ZEPTALI JSME SE

Vidíte na eReceptu pro lékárníky něco pozitivního?

PharmDr. Lubomír CHUDOBA, prezident České lékárnické komory

Elektronická preskripce, podobně jako sdílení a analýza údajů o léčeném pacientovi, je logickým posunem, při kterém nám moderní IT technologie umožní zkvalitnit farmakoterapeutické postupy. V České republice byl však po desetiletí diskusí a příprav jako povinný prosazen systém, který nám ani pacientům mnoho nepřináší. Místo slíbené identifikace s využitím Národního registru zdravotnických pracovníků jsme nuceni k procesu krkolomné osobní certifikace. Nemůžeme se  spolehnout na vygenerování bezchybně předepsaného eReceptu včetně validace příslušnosti občana k jeho zdravotní pojišťovně. Chybí systém sdílení aktuálního lékového profilu pacienta a jeho základních anamnestických dat. Na poslední chvíli byla připravena webová aplikace, která má sloužit jako „náhradní cesta výdeje“ pro případ kolapsu Centrálního úložiště SÚKL. Atd., atd. … To vše přesto, že jsme předchozích letech aktivně komunikovali s Ministerstvem zdravotnictví, SÚKL a softwarovými firmami a snažili se maximálně přispět k funkčnímu řešení eReceptu, které bude přinášet co nejméně stresových situací a nadbytečné administrativy. Ministerstvo zdravotnictví bohužel „zaspalo“. I proto byl náš finiš v posledních měsících loňského roku dosti náročný a všem zúčastněným velmi děkuji za ohromné nasazení. Poradenské služby ČLnK využila i řada lékařů a pacientů. Nový ministr zdravotnictví si je neutěšeného stavu elektronické preskripce prý vědom a přislíbil vše potřebné, i ve spolupráci s námi, během roku dořešit. Vzhledem k chybějící doprovodné legislativě půjde ale v tomto časovém horizontu o úkol spíše nadlidský.

PharmDr. Marcela HEISLEROVÁ, Ph.D., vedoucí katedry lékárenství IPVZ Praha

Ráda bych odpověď rozdělila. Principiálně je elektronický recept jako součást elektronické zdravotní dokumentace cestou vpřed a má mnoho potenciálních výhod: např. ztížená možnost falšování, lékař i lékárník může mít okamžitý přehled o všech vystavených eReceptech pro daného pacienta, automatická kontrola preskripce i výdeje, snížení množství nesrovnalostí při výdeji, možnost částečného výdeje (bez nutnosti výpisu), efektivnější proces (včetně zjednodušení komunikace se zdravotní pojišťovnou, šíření informací o závadách v jakosti léčivých přípravků), přehled o nevyzvednutých léčivých přípravcích, možnost vystavení eReceptu na dálku, automaticky opakované eRecepty, více informací na eReceptu o léčivém přípravku a dávkování, informační služby pro pacienty (např. možnost pro pacienta propojit si svůj recept s příbalovými letáky). Aktuální eRecept je však od toho ideálního stavu zatím vzdálen a potýká se s celou řadou problémů. Zřejmě to bude ještě dlouhá cesta, než bude mít české zdravotnictví k ruce opravdu dobrý nástroj.

Mgr. Leona ŠTĚPKOVÁ, Lékárna Medea, Hostomice

Kdyby to fungovalo dobře, těšila bych se na to, že nebudu muset: nosit recepty na pojišťovnu; skladovat nehrazené recepty; dělat druhou retaxaci; fyzicky číslovat, parafovat a razítkovat recepty; fakturovat – bylo by naprosto úžasné, kdyby nám pojišťovny pěkně každý týden poslaly peníze, když už od nás budou mít všechno jako na zlatém podnosu. Ale žádné iluze si nedělám, je to pořád jen kdyby.

Prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc., proděkan pro vnější vztahy fakulty a transfer technologií FaF UK Hradec Králové

Jako pracovník fakulty pochopitelně nemám s eReceptem žádné zkušenosti a zatím je nemám ani jako pacient. Proto jsem se zeptal doma a byl jsem překvapen, protože reakce nebyla taková, jakou bych čekal podle mediální masáže. Jedná se o systém nový, na který je nutné si zvyknout, musí se zaběhat a musejí se mu vychytat chyby. Ale již teď lze říci, že v určitém pohledu lékárníkovi pomáhá, protože snižuje riziko chyb při výdeji. A to ať z hlediska záměn či velikosti balení, tak také z hlediska IČZ, a vylučuje záměnu rodného čísla pacienta. Snižuje tedy riziko „nežádoucích interakcí“ se zdravotními pojišťovnami. Jako učitel fakulty ale jeden nedostatek vidím – do vznikající databáze nemají přístup lékárníci a nemohou tak odhalit vícenásobnou preskripci, případně lékové interakce a inkompatibility, kterých se vyskytují spousty. Při diskusi s přáteli lékaři jsem zjistil, že právě lékaři si tento přístup lékárníků do tohoto systému zásadně nepřejí. Zbývá otázka, proč. Pořádně mi to nevysvětlili. Zkrátka nechtějí. A to je škoda.

