Světové dny zdraví červenec – srpen

V měsíci červenci WHO vyhlašuje Světový den boje proti hepatitidě. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím si připomínáme například Světový den populace a Světový den bezpečnosti pacientů.

Na měsíc srpen nepřipadá žádný z dní vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím to jsou Světový týden kojení, Světový humanitární den, Mezinárodní den zvyšování povědomí o předávkování a Světový den zoonóz.

Mezinárodní den péče o sebe (International Self-Care Day, ISD, ISCD)

Den 24. červenec je Mezinárodním dnem péče o sebe (ISD), a tedy každoroční příležitostí zaměřit se na problematiku péče o sebe a na to, jaký může být přínos efektivní péče o sebe pro jednotlivce a zdravotnické systémy. Péče o sebe (sebepéče) představuje životně důležitý základ zdraví. Tradice ISD byla zahájena v roce 2011, datum 24. 7. zdůrazňuje důležitost této péče prostřednictvím skryté symboliky – péče o sebe sama 24 hodin denně a 7 dní v týdnu (24/7). V souladu s kampaní WHO Zdraví pro všechny (Health for all), propagující Všeobecné zdravotní pokrytí (Universal health coverage) – viz také téma Světového dne zdraví pro roky 2018 a 2019 (Všeobecné zdravotní pokrytí: pro každého a kdekoli) – bylo do roku 2030 přijato obdobné téma Péče o sebe pro všechny (Self-care for all).

Důvodů pro tento krok je více, mezi hlavní patří předpověď vzniku nepříznivé situace v podobě odhadovaného nedostatku 18 milionů zdravotnických pracovníků do roku 2030 (WHO) a znepokojivá skutečnost, že v současnosti je na celém světě nejméně 400 milionů lidí, kteří nemají přístup k základním zdravotnickým službám.

Dlouhou dobu byla nosná oblast péče o sebe spatřována v péči o zdraví. V sou­časnosti je považovaná za multidimenzionální koncept, kterým se zabývají různé vědní disciplíny, koncept, který tvoří nevyhnutnou součást každodenního života. A také historie lidstva. Již v období antiky se tímto tématem zabývali filozofové. Například starořecký Xenofón (kolem 428–354 př. n. l.) ji vnímal jako vztah těla a duše. Duši a tělo chápe jako dvě součásti jedné lidské přirozenosti. Přitom duše má podle něho nad tělem nadřazený vztah, avšak na to, aby duše fungovala dobře, je potřebné udržovat tělo v dobré kondici a celkové pohodě (idea kalokagathie). Jeho učitel Sókratés (469/470–399 př. n. l.) radil pečovat o to nejcennější, co člověk má, o duši. Hippokratés (460–cca 370 př. n. l.) vyznával životosprávnou terapii, jakožto specifický druh péče o sebe. A mohli bychom pokračovat. Godfreyová přibližně před deseti lety analyzovala 139 definicí péče o sebe – viz pilíře. Vybrat jednu definici je složité, a to i v případě odkazu na WHO.

Péče o sebe (sebepéče)

Světová zdravotnická organizace vytvořila v letech 1983, 1998 a 2009 tři často citované definice. Podle té z roku 1998 je péče o sebe to, co lidé dělají pro sebe, aby položili základy svého zdraví, zdraví udržovali a předcházeli nemocem a vypořádali se s nimi. Jedná se o široký koncept zahrnující hygienu (obecnou a osobní), výživu (druh a kvalitu konzumovaných potravin), životní styl (sportovní aktivity, volný čas atd.), faktory životního prostředí (životní podmínky, společenské zvyky atd.), socioekonomické faktory (výše příjmu, kulturní přesvědčení/orientace, směřování atd.) a samoléčení.

Samoléčení

Samoléčení lze definovat jako výběr a použití léčivých přípravků jednotlivci k léčení nemocí nebo příznaků, které je schopný sám poznat (diagnostikovat); přerušované nebo pokračující užívání předepsaného léčivého přípravku u chronických nebo opakujících se onemocnění nebo symptomů. Můžeme se setkat také se synonymálním pojmem samoléčba a termínem automedikace. Ten je spíše chápán ve smyslu užívání léčiv, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis. Pojem samoléčení totiž v širším kontextu zahrnuje také užití jiných prostředků než jenom léčivých přípravků.

