Editorial

Tak jsem se na Vánočním semináři v Odrách dozvěděl, že v lékárnách se už nesmí míchat individuální čajové směsi. Respektive, že je to tak byrokraticky a finančně náročné, s tak velkým rizikem pokut a jiných neště stí, že se do toho už nikdo radši nepouští. Lékárny tak přišly o ty nejkrásnější vůně, které jsou pro mě osobně například spojené právě s vánoční dobou. Tu jsem v dětství trávil u kolínské babičky v bytě nad lékárnou. Na chodbách starého domu ležely pytle s heřmánkem, mátou, diviznou, květem lípy a ta vůně byla omamná a pro mě i vánoční.

V Odrách měl přednášku ing. Tomáš Břežek na téma „Úpravy systému eRecept v roce 2020“. Bylo by lepší si zacpat uši a neposlouchat. Jako nelékárníka mě napadlo, jestli ten obrovský nárůst byrokracie a novot, který se dá srovnat snad jen se šimlem ve stavebnictví, není nějaký záměr. Záměr zaměstnat nadprůměrnou inteligenci farmaceutů aspoň co nejsložitějšími konstrukcemi při distribuci, skladování, dispenzaci i proplácení léčiv. Když už se v lékárnách téměř nic nevyrábí, ani čaje míchat nemohou, zabavme je aspoň hrami, díky kterým se o nich dozvíme už úplně všechno. Kdyby stát něco podobného zavedl třeba u řetězců rychlého občerstvení, polovina populace by rychle umřela hladem.

Jako člověk s pohledem zvenčí vás chci, milí lékárníci, ujistit: Ne, není to normální. To, co se momentálně odehrává v lékárnách z hlediska byrokracie a dalších technologických „výdobytků“ opravdu není normální. A hlavně to nemá nic společného s farmacií. Ptal jsem se v Odrách sám sebe: Proč tihle lidé vlastně studovali tak náročnou školu, tak složitou vědu, když nakonec svoji inteligenci spotřebovávají na finesách eReceptu, FMD, digitalizace papírků? Současně přiznávám, že nevím, co s tím. Zda se s Hamletem „chopit zbraně a skoncovat to vzpourou“ nebo čekat, až se systém přehřeje, zavaří a sám zničí. ­Zkusme se aspoň o Vánocích zamyslet, jestli by do lékáren i do života nešlo přidat víc vůní. U nás v rodině se traduje, že dědeček běžně vstával od štědrovečerního nebo silvestrovského stolu, aby šel dolů do lékárny někomu vydat aspirin. Na druhou stranu jeho lékárna voněla. Ztráta vůní je jedním z nenápadných příznaků Alzheimerovy nemoci…

Milí čtenáři, lékárníci, užijte si svátky ve zdraví, radosti, nejlépe s někým, koho máte rádi! Krásné Vánoce a v novém roce se tu, dá-li pánbůh, zase potkáme.

Zdeněk Pokorný