nás místy v teplejších polohách. Kaštanovník se dožívá až 2 000 let.

Synonyma: Castanea vulgaris Lam., Fagus castanea L.

Obecný název: Edelkastanie (něm.), Châtaignier (franc.), Sweet Chestnut (angl.).

Sbíraná část: cortex, folium, fructus.

Droga: Castaneae cortex, C. folium, C. semen.

Obsahové látky: v celé rostlině fenolické látky, především tří­slo­viny (až 9 %), v kůře a listu hydrolyzovatelné ellagotaniny s otev­řeným pyranózovým cyklem centrální glukózy: kastalin, kastalagin, veskalagin, chestanin aj., flavonoidy kvercetin, kempferol a jejich glykosidy, v čerstvé kůře kondenzované třísloviny (proanthokyanidiny) odvozené od katechinu a gallokatechinu, dále hydrolyzovatelný hamamelitanin (derivát kyseliny gallové). V listu triterpenoidní kyselina ursolová, lupeol, betulin a saponiny chestnosid A a B, sterol β-sitosterolglukosid (syn. eleutherosid A). Zajímavý je obsah trimethylaminu v květech, který ale svým pachem odpuzuje hmyz. V semeni třísloviny, 10 % bílkovin, až 1,5 % volných aminokyselin s převahou kyseliny gamaamino­má­selné (GABA, až 32 % celkového obsahu aminokyselin), asi 60 % škrobu, dále až 10 % triglyceridů kyseliny palmitové, ole­jo­vé a li­nolové, až 5 % fosfolipidů a 1 % sterolů, včetně este­rů, tokoferoly a vlákninu, v čerstvém semeni oligosacharidy sa­­­charózu, rafinózu a stachyózu. Dále minerály K, Ca, Mg, P, Fe a Zn.

Účinky a použití: v tradiční medicíně se používá odvar z listu nebo kůry při černém kašli, bronchitidě, astmatu, horečce, tuberkulóze, zánětech GIT, nevolnosti, krvavých průjmech, oběhových poruchách, zánětech ledvin a lymfatických uzlin. Lokálně jako kloktadlo nebo obklady na rány. Semena se konzumují čerstvá, pražená nebo se z nich vyrábí mouka. Před pražením je vhodné naříznutí ve tvaru kříže. Využívají se k léčbě zánětů a cévních potíží, k detoxikaci organismu, celkové regeneraci, snížení psychického napětí a depresí, ke zlepšení trávení a zmírnění průjmů.

Odborné studie byly zaměřeny hlavně na účinky tříslovin. In vitro bylo zjištěno, že ellagotanin veskalagin je specifickým inhibitorem α–izoformy lidské topoizomerázy II, která se zúčastní replikace DNA. Poznatek dává naději na léčbu některých typů rakoviny. Některé studie však upozorňují na zvýšený výskyt rakoviny nosní sliznice a jícnu ve vztahu s chronickým podáváním vysokých dávek tříslovin (rostliny s 10% obsahem tříslovin) a možnost poruch zažívání, včetně poškození jater a ledvin. Antioxidační účinky tříslovin a flavonoidů zlepšují ochranu pankreatu před oxidačním stresem a před progresí diabetu a jeho komplikací. Rovněž vykazují dobré kardio- a neuroprotektivní účinky. Kyselý 4-O-methylglukuronoxylan izolovaný ze dřeva kaštanovníku inhiboval proliferaci buněk lidského epidermoidního karcinomu A431. Topicky byly testovány extrakty s obsahem přírodních antioxidantů s cílem záchytu UV záření. Obsah kyseliny chlorogenové, k. ellagové, hyperosidu, isoquercitrinu a rutinu nevyvolal žádné nežádoucí kožní reakce. Triterpenoidní saponin chestnosid B vykazoval silnou cytotoxicitu vůči buňkám rakoviny prsu MCF-7. Probíhají testy anthelmintických, antimikrobiálních a antivirových účinků extraktů ze sušeného dřeva.

Dávkování: odvar z 1 lžičky kůry nebo nálev z 1 lžičky listové drogy ve 200 ml vody. Rozdělit do dvou dávek.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat listovou drogu během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem. Byly popsány případy orální alergie (akutní IgE-dependentní hypersenzitivita).

Interakce: komplexy tříslovin s bílkovinami (srážení), léčiva s obsahem dvou a vícemocných kationtů.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika.Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor,  Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš POTUŽÁK

Obrázek: Otto Wilhelm Thomé 1885 (Wikipedia), vzorce: autor