Kdo neměří, domnívá se. Kdo měří, ví

Souhrn

Léky, lékárny a lékárníci jsou často v hledáčku médií. Spojují totiž dva ze základních zájmů každého jedince: zdraví a peníze. Zatímco ostatní zdravotní péče je hrazena téměř výhradně z veřejného zdravotního pojištění, spoluúčast pacientů na lécích se pro mnoho pacientů stala důležitým kritériem, v některých případech bohužel důležitějším než kvalita poskytnuté péče. Vnímají pacienti lékárníky skrze svou peněženku, nebo si váží jejich práce? Jedna z mnoha otázek, na které odpovědi získáme jen velmi těžko.

Veřejné mínění o lékárnících – zdravotnících bylo v průběhu času narušeno mnoha legislativními změnami i vývojem ­společnosti. Umožněním vlastnictví lékáren nelékárníky, nestejnými doplatky na léky, ale i laxním postojem některých lékárníků k výdeji léčivých přípravků nebo různými nekalými praktikami. Byli jsme označováni jako „podavači krabiček“, nebo jako ti, kteří „dostanou peníze za to, že pouze podají pacientovi léky přes táru“... Pověsti lékárníků v současné době mimo jiné nepřispívá ani slevová a doplatková soutěž na úrovni televizních reklam a necitlivá generická substituce, motivovaná snad osobními prémiemi, určitě ekonomickými zájmy provozovatelů lékáren a výrobců léků. Na druhou stranu se lidé stále více obracejí na lékárníka jako na zdravotníka, který je nejsnáze dosažitelný a na jehož pomoc a rady je spolehnutí. Zatímco praktický lékař ordinuje téměř celý týden převážně dopoledne a nemocnice je daleko, síť lékáren a jejich otevírací doba jsou dostatečné pro téměř všechny pacienty. Navíc stále stoupá tendence mnoho zdravotních potíží řešit samoléčbou, ideálně s poradenstvím „v ceně“. Důležitou roli lékáren vyzdvihla koronavirová epidemie, kdy lékárníci byli v lékárnách a na rozdíl od jiných zdravotnických zařízení poskytovali zdravotní péči téměř na 100 %. Jsou to dojmy nebo jde o fakta?

Jak veřejnost lékárníky vnímá, se měří velmi obtížně. Tím spíš, že jejich pomoc, péči potřebuje nejčastěji jen část populace – senioři. Přesto se dají provádět průzkumy veřejného mínění. Za použití různých metod na různém počtu a spektru respondentů. Pro to, aby byl takový průzkum uchopitelný a mohl se vztáhnout na celou populaci, by však měl být reprezentativní – tedy zahrnovat konkrétní počet respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání či místa bydliště. V českých podmínkách to znamená provést průzkum na více než 1 000 respondentů.

Výsledky mohou kopírovat náš předpoklad, být milým překvapením nebo naopak varovným prstem. Zveřejnění některých výsledků by mohlo vyvolat nežádoucí reakce – nejen mezi lékárníky, ale například i mezi subjekty, které mají ekonomický zájem na změnách, které by pro většinu lékáren mohly být likvidační. I proto ČLnK zadává své komplexní průzkumy renomované agentuře jako exkluzivní, což znamená, že agentura výsledky poskytne pouze nám a zveřejnění výsledků je plně v rukou Komory.

Důležité je sledovat také vývoj ukazatelů v čase, tedy zda se vnímání lékárníků zlepšuje nebo zhoršuje. Pro sledování vývoje popularity naší profese je ideální dvouletá frekvence dotazníků. Česká lékárnická komora zadala v posledních 15 letech 4 výzkumy veřejného mínění, z toho tři komplexní v letech 2010, 2017 a 2019. V roce 2020 se podařilo v době jarní vlny koronavirové epidemie na základě dobrých vztahů s agenturou SC&C zajistit bezplatný průzkum vnímání lékáren. Pro ČLnK nevyplývají ze zadání tohoto průzkumu žádné další závazky vůči agentuře.