Péče o sebe tvoří základ, na který navazují další formy zdravotní péče (obr. 1). ­Základ se opírá o sedm pilířů. Jejich sestavení je výsledkem analýzy různých definicí pojmu péče o sebe v podobě formulování hlavních aspektů, které se nejčastěji objevovaly ve sledovaných definicích a týkaly se oblastí zdraví, cílevědomého vykonávání aktivit či preventivních opatření.

Pilíř 1

Zdravotní gramotnost jako soubor kognitivních a sociálních schopností, které určují motivaci a schopnost jednotlivců získávat přístup ke zdravotním informacím, rozumět jim a využívat je způsobem, který rozvíjí a udržuje zdraví.

Pilíř 2

Sebeuvědomění, uvědomění si svého fyzického a duševního stavu. Například znalost vlastních hodnot: hladiny cholesterolu, krevního tlaku, hmotnosti, indexu tělesné hmotnosti (BMI), aj.

Pilíř 3

Fyzické aktivity: jedná se o pravidelnou, středně intenzivní fyzickou aktivitu (chůze, jízda na kole nebo účast na sportovních aktivitách, které zvyšují srdeční činnost na požadovanou frekvenci, což může výrazně zlepšit zdraví, kondici a náladu.

Pilíř 4

Zdravé stravování: vždy je nezbytné mít výživnou a vyváženou stravu, zamezit nadměrnému příjmu cukrů a tuků a průmyslově zpracovaných potravin.

Pilíř 5

Vyhýbání se rizikům nebo jejich zmírňování: je důležité vyvarovat se rizikovému chování (kouření, konzumaci alkoholu, užívání drog), které může vést k nárůstu počtu onemocnění nebo úmrtí. Na druhé straně je potřebné zapojit se do preventivních programů a aktivit jako je očkování, nošení bezpečnostních pásů, odvykání kouření, používání opalovacích krémů, praktikování bezpečného sexu, apod.

Pilíř 6

Dobrá hygiena: životní styl, který je spojen s ochranou zdraví udržováním čistého pracovního a domácího prostředí, aby se zabránilo šíření přenosných nemocí. Zahrnuje osobní hygienu (pravidelné my­tí rukou, čištění zubů, mytí potravin, pravidelné sprchování a nošení čistého oblečení).

Pilíř 7

Racionální a odpovědné používání ­pro­duktů, služeb, diagnostiky a léčivých pří­pravků: zahrnuje uvědomění si rizika jejich používání v domácnosti nebo v práci.

Také v případě ISD je každoročně vyhlašováno jeho tematické zaměření. Například pro rok 2019 jím bylo „Péče o sebe je pro život“. Ještě doplňme, že v roce 2019 WHO vyhlásila „Měsíc péče o sebe“, který začínal 24. června a končil 24. července, aby se kryl s Mezinárodním dnem péče o sebe. V některých zemích (Velká Británie, Kanada) jsou organizovány i jiné formy kampaně – týdny péče o sebe. Týden péče o sebe (National Self Care Week, Self-Care Week Europe) prostřednictvím Fóra péče o sebe (Self Care Forum) ve Velké Británii. Tato národní kampaň se koná od roku 2009 a zaměřuje se na podporu péče o sebe v komunitách, rodinách a generacích. Význam problematiky sebepéče umocňuje skutečnost, že je jí věnována pozornost v rámci všech druhů národních i mezinárodních iniciativ – dní, týdnů a měsíců.

Péče o sebe by měla být prioritou ve všech společnostech, protože zlepšuje zdravotní péči tím, že:

- zvyšuje pokrytí a přístup,

- snižuje zdravotní nerovnosti a zvyšuje spravedlnost,

- zvyšuje kvalitu služeb,

- zlepšuje zdraví, lidská práva a sociální výsledky,

- snižuje náklady a efektivněji využívá zdroje a služby ve zdravotnictví.

Jako poskytovatelé zdravotní péče by lékárníci měli spolupracovat při zajištění univerzálního zdravotního pokrytí s cílem zlepšit zdravotní výsledky obyvatelstva, chránit obecně jeho nejzranitelnější skupiny a umožnit lidem zaujmout aktivní roli při rozhodování v oblasti péče o zdraví.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.

Literatura u autora