Témata z konference v Jihlavě pokračují

Na přelomu května a června se v Jihlavě konala již osmá Jarní konference nemocničních lékárníků. Na rozdíl od Zimní konference je její formát komornější a spektrum přednášek je nadstavbou a pokračováním témat probíraných v zimě.

Minimálně první pololetí letošního roku bylo v České republice velmi bohaté na legislativní návrhy, respektive na implementaci již schválených předpisů. Do lékárnické terminologie si našly cestu zkratky GDPR (Nařízení o ochraně osobních údajů), FMD (směrnice proti padělkům) nebo CTF (sjednocení evropských vzdělávacích kritérií pro nemocniční lékárníky).

GDPR, respektive jeho aplikaci bychom měli mít od konce května více či méně implementovanou do prostředí lékáren a velikou výzvu před nás staví příprava na spuštění systému kontroly proti padělkům. O FMD už se také nějakou dobu mluví, v kontextu nemocničního lékárenství dostalo téma padělků prostor na listopadovém (2017) kongresu v Brně a následně letos v únoru v Jihlavě na Zimní konferenci. Do spuštění systému zbývalo v době konání konference osm měsíců, v době, kdy vychází tento článek už jen šest! Přesto si myslím, že i přes časový posun zůstávají odpovědi na některé otázky prakticky totožné. Otázky pokládal Martin Šimíček v květnovém průzkumu připravenosti mezi nemocničními lékárnami. O tom, že jde o horkou problematiku, svědčí i míra a rychlost odpovědí v anketě. Z 25 oslovených lékáren přišly odpovědi z 22 pracovišť v průběhu 48 hodin. A výsledky?

Téměř ze ¾ lékáren už byla komunikována problematika FMD k vedení nemocnice. Většinou včetně požadavku na budoucí navýšení personálu.

Téměř ¾ lékáren konzultují problematiku s dodavateli software s ohledem na nutné úpravy kvůli FMD. (Jen 20 % oslovených lékáren má oddělený software pro výdej pro nemocniční a veřejnou část lékárny.)

Kalkulaci nebo odhad očekávaných nákladů zatím provedla asi třetina pracovišť (36 %). V tomto ohledu vychází nárůst skenovacích operací na 170 % současného stavu u výdeje na recepty a na 390 % při výdeji na žádanky.

Nejvíce roztříštěný je názor na ověřování, respektive zneplatňování kódů už při příjmu do lékárny. V této otázce nepanuje jednotný ani většinový názor.

Na výdejní místa už instalovali kamerové 2D čtečky ve dvou třetinách oslovených lékáren (dalších 9 % instalovalo částečně). Pětina oslovených uvažuje o sofistikovanějším (a dražším) skenovacím zařízení pro snadnější skenování.

Otázky zatím bez odpovědí

Jarní konference ještě nepřinesla zkušenosti z pilotního testování, jednoduše proto, že došlo k prodlevě v zahájení a v době konání ještě neběžel (původní termín spuštění byl v dubnu 2018). I tak je zřejmé, že pilotní testování nedá některé důležité odpovědi. Nelze odhadnout personální a časovou náročnost plného provozu. Minimální požadavky na pilotní provoz totiž zahrnují „jenom“ šest výrobců a alespoň dvacet různých kódů. Zapojit se musí alespoň šest veřejných a šest nemocničních lékáren, z nichž každá musí ověřit alespoň pět léčivých přípravků.

Odhady nákladů přinesla i analýza provedená ve Francii. Podle ní vychází náklady na implementaci FMD v závislosti na zvoleném řešení až na 19,8 tisíc € (500 000 Kč) jednorázově a zhruba na 28,8 tisíc € ročně (750 000 Kč) na jednu nemocniční lékárnu.

Na úrovni EAHP proběhlo i šetření mezi národními organizacemi. Vyplynulo z něj množství dalších otázek (bohužel zatím většinou bez odpovědí). Například, jak bezpečně ověřovat větší množství léčivých přípravků v režimu skladování za snížené teploty bez porušení chladového řetězce? Popřípadě jak postupovat u falešných poplachů? Sami dodavatelé řešení ověřování uvádějí odhad chybovosti na 1–2 %.