Výsledky průzkumů jsou cenné. Nakládáme s nimi uvážlivě

Mnoho výsledků průzkumů je pozitivních a ČLnK je zveřejňuje ve svých tiskových zprávách a využívá při tiskových konferencích. Používáme je také při komunikaci na sociálních sítích nebo jako reakci na tvrzení, která by mohla mít negativní vliv na prestiž lékárníků nebo vývoj lékárenství v ČR.

I přes trvalé lobbování některých subjektů za internetový výdej léků na předpis, trvá například téměř totožná nedůvěra v tento způsob výdeje v průzkumech z let 2017 a 2019. Takový výsledek můžeme využít nejen v našich reakcích na prohlášení ­lobbistů, ale také jako jeden z podpůrných argumentů pro jednání s mi­nisterstvem zdravotnictví, členy Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, dalšími politiky nebo při komunikaci s novináři.

Dalším příkladem, kdy jsme využili našich dotazníkových zjištění, bylo zveřejnění výsledků průzkumu Českého statistického úř­adu z letošního února. Z průzkumu vyplynulo, že z výdajů domácností na zdraví je utracena polovina za léky. ČLnK využila této komunikační příležitosti a médiím nabídla téma z pohledu nárůstu zájmu Čechů o prevenci a samoléčbu po konzultaci s lékárníkem.

Mezi zajímavé výsledky patří i zjištění ohledně nepovinného ­očkování v lékárnách. Přestože toto téma nebylo aktivně komunikované, ochota respondentů k této variantě očkování dosahuje téměř poloviny. Výsledek průzkumu, přestože je reprezentativní, nebyl po uvážení vedení ČLnK nikde publikován, protože považujeme za důležité téma očkování v lékárnách nejdříve prodiskutovat uvnitř lékárenského stavu a následně se státními orgány. Nicméně poptávka po této službě ve společnosti je a je rozhodně mnohem vyšší, než poptávka po internetovém výdeji léků na předpis.

Průzkumy jsou důležitým podkladem pro tvorbu strategie při prosazování cílů, přičemž je dobré sledovat i vývoj základních ukazatelů. Přestože představenstvo i mediální tým s ­výsledky pravidelně pracují, jejich životnost je omezená. Používání vý­sledků starších než dva roky se setkává s negativní odezvou či bagatelizací ze strany odpůrců našich argumentů. I proto bude v roce 2021 jako součást mediálního plánu a rozpočtu P. R. komory navržen představenstvu další průzkum veřejného mínění navazující na průzkumy z roku 2017 a 2019.

Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK

Zjistili jsme:

• Lékárníkům se dostává vysoké důvěry od veřejnosti. Na stupnici od 1 do 10 dosahují stupně 8.
• Počet lidí, kteří se na lékárníky obracejí při mírných zdravotních potížích, stoupá. Z 50 % v roce 2017 na 58 % v roce 2019.
• Téměř 9/10 pacientů dodržuje rady lékárníků. Mírné nedostatky vnímáme při dodržování kombinace užívání léků na předpis a bez něj.
• 80 % respondentů chce stejné doplatky.
• 75 % lidí nepovažuje objednávání léků na předpis a jejich dodávku za bezpečnou. Bojí se zneužívání a nedeklarovaného obsahu léků. Výsledek průzkumů 2017 a 2019 je téměř totožný, došlo k navýšení nedůvěry k internetovému výdeji o 1 %.
• Lékárny v době covid-19 byly pilířem ambulantního zdravotnictví.
• Výrazné omezení zdravotních služeb v jarní vlně ­covid-19 pociťovala pouze 1/20 respondentů, oproti tomu v ostatních zdravotnických zařízeních vnímala omezení ¼ odpovídajících.
• V době covid-19 se cítilo v lékárnách bezpečně více než 95 % jejich návštěvníků.