Mgr. Jakub DVOŘÁČEK, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Určitě. Naplno se však výhody projeví až poté, co bude projekt dotažen, vznikne mobilní aplikace pro eRecepty, poslanci přijmou navazující legislativu. Už předepisující lékař v ordinaci zaručeně odhalí nežádoucí lékové interakce a duplicity. Lékárník ušetří čas, který občas musí věnovat konzultacím s pacienty ohledně interakcí a duplicit. Na jeden elektronický recept bude zřejmě časem možné vypsat až deset různých léků – i to může přinést zjednodušení práce. ­Některé výhody se projevují již dnes. Elektronický recept nelze vypsat nečitelně či neúplně, a také se nedá zfalšovat. ­Lékárník má v tomto směru o starost méně. Rozumím stížnostem ze strany lékařů i lékárníků, zavádění ­podobných novinek bývá vždy náročné.

Všem přeji, aby byli nakonec spokojeni. Výhody snad ve výsledku převáží.

Mgr. Marek HAMPEL, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren

Od ledna začal vlastně pilotní projekt eReceptu v České republice. Tento projekt bude trvat jeden rok. Vzhledem k této skutečnosti musím konstatovat, že zatím na eReceptu nevidím nic pozitivního. Značně se zkomplikovala práce lékárníka při výdeji léčiv. Administrativa se nám zvýšila, majitelé lékáren museli vynaložit hodně peněz na nové čtečky, úpravu lékárenského SW a zabezpečení kvalitního připojení k internetu. Od nového roku platí také zákaz jakékoliv reklamy na nosiči identifikátoru a je tak alespoň v zákoně garantovaná svobodná volba pacienta ve výběru lékárny. Už bychom se tedy v praxi neměli setkat s reklamou na 50% slevu z doplatku jen ve vybraných lékárnách. 

Mgr. Martin MÁTL, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem

eRecept by mohl při správném nastavení a napojení na fungující registry eliminovat řadu chyb v preskripci, usnadnit administrativu spojenou s recepty, umožnit vyhodnocení duplicit a interakcí a při skutečně plošném nasazení chránit před falešnými recepty. K tomu ale povede ještě dlouhá, složitá a nákladná cesta. Za jasné pozitivum již dnes bych ale označil skutečnost, že se lékárníci postavili k problému čelem a přechod na eRecept zvládají.

PharmDr. Aleš NOVOSÁD, předseda, Mladí lékárníci

Jako mladý lékárník musím na všem vidět pouze to pozitivní. Proto i na eReceptu vidím, že v 21. století jsme se konečně dostali s recepty do oblasti, kde už měly být dávno. Přestože elektronické recepty zde již byly od roku 2008 a vědomí o odkladu povinné ePreskripce z roku 2015 na 2018, v letošním roce nám systém přinesl celkem uspěchané řešení, na kterém se neustále vychytávají mouchy. V tom, že budeme mít například nového ředitele (ředitelku) Státního ústavu pro kontrolu léčiv, vidím i zmíněná pozitiva. Celkem dobře otevřená cesta k lékovému záznamu pacienta pro lékárníka, budoucnost směřující k jednopoložkovým receptům, dostupnost informací o pacientovi, jako např. telefonní číslo aj. Ze současného systému vnímám jako největší přínos schopnost lékárníků připravit se na nadiktované změny, přestože nikde není dostatek informací. Pomoc komory, a opět jsme jasně ukázali, že pokud lékárnická obec drží při sobě, provozní změny zvládáme mnohem lépe než lékaři.

PharmDr. Petr HORÁK, vedoucí lékárník NL FN Motol

Otázka je, zda chceme být tak trochu naivní a myslet si, že eRecept kdy měl přinést něco dobrého lékárníkům. Tak to zcela jistě nikdy nebylo. Za sebe mohu říci, že pokud nám to v budoucnu pomůže lépe vykonávat naše povolání, tzn. díky informacím o lékové historii pacientovi lépe poradit, případně ho uchránit před riziky, pak to jako benefit rozhodně beru. V nynější fázi vývoje mě napadá snad případná redukce počtu falzifikátů – ale ani tam to asi zatím nebude tak jednoznačné.