ZEPTALI JSME SE
Vyšlo v časopise:
Čas. čes. lék., 93, 2021, č. 3, s. 8-9
Kdybyste měl(a) hlasovat pro nejnesmyslnější, nejzbytečnější, nejhloupější zavedené protiepidemické opatření, které by to bylo? A zasáhlo některé z nich do života lékáren?
PharmDr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách
Už ani nevím, jaká opatřeni aktuálně platí. Co mi přijde hloupé, je přepáskování „nepovoleného“ zboží ve velkých obchodech a uzavření malých provozoven. Proč se nemohlo nechat otevřeno s omezením počtu osob na plochu, jako to držíme v lékárnách? Nebo stejně tak, proč nemohly být otevřeny lyžařské areály s omezenou kapacitou a kupováním permic online? Myslím, že by se provozovatelé i uživatelé takových služeb velmi snažili, aby se zrovna u nich nikdo nenakazil a nebyla z toho mediální kauza. Takto si myslím, že lidé jsou už obecně otráveni ze všech těch opatření, když čísla neklesají a o to víc nejsou kompliantní ta nařízení dodržovat. Vyhlášením březnového lockdownu a omezení pohybu bylo znát, že pacientů v lékárně ubylo, alespoň u nás v malém městě na severu. V pozitivním smyslu zasáhlo opatření omezení počtu osob na plochu tím, že lidé dodržují rozestupy a tím pádem i diskrétní zónu. Doufám, že jim to vydrží i po pandemii a nebudu muset nikoho upozorňovat.
PharmDr. Přemek Císař, Lékárna Modřínová, Třebíč
Myslím, že většina opatření není nesmyslná, ani zbytečná a hloupá sama o sobě. Ale jako celek je to absurdní. Když jsem potřeboval hadici do sprchy, tak jsem musel před obchodem zatelefonovat dovnitř a následně došlo k „okénkovému výdeji“, zatímco ještě 14 dní předtím jsem ji mohl bez telefonování koupit v Lidlu. Stejně tak, když jedete z Trutnova do Turnova, kde máte na náměstí kavárnu, tak vás nepustí, ale do Škodovky je to bez problémů.
Zdá se, že nikdo neměří, zda nařízení opravdu zlepšují situaci. A jak nás učí doktorka Matušková: „Co se neměří, to se neřídí.“ Víme třeba, kolik dětí z prvních a druhých tříd se ve škole nakazilo ve srovnání s dětmi z třetích a čtvrtých, které se učily distančně? Víme, kolik lidí se nakazí v malých obchůdcích ve srovnání s hypermarkety? Víme, kolik lidí se nakazí v kanceláři oproti hale? Počítá to vůbec někdo? Snaží se někdo ta data analyzovat?
Když to nejde silou, jde to větší silou. To je celá strategie. A každý nástroj se po určité době stává kladivem, jak říká Murphy. A přitom to vypadá, že nikdo neanalyzuje, kudy nám „teče do bot“. Tři týdny máme některé okresy zavřené a jsou v nich přísná opatření. Situace se v nich téměř nemění, tak ta samá opatření, která nezměnila situaci v zavřených okresech, aplikujeme na zbytek republiky. A doufáme, že to zabere. Dává to smysl? Jak psal Einstein: „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky“.
Opatření, které se lékárny dotklo, je opětovné uzavření škol od pondělí 1. 3. 2021. Máme sice školu, která je určena pro zdravotníky, ale potvrzení z podzimu již neplatí a je třeba od pátečního večera do pondělního rána zajistit nové orazítkované a podepsané potvrzení, že se opět jedná o klíčového zaměstnance ve zdravotnictví. Obecně tato opatření, která platí ze dne na den (nebo jen na den) jsou hloupá.
Nejhorší na celé situaci je, že jako občan nabývám dojmu, že co platí pro kmána, neplatí pro pána, a to vede vždy jen k rozpadu společnosti a nerespektování práva všemi.
PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno
Opatření bylo tolik a tak často se některá měnila, že si na všechna snad ani nevzpomenu. Pokaždé, když bylo nějaké opatření vyhlášeno, jsem se snažil pochopit, co k němu vedlo. Vyhlášení totiž bohužel nebývala doprovázena patřičným vysvětlením. Diskutabilních se objevilo více témat, například zákaz čerpání dovolené u zdravotnických pracovníků. Osobně jsem se však patrně nejvíce podivoval omezení venčení psů do 500 metrů od místa bydliště. A to sám psa nemám. Zde mi smysl opatření unikal asi nejvíce. Zdá se však, že jsem zapomněl na typickou českou povahu – na všechno „vyzrát“. Tedy scházet se v noci se známými a vymlouvat se na výjimku venčení. Někteří si dokonce kvůli tomu psa pořídili. Z tohoto omezení jsem tedy rozpačitý hned dvakrát. Na jedné straně ho vnímám jako omezující pro slušné pejskaře. Na straně druhé mi připomíná, jak je pro některé přednější, nenechat se jakkoliv omezovat. Zbývá otázka, co bude s těmi nově pořízenými psy po skončení pandemie a s ní souvisejících opatření?
PharmDr. Veronika Horáková, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol
Od soboty 27. února platí na území České republiky nový nouzový stav na 30 dnů, tedy do 28. března. Od 1. března dochází vzhledem k současné epidemické situaci ke zpřísnění zejména v oblasti volného pohybu, maloobchodu a služeb a ve školství.
Co se pro mě mění? Do práce, z práce (zaplaťpánbůh za ni), učit se s dětmi, v noci běhání po lese jako nezbytné odreagování se a načerpání nových psychických sil.
K opatřením jako takovým: nosit dvě roušky je blbost (adept na nejhloupější protiepidemiologické opatření, ale nejsem epidemiolog, takže kdo ví).
Špatně vnímám omezení volného pohybu osob. Policejní auta na odpočívadlech při cestě z práce moc optimismu nedodávají, ale nemůžeme jim to mít za zlé, chtějí nám pomáhat a chránit a pouze plní rozkazy, takže pokud si mě vyberou k namátkové kontrole, nebudu ujíždět před policejní hlídkou, jak jsem měla původně v plánu, ale budu se pokorně legitimovat potvrzením od svého zaměstnavatele.
Které opatření nemůžu skousnout je to, že nám zavřeli školy. Uzavření škol považuji za zločin páchaný na generaci našich dětí, kterých se to bezprostředně týká a které si následky vzdělanostní, sociální a zdravotní mohou nést celý život. Z dlouhodobého hlediska mi zavření škol nedává smysl. Po téměř roční distanční výuce děti ztrácejí schopnost komunikace, vzali jsme jim školu, návyky, společné zážitky se stejně starými dětmi. Rok života je v jejich věku a vnímání času hrozně dlouhá doba. Volnočasové organizované aktivity s kamarády, kolektivní sporty jsou na nule (kromě akcí s rodiči, ale to je někdy spíš otravuje). Návrat k normálnímu životu se zatím nekoná. Narůstají psychické problémy u školáků; nedivím se, je to pro ně zatěžkávací zkouška, a ne všechny to dávají.
Do každodenního života lékárníků zasahuje i povinné nošení ochranných prostředků dýchacích cest, přes respirátor a plexisklo často svým pacientům nerozumíme a domlouváme se mnohdy nonverbálně, ale toto už umíme. Dnes jsem expedovala léky pacientovi, který měl přes FFP3 respirátor ještě nasazenou roušku, snažila jsem se nesmát, abych si nepoprskala svůj FFP2 respirátor zevnitř. Pacient měl herpetickou infekci, třeba měly tyto ochranné pomůcky svoje opodstatnění.
Zbytečné mi přijde zavírat malé obchody, když velké supermarkety zůstávají otevřené. A to, že nekoupíte dětem oblečení v dětské konfekci, protože vás dávno přerostly a oblečení větších velikostí je přelepeno černou páskou, je absurdní.
Mgr. Helena Slámová, Lékárna Komín, Brno
Vybrat nejhloupější ze všech vršících se špatných, a ještě horších rozhodnutí, je opravdu těžké. Asi bych vypíchla zakrytí nosu a úst ve venkovních prostorách, kde není větší množství lidí. Uzavření malých obchodů a služeb, kde se všechna ochranná a hygienická pravidla dají snadno dodržovat. Květinářství může fungovat, papírnictví ne? Zákaz výdeje kávy do kelímku s sebou. Roušky v autě, když cestuji s rodinou. Farmářské trhy ano, ne, ano. Omezení vzdálenosti vycházky se psem na 500 m. Dvě roušky přes sebe. Striktní omezení pohybu na katastrálním území obce a zákaz pohybu mezi okresy. Tato nařízení jsou symbolem neschopnosti vlády, která ani neumí uvést relevantní a konkrétní důvody, proč je zákaz nezbytný a jak přispívá k omezení šíření nákazy. To vede k neochotě dodržovat i ta smysluplná opatření.
