Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Pyrus communis L. – hrušeň obecná, (Rosaceae – růžovité)

Opadavý listnatý strom, pocházející pravděpodobně z oblasti Jihozápadní nebo Střední Asie. V současnosti je hrušeň pěstována v mírném pásu celého světa v řadě odrůd. Komplikaci působí choroby, hlavně bakteriální spála růžovitých a rez hrušňová. Přes­to se někteří jedinci dožívají až 200 let. Využívá se plod (hruška), ale i list a dřevo. Nově se prosazuje i pěstování východoasijského druhu Pyrus pyrifolia – hrušně hruškolisté, známé jako nashi.

Synonyma: Pyrus communis var. sativa.

Obecný název: Amritphala (sanskrit), Birne (něm.), Nashpati (hindi.), Pear (angl.).

Sbíraná část: folium, fructus.

Droga: Pyri folium, P. fructus.

Obsahové látky: ve slupce plodů je koncentrace účinných látek vyšší. Z fenolových sloučenin převažuje až 0,1 % kyseliny chlorogenové, 1,5 % arbutinu, dále 0,09 % katechinu, 0,03 % epikatechinu, flavonoidy kvercetin (glykosid isokvercitrin) a kempferol (glykosid astragalin), dihydrochalkon floridzin, anthokyany, 0,08 % katechinových tříslovin, sterol β-sitosterol, triterpenová kyselina ursolová a friedelin, karotenoid lutein, 4 % vlákniny pektinového typu a vi­ta­miny skupiny B a 0,12 % draslíku. Z cukrů převažuje fruktóza (6 %), cca 1 % glukózy a sacharózy. V listu jsou obsahy arbutinu, flavonoidů a anthokyanů zřetelně vyšší.

Účinky a použití: v tradiční medicíně je plod, kromě potravinářského využití, aplikován při poruchách zažívacího traktu zahrnující průjmy, koliky, nevolnosti, spazmy a různé tumory. Dále jako anti­pyretikum, analgetikum, diuretikum, antibakteriál­ní prostředek a v závislosti na zralosti i laxans. Při průjmech je vhodnější podávat plody pečené. Topicky je využíván adstringentní i antimikrobiální účinek plodu i listu.

Odborné studie byly zaměřeny na účinky plodu v zažívacím traktu a CNS.

Komplex antioxidantů a pektinu vykazuje významnou ochranu střev proti bakteriálním i nebakteriálním zánětům, včetně syndromu dráždivého tračníku. Pektin a třísloviny vyvazují těžké kovy a cholesterol. Antioxidační aktivita plodů je vázána na přítomnost karotenoidů i flavonoidů, kyseliny chlorogenové a dalších fenolických látek. Inhibicí volných kyslíkových i dusíkových radikálů dochází k ochraně struktur imunitního systému, ke snížení rizika poškození tkání zánětem i vzniku zhoubného bujení, Alzheimerovy choroby nebo diabetu. Triterpenová kyselina ursolová inhibuje růst buněčných linií tumorů ­HL-60 (lidská leukemie), Bel-7402 (lidský hepatocelulární karcinom), He-La (karcinom děložního čípku) a BGC-823 (lidský adenokarcinom žaludku) snížením aktivity aromatázy. Antimikrobiální aktivita byla testována na druzích Bacillus cereus, Escherichia coli, Staphylococcus aureus a subtilis. Nejsilnější inhibici vykazoval lihovodný extrakt ze slupky. Účinkuje hlavně hydrochinon vznikající štěpením glykosidu arbutinu. Extrakt z listu s obsahem arbutinu je aplikován i k bělení kůže, protože snižuje hladinu melaninu. Odvar z listu je vhodný při zánětu močových cest a tvorbě ledvinných kaménků. U potkanů nevykazoval lihovodný extrakt z plodu v denní dávce 2 g/kg žádné toxické efekty. Již v dávce 200 mg/kg/den ale byly zaznamenány zřetelné anxiolytické účinky i antidepresivní působení srovnatelné s escitalopramem. U obsedantně kompulzivní poruchy (OCD) fungovala u myší čerstvá šťáva srovnatelně s 15 mg/kg fluoxetinu. Při testech s čerstvou šťávou z plodů byly sledovány změny chování potkanů při lezení na tyč a plavání. Došlo k měřitelnému zlepšení provedení testů. V CNS bylo zjištěno významné snížení hladiny dopaminu a inhibice aktivity acetylcholinesterázy. Naopak došlo ke zvýšení snížené hladiny antioxidantu glutationu, což signalizovalo možnost blokování psychotického záchvatu. U potkanů byla provedena studie s plody druhu Pyrus pyrifolia fermentovanými bakteriemi mléčného kvašení (Leuconostoc mesenteroides). Jedna skupina byla krmena vysokotučnou dietou (VD) a druhá současně fermentovanými plody (VDF). Ve skupině VDF klesly hodnoty cholesterolu, LDL cholesterolu a triacylglycerolů v porovnání s VD, exprese leptinu (proteinový hormon tukové tkáně, jehož vyšší hladina signalizuje v CNS nasycení) byla u skupin VDF zvýšena, naopak exprese adiponektinu (adipokinový protein) a TNF-α u skupin VDF snížena, opět v porovnání se skupinou VD. Podáváním fermentovaných plodů došlo ke zřetelnému snížení hmotnosti. Homeopaticky zpracovaný list omezuje dráždivost močových cest a močového měchýře.

Dávkování: 1 až 3 plody denně nebo čerstvá šťáva z nich, při průjmu podat plody pečené.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: nejsou známy

Interakce: antidepresiva

Hlavní zdroje: AISLP, botanika.Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor,  Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: Otto Wilhelm Thomé (Wikipedia), vzorce: autor