Farmakoterapie pro seniory – daleko k ideálu

Naši starší spoluobčané jsou často v zařízeních sociální péče ohroženi užíváním nevhodných kombinací léčiv nebo dokonce i jejich vysokými dávkami. Domovy se rovněž dlouhodobě potýkají s nedostatkem praktických lékařů i specialistů, chybějí v nich zdravotní sestry i ošetřovatelé. Uvedla to na tiskové konferenci 22. listopadu 2017 v Praze ředitelka Ústavu lékového průvodce PhDr. Ivana Plechatá.

Zástupkyně této neziskové organizace představila výsledky tříletého šetření s názvem Projekt senior věnovaný právě účelnému a bezpečnému užívání léčiv v domovech pro seniory. I. Plechatá představila partnery projektu, kterými jsou Nemocnice Na Homolce a SÚKL. Z tohoto důvodu lze litovat, že se z novinářské akce kvůli pracovnímu vytížení omluvila PharmDr. Milada Halačová, Ph.D., vedoucí oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce.

Užitečný, ale nereprezentativní průzkum

Detailními rozbory farmakoterapie na základě posouzení lékařské a ošetřovatelské dokumentace prošlo 13 domovů pro seniory po celé České republice. Nejvíc jich bylo z Prahy a Vysočiny. Do projektu se zapojilo 17 klinických farmaceutů, kteří vždy na místě ověřili medikaci u celkem 846 klientů. V průměru vydali více než dvě doporučení na jednoho klienta a posoudili téměř 7 tisíc léků.

„Výsledky zjištění ukazují, že senioři v domovech užívají v průměru 8 různých druhů léků na předpis denně. U řady klientů není dohledatelné z dokumentace, proč konkrétní lék užívají. Jde o kritickou hranici, kdy by měli být klienti pravidelně sledováni lékařem z důvodu přehodnocení účelnosti a bezpečnosti podávané medikace. Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem až v okamžiku, kdy se objeví problém. Proaktivní přístup a pravidelná revize medikace není v podstatě z kapacitních důvodů možná,“ uvedla I. Plechatá.

Současnými klienty zařízení sociální péče jsou zpravidla lidé starší 80 let. Jedná se často o nemohoucí polymorbidní seniory, kteří vyžadují péči specialistů, ať se již jedná o kardiologa, urologa, diabetologa atd. Podle šetření až 80 procent z nich je při užívání léků zcela závislých na ošetřujícím personálu, a to vlivem snížených rozhodovacích schopností nebo demence.

„Nejčastěji jsme zjistili, že lidé užívají léky nevhodné vzhledem k jejich věku či diagnóze, naopak chyběla léčiva s jasně prokázaným pozitivním vlivem na vývoj jejich nemoci či délku přežití nebo byly voleny nevhodné dávky léků, které následně vedly k rozvoji nežádoucích vedlejších účinků,“ zdůraznila I. Plechatá.

Potřeba personalizované farmakoterapie

„Významná část zvláště velmi starých seniorů se vyznačuje nízkou úrovní potenciálu zdraví, označovanou jako křehkost, frailty. Právě u těchto seniorů s klesající soběstačností se zvýrazňuje potřeba účelné, bezpečné, dostupné a personalizované farmakoterapie. Me­zi­národní studie již před několika lety zjistila, že v tomto ohledu patří Česká  republika k nejhorším zemím v rámci Evropské unie již při hodnocení léčby zdatnějších seniorů žijících v domácím prostředí. Nynější projekt potvrdil systémově neutěšenou situaci u nejkřehčích občanů v domovech pro seniory, které se rychle mění ze sociálně pobytových v ošetřovatelská zařízení svého druhu s nedostatečnou mírou zdravotní podpory, včetně sledování účelnosti a bezpečnosti podávaných léků. Současně nabídnul moderní formu podpory: farmaceutické audity a konzultace pro registrující praktické lékaře. Zatím řada kasuistik svědčí o otřesené dostupnosti primární zdravotní a zdravotně sociální péče, o závažném počtu medicínsky nepochopených, problematicky léčených křehkých lidí, na něž není čas, a kteří jsou ztraceni mezi nespolupracujícími specialisty. Někdy trpí více léčbou než nemocí, jindy zůstávají zbytečně bez účinné podpory,“ zdůraznil odborný garant projektu MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., geriatr a internista.

Pohled praktického lékaře

Praktičtí lékaři mají v domovech pro seniory velmi složitou pozici, pokud chtějí dohlížet na účelnost farmakoterapie. „Ačkoli se obvykle dozvím, jaké léky klientovi předepisují moji kolegové ambulantní specialisté, či lékaři v rámci hospitalizace, mám jen velmi omezené možnosti tuto léčbu racionalizovat, pokud si na své léčbě kolegové trvají. Také rodiny často zásobují svého blízkého řadou volně prodejných léků a různých doplňků stravy, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit terapii, ale o těch se obvykle ani nedozvím,“ upozornil MUDr. Petr Bouzek, praktický lékař v domově pro seniory a předseda Společnosti lékařů a zdravotníků v sociálních službách ČLS JEP. Situaci v domovech seniorů dokonce nazval divokým západem v medikaci. „Průměrný senior v nich je nestabilní, křehký a má předepsaných 17 léků. Zároveň velmi řeší doplatky. Mnohdy raději lék odmítne, než by si za něj připlatil. K tomu seniory také často tlačí i jejich nejbližší,“ řekl P. Bouzek.

Motivaci, proč se domov pro zrakově postižené Palata zapojil do projektu, vysvětlil jeho ředitel Ing. Jiří Procházka: „Občané vyhledávají pobytovou sociální službu na Palatě, protože u nás získají pocit jistoty a bezpečí, který v domácím prostředí s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zrakem ztrácejí. Do sledování farmakologie jsme se zapojili, abychom předcházeli možným zdravotním komplikacím a s nimi spojenou vyšší náročností při zajištění služeb klientům domova. I oni mají o tuto službu velký zájem. Klinického farmaceuta vnímáme jako důležitého partnera v propojení práce ambulantních lékařů a dalších zdravotníků při poskytování komplexních služeb,“ uvedl J. Procházka.

Josef Zábranský

Ilustrace: Václav Šípoš