Naopak musíme trpět včasné nezavedení respirátorů a testování na pracovištích velkých firem a závodů. Neexistenci jasného plánu a jednoduchých, dlouho udržitelných pravidel a časté změny, které vedou k vyčerpání a rozdělení společnosti. S vládními opatřeními se těžko ztotožňuji, když už jsou správné, přichází vždy pozdě. Loni na jaře jsme bojovali s neznámým, ledacos se dalo pochopit, přestože už tenkrát nebyla opatření optimální a první vlnu jsme zvládli jenom díky obrovské míře solidarity a semknutí společnosti.
Nařízení ochrany úst při mizivém zajištění dostatku ochranných pomůcek, propagace očkování, ale podcenění budování očkovacích center a množství vakcín, neschopnost jejich distribuce, nařízení testování bez zajištění dostatku testů. Vláda za virem značně pokulhává, všechna opatření dělá až v okamžiku, kdy problém nabobtná. Co je všem odborníkům jasné dnes, vláda začne řešit o 2 měsíce později.
S tím souvisí i druhá otázka, které opatření zasáhlo do života lékáren? V této souvislosti jsou nejhloupější opatření ta, která nevznikla. Vláda nezapojuje dostatečně lékárny do proticovidových opatření. V lékárnách se mohlo testovat i očkovat, nebo to mohlo být alespoň připravováno. Lékárny se měly automaticky zapojovat do distribuce a rozvozu vakcín. Místo toho nevyužitý potenciál lékáren využily partyzánské akce typu Rohlík. Je to velká škoda. Další případ plýtvání možnostmi poskytování péče prostřednictvím lékárníků.
Obávám se, že v příštích měsících bude vakcín dostatek. Ale bude dostatek lidských zdrojů pro jejich rychlé aplikace? Nebudou opět zbytečně ležet ve skladech, nedej bože expirovat? V této situaci je krátkozraké se otáčet zády k stále se nabízející pomocné ruce lékárníků. Kdyby poslanci soustředili takovou energii, kterou věnovali například přípravě úplně zbytečného přílepku zásilkového výdeje léků na recept jako pozměňovacího návrhu k zákonu o návykových látkách, mohli jsme už mít legislativně ošetřeno nejenom očkování a testování, ale i donáškovou službu lékáren.
Mgr. Filip Škarda, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí
Dnes výjimečně nebudu odpovídat na otázku konkrétně. Jedná se totiž o velice obtížné téma. Je zcela jasné a zřejmé, že posoudit jednotlivá opatření není vůbec jednoduché. Nechci se tedy pasovat do role dalšího internetového odborníka, který ví nejlépe jaká opatření fungují a jaká ne, a co je pro naši zemi a současný stav celosvětové pandemie nejlepší, a co je naopak největším nesmyslem nebo nelogickým opatřením. Raději bych vyzval své kolegy lékárníky a lékárnice aby pro naše pacienty zůstali otevřenými a vlídnými zdravotnickými odborníky, kteří i v této nelehké době dokáží udržet vysoký standard péče o jejich zdraví a zároveň poskytnou pacientům naději v lepší zítřky nejen vyvracením fake news, ale i vlídným slovem.
Mgr. Josef NEJEDLÝ, Pilulka Lékárna, Břeclav
Z mého osobního pohledu je velkým fiaskem vypracování systému PES, podle kterého jsme se vlastně vůbec neřídili. Jednotlivých opatření je tolik, že se v nich ztrácím, držím se svých respirátor, ruce, rozestup, respekt a rozum. Upřímně, k čemu jsou opatření, které ani nejvyšší představitelé státu nedodržují. V tomhle „boji“ jsme každý sám za sebe. Na společnost se, podle mě, spolehnout nedá.
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentČlánek vyšel v časopise
Časopis českých lékárníků
2021 Číslo 3
- Jak a kdy u celiakie začíná reakce na lepek? Možnou odpověď poodkryla čerstvá kanadská studie
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Zásilkový výdej léků na recept v EU
- OSVĚDČENÍ K VÝKONU LÉKÁRENSKÉ PRAXE
- VÝZNAMNÁ JUBILEA březen
- Proč se často mění kódy eReceptu léčebného konopí