Ti pokrokoví si naběhnou

Kdybych to od doktora neslyšela na vlastní uši, nevěřila bych. Tím, že lékařům, kteří si byli jistí, že se jim podaří vyhnout elektronickým receptům, pohrozil SÚKL dvoumilionovou pokutou, ti nejzatvrzelejší se rozhodli hledat „únikové“ cesty. Jednou z nich je plán nejednoho odborného lékaře posílat pacienta kvůli „technickým problémům“ k obvodnímu lékaři, a ten ať se zařídí, jak umí. Co asi udělá chudák pacient, když praktikovi taky technika nevyjde vstříc? Snad se bude aspoň držet doktorovy rady: Skočte si zatím koupit něco do lékárny.

Zeptala jsem se RNDr. Evy Eisertové z lékárny U Českého lva v Chomutově, která má na rozdíl od většiny kolegyň a kolegů s eRecepty delší zkušenosti, jak se k nim stavějí lékaři na Chomutovsku:

Patřím k lidem, kteří se vždycky snaží být alespoň půl kroku před tím, než co se začne nosit. To znamená, že i elektronické recepty jsme v naší lékárně začali přijímat už před lety, hned, kdy to zákon umožnoval. Asi to vešlo ve známost, takže s nimi k nám chodili pacienti z celé republiky. Pokud jde o místní lékaře, stručně řečeno, nula od nuly pošla, a dokonce teď, kdy je eRecept na spadnutí, je za poslední týden napsali jen první tři lékaři z Chomutova, ostatní eRecepty stále bojkotují.

Léčba za nerovných podmínek

Jak říkám, snažím se jít vždycky s dobou, ale mockrát mě napadlo, jestli je to pacientům pokaždé ku prospěchu. Docela mě irituje, že někteří se u nás neléčí, protože k tomu nemají rovné podmínky. Sama jsem se jako pacientka v IKEM znovu přesvědčila, že se ne­dá srovnávat s nesrovnatelným. V IKEM všechno na úrovni doby, moderní a vyleštěné, v chomutovské nemocnici ovšem vybavení jako za krále Klacka, prostě periférie v nejhorším slova smyslu.

A pak stojím za tárou před pacientem, který přinese elektronický recept z IKEM (Betaloc ZOK, 200 mg tbl 100) a upozorní mě, že má ty tabletky dostat bez doplatku, ale my nejsme nemocniční lékárna, tudíž nám nikdo nedodá léky za ceny, které jsou snad nižší než výrobní. Ten rozčilený člověk měl brát 14 dnů před operací půlku tablety denně, takže další problém, byla překročena velikost balení. Ještě mi zvýšeným hlasem sdělil, že lékárnu, kam může přijít s eRp, sháněl pět dnů. Ve finále si lék nevzal s tím, že si někoho pošle do IKEM. Na operaci je podle mého názoru nepřipraven, protože nebral léky včas.

Další pacient si u nás v květnu stěžoval, že mu v jedné velké lékárně doporučili, ať si s elektronickým receptem přijde až na podzim, jako bychom my za to mohli. Kdo chce být pokrokový, často si sám naběhne.

Snad každý druhý recept je vadný

Pětiletá zkušenost s eRp v lékárně zatím ukazuje, že nám přinesly především problémy, a to pomíjím výčet všech potřebných certifikátů, nutných změn čárových kódů a podobně. Jde třeba o to, že je snad každý druhý recept, a to naprosto nepřeháním, vadný. Přes vytištěný čárový kód je razítko nebo je kód v rámečku, některý úplně nečitelný, kvůli tomu pak musíme lékaři volat. On na to reaguje popuzeně, že nemá čas, protože má zrovna pacienta, ale mně stojí před tárou taky jeho pacient. Když chci konzultaci na SÚKL přes „osmistovku“, všichni jsou obsazeni, a ty, lékárníku, dělej, jak umíš, protože na pevných linkách to pro změnu nikdo nezvedne. Přestože eRp není špatná myšlenka, i to je důkaz, že nikdo – ani SÚKL – zatím není připraven.

Na rozdíl od nás jsou lékaři pořád v klidu

Většina lékáren už se morálně připravuje na situace, kdy jim budou lidi nadávat, pokud se expedice třeba z technických důvodů zdrží. A taky si kvůli bojkotu lékařů neměli kolegové možnost systém dostatečně vyzkoušet. Těžko se smířit s tím, že jsou lékárníci pořád na indexu u politiků, pojišťoven i jinde, přestože jsme se smířili s nutností EET a eRp, kdežto lékaři jsou zatím pořád v klidu, mnozí z nich si samozřejmě nepřejí být více kontrolováni. Zato my lékárníci budeme muset brát v „měsíci hájení“, slibovaném lékařům, papírové i eRecepty a pak je účtovat zdravotním pojišťovnám, protože my na konci řetězce musíme zajistit léky pacientům a na nás se nikdy žádné výjimky nevztahují.

Hlavně však ani politici, ani ZP nemají zájem na ocenění naší práce zvýšením dispenzačního poplatku za signální kód. Lékárníci jsou našim zákonodárcům dobří jen na to, aby nekvalitně připravované zákony rozchodili v praxi, což zažíváme od začátku devadesátých let, při rozjezdu ZP, kdy lékárníci mravenčím úsilím napravovali vady kódů v Číselnících HVLP, chyby v registrech pojištěnců u ZP atd., vždy zadarmo či za hubičku. Naopak lékárny dostávaly platby za vystavené faktury s několikaměsíčním zpožděním. Pokud se lékárna začala bránit, vyfasovala od VZP tzv. zvláštní režim, což kromě jiného znamenalo bezdůvodné vracení, tedy neproplácení fakturovaných receptů třeba jen za málo čitelné razítko či taxaci IPLP na zadní straně recepturního blanketu. Doufám, že přístup ZP při proplácení eReceptů, nebude stejně náročný jako před dvaceti lety.

Je mi líto, že tak krásný a smyslu plný obor, jakým farmacie je, odchází do kytek a nejvíce to odnese nejen lékárník, ale především pacient.

Jaroslava HOŘANSKÁ