PŘEČETLI JSME - Zdeňka Homolky PŘÍBALOVÝ LETÁČEK

Chtěl jsem si nejdříve přečíst dnešní noviny, jejich hororové zpravodajství o tom, co se stalo nebo stane, a dovědět se z úsměvu politiků a všech možných prominentů, že všechno je O.K., nikdy to lepší nebylo a lepší nebude. Jenom ze zvědavosti jsem si otevřel krabičku, kterou jen na lékařský předpis dostanete v lékárně, i když se jedná jen o prášky na červenající se palec na nohou. Po přečtení příbalového letáčku a jeho obsahu jsem se ale vyděsil. Ten předepsaný lék je jako sněhová koule v Alpách, nabaluje se a nabaluje na sněhovém svahu a nakonec strhne lavinu.

Pod názvem preparátu je proto hned upozornění nutnosti přečíst letáček a poradit se s lékařem nebo lékárníkem.

Zvláště když:

Užívám jiné léky jako je teofylin, didanosin, cyklosporin, diazitová diuretika nebo když mám problémy se srdcem i s ledvinami, a jestli někdo v rodu netrpí hemotromatózou. To ani nevím, co je, jediné, co vím je, že polovina příbuzných trpí na mínus v bance.

Chemii jako studující jsem neměl nikdy rád, jenom když to v kabinetě nechtěně bouchlo, jsem tleskal. Nyní ale ve věku, kdy mne zdvořile zdraví i majitel pohřebního ústavu, bych měl začít kvůli lékárně studovat univerzitu třetího věku, specializaci farmacie a chemie. Po přečtení všech těch informací z letáku přestávám věřit i tomu řádku, k čemu je to dobré. Zcela mne však znejistilo upozornění, že nesmím překročit jednu pilulku za den, ale v případě nutnosti mohu jich spolykat i osm a udržovací dávka je dvě až šest těch bílých koleček za den. Ovšem zcela nepochopitelné jsou mi zlomky vedlejších účinků. Ty mohou být 1:10, 1:100 i 1:1000, a já nevím, který zlomek se mě týká. Když se podívám na datum spotřeby a vidím rok 2040, tak se uklidním, krabičku zalepím a odkážu ji v závěti vnukům. Jen ať si počtou, že děda měl zapíjet pilulky vodou, vynechat je při kojení a že měl alergii na lékárníky a jejich jedovou chýši. Pro celý farmaceutický průmysl mám jenom skromný návrh. Nepište ty bláboly kolem dokola na vašich příbalových letáčcích a dejte nemocným naději jednou větou.

Užíváním tohoto léku se můžete dožít i sto deseti roků, když neumřete dřív.

(Vídeňské svobodné listy, ročník 72, č. 37/38, září 2017)