Úkolem delegátů je rozhodovat

Na XXIX. sjezd České lékárnické komory (Sjezd) se chystá rekordní počet delegátů. Možná bude jejich přítomnost dostatečnou odpovědí na otázku jedné z delegátek minulého Sjezdu: „Jezdí na Sjezd opravdu ti nejpovolanější, nebo už se jedná o setrvačnost?“

PharmDr. Stanislav HAVLÍČEK

Letos se ale přímo nabízí stejnou otázku rozšířit i na kandidáty do komorových orgánů. Jejich počet zatím rekordy nepřekonává. Alespoň ne na začátku října. Do dvacetičlenného představenstva máme zatím 20, do sedmičlenné revizní komise 5 a do devítičlenné čestné rady 8 kandidátů. Možná se přidají další v příštích týdnech a ještě další na samotném Sjezdu nebo těsně před ním, ale co když ne? V obou případech nebude na Sjezdu o překvapení (nejenom předvolební) nouze.

O překvapení na Sjezdu totiž není nouze nikdy a delegáti, kteří se na sjezd chystají poprvé, by měli být připraveni skoro na všechno. Základy pro jejich orientaci snad přinesl i netradiční webinář organizovaný komorou v polovině října.

Pojďme si shrnout k čemu Sjezd je. Nutně musí projednat hospodaření komory. Je to agenda pro většinu přítomných nudná, až obtížně srozumitelná, a v ideálním případě nezabere mnoho času. Je to škoda a paradox. Jde o víc než 30 miliónů korun a projednávání v programu zabere tak hodinu a vlažný zájem. Nebo to bude naopak, zájem o „porcování medvěda“ bude veliký a improvizační kreativita jednotlivců protáhne ­program o dlouhé desítky minut snahou někde přidat – ovšem bez ­znalosti odpovědi na otázku, odkud se má zase ubrat.

Dalším důležitým bodem je projednání změn komorových řádů. Je jich včetně Etického kodexu celkem 12 a v souvislosti se změnou legislativy nebo proměnami vlastní činnosti komory je čas od času potřeba některá ustanovení v nich upravit.

K projednávání změn řádů už bylo v roce 1998 přijato usnese­ní tohoto znění: „Při projednávání rozsáhlejších změn řádů na sjezdu předkládat vždy návrh rozsáhlejší změny redigovaný před­stavenstvem jako celek doplněný právním výkladem a v ­jednotlivých bodech pak projednávat na sjezdu pouze pozměňující návrhy.“

Tato praxe se ukázala jako obtížně proveditelná, jen těžko bylo na Sjezdu možné vyhnout se diskusím o navrhovaných úpravách řádů a projednávat izolovaně pouze jejich pozměňující návrhy. Další usnesení z roku 2004 proto uložilo tehdejšímu představenstvu, aby „budou-li projednávány změny vnitřních stavovských předpisů ČLK, předložilo jejich písemně zpracované návrhy delegátům sjezdu nejpozději spolu s pozvánkou na sjezd“.

I to se ukázalo jako přinejmenším problematické a obtížně proveditelné a snad proto v roce 2013 delegáti dali ­předchozímu představenstvu za úkol: „Vystavit na stránkách komory ­materiály ke sjezdu s dostatečným předstihem (minimálně týden) a ­připravit program příštích sjezdů tak, aby byl významně ­rozšířen prostor pro diskusi a hlasování.“

Některé změny ovšem proniknou do řádů takříkajíc ad-hoc, z náhlého impulsivního osvícení některého sjezdového delegáta. To se pak hlasuje (vloni) i o návrzích, jakoby vytržených z hloubky minulého století: třeba do Volebního řádu zavést povinnost volit. To přijato nebylo.

Ovšem do přílohy Řádu pro Celoživotní vzdělávání se po delší a vyhrocené diskusi dostalo ohodnocení účasti na volbách při řádném Okresním shromáždění lékárníků. Voliči nově nabízíme 7 bodů navíc (celkově 10). Při odhadované průměrné ceně 35 Kč za bod tím přiznali delegáti loňského sjezdu voličům v ­malých OSL (velké se nikdy nesejdou) za vhození hlasu ­necelých 250 ­korun. A říkáme tomu vzdělávání.

Letos odhaduji dlouhou a emotivní diskusi u rušení bodů za ­homeopatii.

Třešničkou na sjezdovém dortu pak bývá přijímání usnesení. Perla za perlou. Někdy tak opalizující, že ani po několikerém přečtení není zřejmé, čeho chtěl navrhovatel dosáhnout.

Třeba v roce 2006: „Sjezd ukládá představenstvu, aby svou účast na jednáních s MZ o limitech doplatků na léčiva podmiňovalo ochotou MZ jednat o současném zavedení systému pevných doplatků na hrazená léčiva.“

Znamenalo to skutečně jednat s ministerstvem o limitech na doplatky pouze v případě, že budou ministerští ochotní jednat o zavedení pevných doplatků? Jinak na ministerstvo přestaneme chodit?

V roce 2014 dostalo představenstvo za úkol „vytvořit v rámci PR aktivit masivní edukaci široké veřejnosti“. Co si asi tak představovat pod pojmem vytváření masivní edukace?

A často se do usnesení dostane i to, co by mělo být součástí řádu. Jen se to navrhovateli nechtělo vymýšlet v dostatečném časovém předstihu, případně to „neprošlo“ do řádu.

Sjezd je nejvyšším orgánem komory. Volí orgány, schvaluje rozpočet, výsledek hospodaření a změny profesních předpisů. Na závěr přijímá usnesení. Vloni tato povinná agenda ­Sjezdu ­zabrala 13 hodin (místo plánovaných pěti) a schvalování ­usnesení další 3 hodiny.

Sjezd by neměl být platformou pro vymýšlení. Sjezd by měl dříve vymyšlené a prodiskutované schválit nebo odmítnout. ­Primárním smyslem Sjezdu je rozhodovat, schvalovat. A letos i volit.

A volbou určitě není myšleno jenom nějak naplnit orgány ­komory z navrženého seznamu kandidátů. Volbu je třeba chápat jako vybrat a zvolit nejpovolanější. A jestli právě takových není mezi kandidáty dost, je nutné, aby každý z nás hledal, našel a přesvědčil jiné, o kterých pochybovat nemusí.

Je to naše profesní samospráva. Děláme to pro sebe