To u nás znamená několik tisíc balení denně. Z dostupných informací vyplývá, že každý takový incident (byť falešný) bude nutné hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) k posouzení. SÚKL přitom inklinuje k tomu, že pro to bude nutné využít připravený formulář, a nikoliv automatický přenos formou hlášení ze software. Jak budeme nakládat s léčivými přípravky v karanténě? Jak dlouho bude Ústavu trvat posouzení všech případů? Jaký to bude mít ekonomický dopad na provoz lékáren? Na takové a další podobné otázky zatím odpověď nemáme.

Centrální nákup administrativu nesníží

Podobné rozporuplné otázky a odpovědi přinesl také blok věnovaný centrálnímu, respektive sdílenému nakupování. Původně avízovaný důvod pro zavedení sdruženého nákupu – tedy snížení administrativy, rozhodně neplatí. Naopak, jak vyplynulo z příspěvku PharmDr. Ľubici Slimákové, MPH, vedoucí nemocniční lékárny Univerzitní nemocnice v Bratislavě, administrativy ještě přibylo. Německá zkušenost s centrálním nákupem je ještě poutavější. I přes možnost centrálního nákupu v legislativě v Němec­ku dosud nezrealizovali ani jeden centrální nákup. Důvody pro to byly v zásadě dva. Prvním byla obava z vyvolání nedostatku na trhu, a také nejsou přesvědčeni, že by došlo k něja­kým úsporám. Mezi nevýhody patří neefektivita. ­Náročnost řízení není vyváženo dostatečnou úsporou. Ceny jsou ve finále stejné jako individuálně dodávané a klesají automaticky revizní činností SÚKL.

Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR,

SNB mé DKW si stoplo na TK.

Z ČSSR do MLR z ČVUT RNDr.

musí chudák s ČSAD nebo s ČSD

O nových zkratkách v lékárnickém provozu jsem už psal na začátku. Další zkratky s sebou nese výklad příkazu ministra a problematika veřejných zakázek a centrálních nákupů. ZZVZ (zákon o zadávání veřejných zakázek) s sebou kromě RS (registr smluv), přinesl nástroje k realizaci nákupů léčivých přípravků – DNS (dynamický nákupní systém) a RD (rámcovou dohodu), jejichž průnikem může být EK (elektronický katalog). Ze seznamu dvaceti EK, které uvádí portál veřejných zakázek, jich pouze osm vyhovuje požadavkům stanoveným pro elektronické nástroje používané pro elektronickou komunikaci. Jsou to například NEN, EZAK, eGORDION.

Připadáte si jako při poslechu známé písničky Ivana Mládka? Cítil jsem se podobně při workshopu Kateřiny Davidové a Libora Štajera z advokátní kanceláře KMVS k tématu veřejných zakázek na léčivé přípravky a s tím souvisejícím výkladem příkazu ministra k nakládání s bonusy.

Vůbec je ten celý kolotoč operací ke snížení ceny léčivého přípravku nepochopitelný. Jde přeci o regulovaný sortiment. Vcelku efektivně dochází ke snižování cen v režimu správních řízení a revizní činnosti SÚKL. Celý proces je podrobně popsán v platné legislativě a nabízí se otázka, jestli je napsaný tak špatně, že je nutné to všechno dále komplikovat další administrativní povinností, vypisováním veřejných zakázek a hledáním elektronických tržišť, když předpokládaná časová a personální investice možná ekonomicky převyšuje celkový objem finální úspory.

Alespoň konec byl srozumitelnější

Na rozdíl od zkratek v příspěvcích v „nákupním“ bloku už byl závěr konference podstatně srozumitelnější. V úvodní informaci o připravovaném projektu pojmenovaném „Manažerské dovednosti na míru nemocničním lékárníkům“ se účastníci konference interaktivním tělesným cvičením dozvěděli, pro které z nich je tréning šitý přímo „na míru“.