Bouře nad regulací sítě

V pondělí 3. června se na ministerstvu zdravotnictví podruhé sešla pracovní skupina pro reformu lékárenství, na jejímž vzniku se výrazně podílela ČLnK. Stalo se tak po téměř čtyřech měsících od prvního jednání pracovní skupiny, jejímiž členy jsou, kromě zástupců MZd, ČLnK, IPVZ a SÚKL, i provozovatelské organizace, odborné společnosti a zdravotní pojišťovny. Již ze samotného názvu skupiny vyplývá, že by měla hledat řešení změn nutných pro řádné fungování lékárenské péče a její další rozvoj. To bude bezpochyby snazší u méně kontroverzních témat, neboť se jedná o uskupení názorově široce rozkročené.

Témat k řešení je celá řada, jak ze strany zástupců státu, tak i lékárníků a provozovatelů. Mezi ta základní patří, z našeho pohledu principiální, změna systému odměňování poskytované lékárenské péče, stanovení pravidel pro tvorbu sítě lékáren a zavedení stejných doplatků. Stranou však nemohou zůstat ani specializační vzdělávání, lékárenské pohotovostní služby a financování činností dosud prováděných v nemocničních lékárnách prakticky bez ohodnocení. Při prvním jednání tak proběhla spíše všeobecná diskuze s tím, že pro každé další jednání by měla být blíže připravena zhruba tři témata.

Pro červnové jednání bylo ministerstvem navrženo projednat stejné doplatky, regulaci sítě lékáren, lékárenské pohotovostní služby, úhradu za činnosti v nemocniční lékárně a specializační vzdělávání lékárníků. Na zhruba hodinu a půl plánované jednání poměrně velké množství bodů, byť v určitém směru vzájemně souvisejících. Stejné doplatky byly nakonec odloženy na další jednání, neboť původně se měla ještě před jednáním pracovní skupiny konat schůzka s ministrem zdravotnictví právě k tomuto tématu. Byla však přesunuta a nebylo tak možné s panem ministrem téma předjednat.

Asi nejbouřlivější diskuze se strhla podle očekávání k případné regulaci sítě lékáren, kde jsou dosavadní názory komory a některých provozovatelů diametrálně rozdílné. Ačkoli komora s předstihem předložila studii zabývající se sítí lékáren, během jednání byly představeny další nové materiály k tomuto tématu. Výsledkem je tak dohoda na jejich předání ministerstvu, aby se s nimi mohli seznámit všichni zúčastnění a bylo možné na ně se znalostí reagovat a vést diskuzi.

V navazující části nás náměstek ministra zdravotnictví prof. Prymula seznámil s očekávaným způsobem zavádění pohotovostí v rámci České republiky. Obecná shoda panuje na tom, že by neměly být léky vydávány ani na pohotovostech mimo lékárny a lékárenská péče by měla být přímo napojena na lékařskou, aby měli pacienti k dispozici co nejširší paletu léků a nemuseli pro ně daleko cestovat. První fáze zavádění se týká největších 17 státních lůžkových zařízení, následovaná pak v rámci jednotlivých okresů dalšími celkem více než 80 zařízeními. Na financování tzv. urgentních příjmů byla již pro letošní rok vyčleněna zhruba jedna miliarda korun, která však nebyla určena pro lékárny. Lékárníci pochopitelně namítli, že je poskytování jejich pohotovostí ztrátové, a bude nezbytné přispívat i provozovatelům lékáren. S tím souhlasil i zástupce zdravotních pojišťoven. V krátkosti jsme pak byli seznámeni i s aktuální situací v oblasti tvorby programů jednotlivých oborů specializačního vzdělávání, které připravily příslušné akreditační komise a budou ještě
projednány vzdělávací radou ministerstva. Další jednání
pracovní skupiny by mělo proběhnout v září.

Následně se, v pátek 7. června, uskutečnilo jednání s ministrem zdravotnictví, které mělo původně předcházet pracovní skupině. Přestože jsme vysvětlili naše důvody pro zavedení stejných doplatků, včetně dvou lékárníky již představených základních principů jejich zavedení a tvorby, ministerstvo tuto radikální změnu stále nevnímá pozitivně, zejména z pohledu možného nárůstu spoluúčasti pacientů. Podařilo se nám alespoň vysvětlit rozdíl mezi stejným a maximálním doplatkem, nadále by tak neměly být (minimálně do změny personálního obsazení ministerského postu) spojovány tyto dva principiálně zcela rozdílné termíny. V průběhu jednání jsme se věnovali významně také FMD. Jak ze strany vlastního fungování tohoto systému, jeho výpadků a stále dramaticky vysoké chybovosti, která fakticky ohrožuje řádný výdej léčiv po Novém roce 2020, ale také financování nákladů spojených s jeho zaváděním v lékárnách. V této souvislosti jsme opakovaně apelovali na nutnost navýšení SiV, který jediný v současné době může aspoň nějakým způsobem vyrovnat příjem provozovatelů lékáren spojený se zvyšováním nákladů. ­Současně je to jediná fixní položka příjmu. V diskuzi jsme požádali pana ministra o podporu zavedení dispenzační taxy do zákona o veřejném zdravotním pojištění, abychom vůbec mohli o její výši a podmínkách začít vyjednávat se zdravotními pojišťovnami, které se stále odkazují na její absenci v jakékoli legislativě. Jsme si vědomi toho, že zavedení do praxe by muselo být provedeno nejlépe prostřednictvím pilotního projektu na co nejrůznorodějším vzorku lékáren, aby byly maximálně eliminovány „excesy“ na jednu či druhou stranu.

Přestože jsou některá témata vnímána jinými subjekty značně kontroverzně, je třeba o nich v rámci pracovních skupin, komisí, rad i na pravidelných jednáních s vedením ministerstva diskutovat a vysvětlovat náš pohled na řádné poskytování lékárenské péče. Jedině aktivním přístupem a představováním konkrétních návrhů politikům a široké pacientské veřejnosti, se můžeme dočkat potřebných změn.

PharmDr. Lubomír CHUDOBA

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D.